V článku „Stavím dům z pórobetonu (ytongu, hebelu) – jaká okna vybrat ...?“, uveřejněném 21. 1. 2013 na tzb-info.cz se říká, že stěna z pórobetonu zateplená polystyrenem se chová jako vlhkostní perpetuum mobile: v zimě nasákne z interiéru vlhkost, která, i když v létě vysychá do interiéru, většinou stejně všechna vyschnout nestihne. Tento příspěvek ukazuje, že zateplený dům z pórobetonu v zimě vlhkost nenasakuje, nebo jen bezvýznamně. A že jej lze osadit jakýmikoliv kvalitními okny.
Návrh programu Nová zelená úsporám je stále v meziresortním připomínkovém řízení. Naposledy byl aktuální stav Nové Zelené úsporám představen na veletrhu For Pasiv. V návrhu dotačního titulu se nově objevila samostatná podpora instalace ekologických zdrojů vytápění. Výzva pro bytové domy bude nejdříve v roce 2015.
Podlahy jsou tvořeny konstrukčními vrstvami rozdílných materiálů s rozdílnými funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrství vytváří funkční celek. Podle materiálu roznášecí vrstvy jsou rozlišovány podlahové systémy suché a tradiční. V suchých podlahách je roznášecí vrstva tvořena deskovým prefabrikovaným prvkem – např. sádrovláknité, cementotřískové nebo OSB desky.
16. – 17. května se ve Vysokých Tatrách koná již 17. ročník konference Tepelná ochrana budov. Hlavními tématy jsou implementace směrnice o energetické náročnosti, materiály, konstrukce a výpočtové metody pro úspornou výstavbu a příklady realizací nízkoenergetických staveb. 15. 1. je uzávěrka předběžných přihlášek pro vystoupení a účast na konferenci.
Dne 9. září 2012 se konal seminář Změna Z1 a ČSN 730540-2 - otázky a odpovědi. Seminář reagoval na diskuse kolem vydání Změny Z1 k normě ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov, část 2 - Požadavky (2011). K dané problematice se vyjadřovali zástupci ÚNMZ, TZÚS Praha s.p. a zástupci akciových společností Passerinvest, Sipral, Velux a Schüco.
Konference, kterou pořádal portál TZB-info 8. 11. 2012 v Praze, proběhla za mimořádného zájmu odborné veřejnosti. Novela Vyhlášky č. 148/2007 Sb. bude s největší pravděpodobností do konce roku 2012 s účinností od 1. 4. 2013. Od ledna do dubna se tedy bude postupovat podle novely zákona č. 318/2012 Sb. a zároveň dle původní vyhlášky č. 148/2007 Sb.
Cihlový dům bude po dokončení plánovaném na duben 2013 sloužit jako monitorovací objekt z pohledu tepelnětechnické funkce stavby. V objektu bude sledovat spotřeba energie a budou zde probíhat kontinuální měření a zkoumání chování vnitřního prostředí. Projekt, navržený ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT Praha, splňuje všechny požadavky pro dosažení pasivního standardu (dle ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov – Požadavky“ a TNI 73 0329).
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.
Na trhu s tepelně izolačními materiály lze koupit mimo obvyklé izolační výrobky i tzv. reflexní tepelné izolace. Může se například jednat o kombinaci plastové fólie s uzavřenými vzduchovými polštářky s několika vrstvami pokovené fólie. Prodejci reflexních izolací často tvrdí, že součinitel tepelné vodivosti reflexní tepelné izolace dosahuje hodnot nižších než 0,01 W/(m‧K). Jeden prodejce sděluje tuto skutečnost spotřebiteli jinou formou: tři centimetry reflexní tepelné izolace se vyrovnají dvaceti centimetrům minerální vlny. Jsou ale takové vlastnosti vůbec fyzikálně možné?
Opravdu dobře tepelně izolovaný dům nebo administrativní budova je dnes již nutností. Téměř dokonalá izolace ale s sebou přináší některé nepříjemné průvodní jevy, například zamlžení oken. Fyzikální zákony jsou neúprosné. Pokud je venku velmi chladný a zároveň vlhký vzduch, dochází na vnějších sklech izolačního zasklení ke kondenzaci vody.
Tepelné chování zemin je obecně neprozkoumané a nynější používané výpočty jsou značně zjednodušeny. Tato práce se zabývá dopadem použití rozdílných vlastností zeminy na numerické stanovení lineárního činitele prostupu tepla stavebních detailů u základů. Popisuje, jak numerické výpočty reagují na tyto vlastnosti podloží. Analýza byla provedena pro skutečné detaily základů a byla použita k vytvoření jednoduchého grafu pro získání představy o chování výpočtu.
