Podklady nutné pro rekonstrukci soustavy TZB v bytovém domě
Poznámka redakce:
Téma rekonstrukce soustav TZB v bytových domech bylo úspěšně prezentováno na konferenci v listopadu minulého roku. Cílem bylo uvedení do rozsáhlé problematiky a zpracování souboru informací pro energeticky vědomou rekonstrukci systémů (soustav) technických zařízení budov v bytových domech s uplatněním obnovitelných zdrojů energie.
Seriál odborných článků vychází z témat prezentovaných na konferenci a zpracované publikace ENERGETICKY VĚDOMÁ REKONSTRUKCE SYSTÉMŮ TZB V BD. Doufáme, že publikované články budou dalším účinným pomocníkem v šíření osvěty, a to nejen pro odbornou veřejnost, ale i investory, kterým umožní dohlédnout kvalitu a rozsah nabízených služeb.
Portál TZB-info se dlouhodobě uceleně věnuje problematice rekonstrukcí bytových domů. V oblasti legislativních požadavků jsou přehledně zpracovány prováděcí předpisy zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií se zaměřením právě na oblast bytových domů a typy energetických dokumentů, se kterými se správa BD v praxi setkává.
Úvodní článek se věnuje přípravě projektové dokumentace, kde jsou uvedeny především
informace o nutných minimálních podkladech, které by měly být před zahájením jakékoli
rekonstrukce k dispozici. V současné praxi je tato část významně opomíjena.
Základním podkladem, který by měl být k dispozici před zahájením rekonstrukce jakékoli soustavy TZB je – stejně jako v případě rekonstrukce jakékoli jiné části objektu – projekt.
Zdrojem pro zpracování kvalitního projektu, podle kterého bude soustava TZB rekonstruována, musí být jak informace o stávajícím stavu soustavy TZB, která má být rekonstruována, tak informace o tom, čeho má být rekonstrukcí dosaženo.
V případě, že bude přicházet v úvahu víc variant řešení rekonstrukce (např. klasická x využití OZE) je nutné zpracovat – před zadáním projektu a po zjištění skutečného stavu – posouzení jednotlivých variant s vyhodnocením jejich kladů a záporů.
Nejde jen o ekonomické hodnocení (= investice a návratnosti), ale i o přínosy ke zdravému vnitřnímu prostředí budov. Hygienické hledisko se týká především způsobu rekonstrukce větrání. Dostatečné větrání zajistí nejen zdravé životní prostření (odvod škodlivin), ale i minimalizaci rizika vzniku plísní z povrchové kondenzace po zateplení budovy v kombinaci s výměnou starých otvorových výplní za nové, velmi těsné.
Projekty je možné samozřejmě zpracovávat postupně na jednotlivé soustavy TZB. Nebo – možná v některých případech vhodnější varianta – zpracovat celkový projekt na rekonstrukci všech soustav TZB, s definováním pořadí rekonstrukcí a postupným prováděním.
Potřebné tedy je:
- Zmapování stávajícího stavu jednotlivých soustav TZB
Tzn. obstarání dokumentace + provedení průzkumu - Vyhodnocení stávajícího stavu včetně návrhu/ů možného konečného způsobu rekonstrukce
- Energetické, ekonomické a případně hygienické posouzení navržených variant rekonstrukce
- Rozhodnutí o rozsahu a způsobu provedení rekonstrukce
- Zpracování projektu
Zmapování stávajícího stavu
Informace z dostupné dokumentace
Znalost stávajícího stavu skutečného provedení jednotlivých soustav TZB je nutná nejen pro zpracování nového projektu, ale – v případě vyhodnocování navrhovaných opatření pomocí některého z energetických dokumentů (audit, posudek, studie apod.) – i pro tato hodnocení jako vstupního údaje.
Podklady ke stávajícímu stavu budou odlišné jak podle konkrétní soustavy TZB, která má být předmětem rekonstrukce, tak i podle období výstavby konkrétního bytového domu. To se projeví nejen ve způsobu řešení jednotlivých soustav, ale – a to pravděpodobně především – v dostupnosti informací o jejich provedení. Obvykle platí, že čím starší výstavba, tím méně dokumentace je k dispozici.
Menší problém bude u výstavby tzv. poválečné (cca od roku 1950), která je představována především typovými domy, ke kterým lze dohledat alespoň částečnou typovou dokumentaci. I v této skupině ale samozřejmě budou existovat výjimky.
V případě svislých rozvodů teplé vody a větrání je stávající stav poválečné výstavby také obvykle jednodušší v tom, že v typové výstavbě byla používána bytová jádra. Cca od roku 1952, do tohoto roku se používaly tzv. instalační příčky.
Prvním krokem tedy musí být vždy zmapování dostupných podkladů stávajícího stavu jednotlivých soustav TZB.
Tzn. kontrola dostupné dokumentace stávajícího stavu + dokumentace (nebo jakékoli jiné doklady = např. faktury za provedené práce včetně specifikace apod.) k jejich již provedeným rekonstrukcím nebo opravám.
V následující části jsou, pro jednotlivé soustavy TZB, uvedené stručné vstupní informace pro projekty.
Vybrané soustavy TZB
Vytápění včetně měření a regulace
Vstupními informacemi pro projektanta, před zadáním projektu, jsou informace o budově, které obsahují:
- Obecné údaje, tj. např.:
- adresu objektu
- rok výstavby
- druh stavební konstrukce a/nebo typu domu nebo typ stavební soustavy
- počet nadzemních podlaží (NP)
- počet podzemních podlaží (PP)
- Údaje o vytápěných (využívaných) prostorách, tj. např.:
- počet bytů podle podlaží a velikostní kategorie bytů
- plochy bytů celkové a vytápěné pro jednotlivé byty i pro celý dům
- počet nebytových prostorů a jejich plochy celkové a vytápěné
- Údaje o vytápění, tj. např.:
- zdroj tepla (kotelna x předávací stanice)
- počet otopných těles (lze doplnit odborným odhadem)
- použitý způsob regulace a měření
- informace o ležatých a svislých rozvodech (jejich stav včetně přípojek stoupaček, tepelná izolace apod.)
- Další nutné údaje, tj. např.:
- informace o dostupné dokumentaci včetně roku zpracování, zpracovatele a náplně dokumentace
- seznam provedených oprav a rekonstrukcí včetně rozsahu a roku provedení.
Podle podmínek konkrétního objektu se vstupní údaje, požadované projektantem, mohou mírně lišit. Případně, pokud nejsou k dispozici všechny, bude nutné je doplnit v rámci technického průzkumu.
Týká se to zejména informací o ležatých rozvodech. Jsou sice uvedeny výše v seznamu, ale budou obvykle součástí technického průzkumu. Ať už pro zjištění jejich stavu, nebo z důvodů ověření souladu s dostupnou dokumentací.
Příprava teplé vody
V případě „neindividuální“ přípravy teplé vody (TV) jsou vstupní informace obdobné, jako v případě vytápění.
- Obecné údaje, tj. např.:
- adresu objektu
- rok výstavby
- druh stavební konstrukce a/nebo typu domu nebo typ stavební soustavy
- počet nadzemních podlaží (NP)
- počet podzemních podlaží (PP)
- Údaje o prostorách, do kterých je dodávána TV, tj. např.:
- počet bytů podle podlaží a velikostní kategorie bytů
- počet nebytových prostorů a jejich typ s ohledem na požadavky teplé vody
- počet uživatelů (lze doplnit odborným odhadem)
- Údaje o přípravě TV, tj. např.:
- zdroj tepla (kotelna x předávací stanice)
- použitý způsob měření a regulace (např. informace o cirkulačních čerpadlech)
- informace o ležatých a svislých rozvodech (jejich stav včetně přípojek stoupaček, tepelná izolace apod.)
- Další nutné údaje, tj. např.:
- informace o dostupné dokumentaci včetně roku zpracování, zpracovatele a náplně dokumentace
- seznam provedených oprav a rekonstrukcí včetně rozsahu a roku provedení.
Podle konkrétních podmínek se vstupní údaje, požadované projektantem, mohou mírně lišit. Případně, pokud nejsou k dispozici všechny, bude nutné je doplnit v rámci technického průzkumu.
Týká se to zejména informací o ležatých rozvodech. Jsou sice uvedeny výše v seznamu, ale budou obvykle součástí technického průzkumu. Ať už pro zjištění jejich stavu, nebo z důvodů ověření souladu s dostupnou dokumentací.
Větrání
Pro vypracování konceptu větrání je nutné shromáždit následující podklady:
- základní popis provedení budovy/objektu/bytu pro který je koncept zpracováván (projekt stavby, půdorysy a řezy objektu, vlastnosti obvodových konstrukcí apod.)
- kvalita venkovního ovzduší v lokalitě kde je stavba umístěna (mapy znečištění ČHMÚ)
- umístění objektu vzhledem ke zdroji hluku (komunikace, průmyslová výroba apod.)
- venkovní klimatické údaje
- obsazenost, vnitřní tepelná a vlhkostní zátěž, využití objektu atd.
Opět platí, že podle konkrétních podmínek se vstupní údaje, požadované projektantem, mohou mírně lišit. Případně, pokud nejsou k dispozici všechny, bude nutné je doplnit v rámci technického průzkumu.
Osvětlení
V tomto případě jsou „obecné“ a „další nutné“ údaje shodné s údaji pro vytápění a přípravu TV. Tzn.:
- Obecné údaje, tj. např.:
- adresu objektu
- rok výstavby
- druh stavební konstrukce a/nebo typu domu nebo typ stavební soustavy
- počet nadzemních podlaží (NP)
- počet podzemních podlaží (PP)
- Další nutné údaje, tj. např.:
- informace o dostupné dokumentaci včetně roku zpracování, zpracovatele a náplně dokumentace
- seznam provedených oprav a rekonstrukcí včetně roku provedení
- Poslední platná revizní zpráva elektro.
Opět platí, že podle konkrétních podmínek se vstupní údaje, požadované projektantem, mohou mírně lišit. Případně, pokud nejsou k dispozici všechny, bude nutné je doplnit v rámci technického průzkumu. Zásadní význam má ale poslední platná revizní zpráva elektro.
Převzato z PUBLIKACE Energeticky vědomá rekonstrukce systémů TZB v BD podpořené Státním programem na podporu úspor energie na období 2017–2021 – PROGRAM EFEKT 2 pro rok 2017.
The first article of the series on energetic reconstruction HVAC systems in residential buildings is focused on the preparation of project with minimum necessary information that should be prior to any commencement reconstruction. In current practice this part is significantly neglected.