Pojmem příčka ve stavebnictví rozumíme svislou nenosnou konstrukci. Jejím základním úkolem je rozdělovat prostor do požadovaných celků, místností. Nejsou na ní kladeny zvláštní statické požadavky. Jediné co musí nést je vlastní váha a případné zařizovací předměty či nábytek.
Zděné příčky
Dříve byly vyzdívány z plných cihel, popřípadě z dutinových cihel. V současné době výrobci zdících systémů nabízejí ucelené produkty i pro příčky. Jedná se zpravidla o blok v modulových rozměrech výrobce, šířkou přizpůsobený pro konkrétní tloušťky příček.
Materiálem pro zděné příčky jsou dnes modulové cihelné bloky, porobetonové bloky, keramzitbetonové tvarovky, sádrové bloky, vápenopískové bloky, cihly z nepálené hlíny.
Zásadní pro stabilitu zděné příčky je její navázání na okolní konstrukce. Dříve se příčka do nosných konstrukcí zasekávala do kapes či ozubů. V dnešní době je upřednostňován způsob vyzdění k rovné stěně s využitím navrtaných pásových kotev.
Montované příčky
Lehkými příčkami nazýváme nejčastěji příčky ze sádrokartonu, sádrovlákna, popřípadě jiného deskového materiálu. Vždy se tímto pojmem míní základní konstrukce - rošt, který tvoří vymezující mezeru (dutinu) pro umístění tepelné izolace v podobě minerální vaty. V této dutině mezi deskami lze velmi efektivně a jednoduše vést rozvody vodovodu, kanalizace i elektroinstalace.
Materiál pro rošty je nejčastěji ocelový, tenkostěnný pozinkovaný plech. Někdy se můžeme setkat s dřevěnými hranoly, u těch je však nutné dbát na jejich rovinnost ve všech směrech, korekce špatné geometrie roštů a tím vzniklých nerovností stěn není po zaklopení možná. Záklop se provádí oboustranný, někdy se desky kladou zdvojené, především pro dosažení lepších akustických vlastností.
Pro zaklopení se využívají desky ze sádrokartonu, sádrovlákna, popřípadě dřevotřískové desky, OSB desky, cementotřískové nebo cementovláknité desky apod.
