Recenzovaný Dochované podrobné údaje o spotřebě otopu (koksu) pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody funkcionalistického bytového domu z 30. let vedly k myšlence porovnat energetickou náročnost těchto domů v době jejich výstavby se současností a sledovat, jak se projevují modernizační zásahy jak do otopné soustavy, tak do vlastní konstrukce bytového domu, a tyto modernizační zásahy kvantifikovat.
Ač se může zdát, že na chladicí či kotelní vodu nebudou kladeny tak přísné požadavky jako na vodu určenou ke konzumaci, opak je pravdou. Látky obsažené ve vodě mohou být příčinou koroze zařízení, zanášet potrubí a další části okruhů či soustav úsadami vodního kamene nebo podporovat mikrobiální růst. Proto je úpravě vody využívané v průmyslu třeba věnovat pozornost.
Účty za elektřinu jsou pro majitele domů mnohdy černou můrou a více než kdy dříve je tomu dnes, kdy ceny za energie dále stoupají. To vede nejen majitele domácností ale i firem a průmyslových budov k zamyšlení nad opatřeními, která by mohla vést k úspoře vynaložených prostředků za energie i ke snížení energetické závislosti. Poslechněte si rozhovor s Ing. Matějovským.
Od 1. 1. 2024 budou mít uživatelé bytů dle novely zákona č. 67/2013 Sb. informace o své spotřebě tepla a teplé vody. Povinnost na poskytování informací je na straně poskytovatele služeb, kterým je například SVJ nebo BD. Tato novela tedy přináší z jejich strany spoustu dotazů. Ty nejčastější nám zodpoví paní Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Česká republika.
