Nová povinnost při havárii na vodách již od srpna 2024
Ilustrační foto: Dagmar Kopačková, redakce
Novela vodního zákona řeší jak prevenci v kontinuálním meření a registru výpustí, tak řešení havárií jasným postupem, pravomocemi a zvýšením pokut.
Novela vodního zákona č. 254/2001 Sb., který byl novelizován zákonem č. 182/2024 Sb. s účinností od 1. 8. 2024, představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách. Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů. A zavádí také pětinásobné zvýšení pokut pro původce havárií a jasná pravidla pro jejich zvládání.
„Těší mě, že se podařilo tyto zásadní změny prosadit. Naší cílem bylo především co nejlépe minimalizovat riziko havárií na řekách. Jen pro ilustraci, v letech 2013–2022 došlo k 2 107 haváriích na vodách, v 966 případech se nepodařilo prokázat původ. Zavádíme tak důslednější prevenci a kontrolu nad hlavními znečišťovately, kteří ve svých provozech pracují s nebezpečnými závadnými látkami. Proto novelou zavádíme kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod. Potřebujeme preventivně odradit všechny subjekty a osoby, které vnáší do řek nebezpečné látky, proto budou pokuty až pětinásobně vyšší. Digitální registr výpustí pak výrazně ulehčí určení místa původu havárie, resp. přímo původce. Také zpřesňujeme postup a kompetence při zvládání havárií,“ vypočítává přínosy projednávané legislativy ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Jako velmi důležité vidím to, že je v novele jasně nastaven mechanismus pro poskytování peněžních prostředků při případných haváriích. Stejně tak tato novela umožní zástupcům měst i obcí spolupráci s úřady, díky tomu, že jsou v novele jasně napsaná vymezení příslušných krajských úřadů při řešení havárií, které přesahují hranice obvodů obce nebo kraje. Zároveň je obrovským pozitivem pro samosprávy ta skutečnost, že každá výpust bude evidovaná a digitalizována,“ hodnotí pozitivní přínos novely poslanec David Šimek, člen výboru pro životní prostředí.
Hlášení havárií na linku HZS ČR tel. 150
Každý, kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Novou povinnost zavádí tzv. „havarijní“ novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Cílem schválené novely je především co nejlépe minimalizovat riziko havárií na řekách.
Registr výpustí ze zdrojů znečištění
Novela zavádí vedení evidence všech výpustí do vodních toků, vznikne nový digitální registr (registr výpustí odpadních vod nebo závadných látek), který bude spravovat Ministerstvo životního prostředí. Ten postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Objeví se v něm tedy i výpusti bez dokumentace, které jsou rizikem potenciálního havarijního znečištění vodních toků.
Registr vznikne postupně v etapách. V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 553 km drobných vodních toků. Podrobnosti stanoví společná prováděcí vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
„Do konce roku 2025 chceme mít zmapované vybrané úseky významných vodních toků ČR. Do digitálního registru výpustí chceme dostat data více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových, dále se soustředíme na části toků s potenciálně největšími znečišťovateli, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě, s termínem do konce roku 2029, bude probíhat mapování zbylých významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. V registru bude možné dohledat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii, tedy subjektům zasahujícím při havárii.
Kontinuální měření a vyšší pokuty
„Chtěli jsme, aby vybraní znečišťovatelé povinně zavedli tento typ měření a díky tomu se průběžně hodnotily klíčové indikátory ukazující na možný vznik havárie, a to ideálně tak, aby bylo havárii zabráněno dříve, než se odpadní vody s nebezpečnými látkami dostanou do toku. A to se podařilo. Voda je nás všech, zdroj nevyčíslitelné hodnoty, chci, abychom se k ní proto všichni chovali maximálně zodpovědně,“ vysvětluje ministr Hladík. „Dnes je nastavená výše pokut za způsobení havárie na vodách chabým nástrojem prevence. Novela je proto zvedá skokově, až pětinásobně – z maximální výše 10 na 50 milionů korun zejména pro podniky a provozovny,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný.
MŽP a jeho resortní organizace Výzkumný ústav vodohospodářství TGM prostřednictvím speciální stanice s kontinuálním monitoringem dohlíží přes rok a půl na kvalitu vody v řece Bečvě. Její provoz do budoucna zajistí smlouva o jejím společném financování, o které se v poměru 3:2:1 rozdělí MŽP, Zlínský kraj a město Valašské Meziříčí.
Přístroje reálně dohlíží na parametry kvality vody a zároveň jejich přítomnost působí preventivně, potenciální znečišťovatelé vědí, že je řeka pod dohledem. „Zachování nepřetržitého monitoringu kvality vody v Bečvě bylo od začátku naší prioritou. Rok a půl dosavadního provozu bez jakéhokoliv dalšího znečištění řeky totiž jasně dokazuje neocenitelný přínos monitorovací stanice pro celý náš region,“ říká starosta města Valašské Meziříčí Robert Stržínek Více v tiskové zprávě MŽP
Monitorovací stanice na Bečvě funguje tak, že v momentě, kdy se perloočky v monitorovací komůrce přístroje začnou chovat zvláštně, systém vyhodnotí problém, odešle varování a automaticky odebere vzorky vody. V nich se pak sleduje kvalita vody jako třeba pH a přítomnost nebezpečných látek, mimo jiné kyanidů, kovových prvků jako nikl, měď, zinek či fenolů.
Manuál pro havárie: jasné role, jasný postup
„Novela říká, kdo při haváriích velí, kdo a jak má při nich postupovat. Je to Hasičský záchranný sbor ČR, který vždy řídí záchranné a likvidační práce. Paragrafové znění tak jednoznačně zlepší koordinaci zasahujících orgánů – hasičů, vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí, urychlí jejich spolupráci při zásahu a tím i minimalizuje dopady škodlivých následků.
Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve věci rozdělení kompetencí všech zasahujících složek, které se podílejí na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů.
Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS ČR a vodoprávními úřady,“ vysvětluje ministr Hladík.
- Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací.
- Vodoprávní úřad pak řídí všechny další činnosti. Tedy takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání opatření k nápravě a dalších aktivit při tzv. zneškodňování havárie.
- Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, a to v případě, že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí. Jednotlivé kroky při zmáhání havárií a detailnější popis koordinace všech zapojených subjektů podchytíme v prováděcích předpisech; upravíme havarijní vyhlášku a připravíme i podrobnější metodický pokyn.