logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Schválená novela vodního zákona řeší havarijní situace

Zdroj: Pexels
Zdroj: Pexels

Vláda schválila novelu vodního zákona a představila komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách. Definuje, kdo má v případě havárií jednat a jak má postupovat. Mimo jiné zavádí také kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových a zvyšuje výši sankcí za způsobení havárie. V naší anketě jsme získali několik odborných komentářů k dosavadnímu dění.

Reklama

Cílem novely je podle předkladatelů minimalizovat riziko na řekách, přičemž všechny zasahující složky musí přesně vědět, co mají dělat. „Ochrana vody a jejích zdrojů musí být středem národního zájmu. Nejen třeba ústavní ochranou vody, která čeká na projednání ve Sněmovně, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení on-line monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do vodních toků. Tedy u těch znečišťovatelů, kteří nakládají s nebezpečnými látkami, a potenciálně hrozí únik do vodního prostředí. Právě touto vodní novelou nastavujeme průlom v prevenci vzniku havárií,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Podrobná zpráva Ministerstva pro životní prostředí ČR (MŽP) dále uvádí všechny navržené změny, včetně postupu řešení havárií pro Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Zaměřuje se především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve rozdělení kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů. „Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS a vodoprávní úřady. Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací,“ dodává ministr Hladík.

Vodoprávní úřad řídí další činnosti

Zdroj: Pexels
Zdroj: Pexels

Jaké to jsou? Takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání sanačních opatření a dalších aktivit při zneškodňování havárie. Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, v případě že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí. Podrobnosti ohledně jednotlivých kroků, jejich zpřesnění a koordinace všech zapojených subjektů jsou uvedeny v prováděcích předpisech (např. v novele havarijní vyhlášky č. 450/2005 Sb.) a také v doprovodném metodickém pokynu k havarijní novele vodního zákona a k havarijní vyhlášce, který MŽP plánuje vydat současně s těmito novelizovanými právními předpisy.

Pětkrát vyšší pokuty pro firmy

Výše pokut pro firmy je veřejností a médii velmi sledované téma. Komentář ministra MŽP byl proto nezbytný: „Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto až pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců…,“ uvedl a slíbil rovněž propracovanější monitoring hlavních znečišťovatelů vod.

Kontinuální monitoring znečišťovatelů

Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek, jako například kyanidů, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat to. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětlil dále ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude podle odborníků z řad ekologů znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově dále zavádí povinnost vést evidenci všech výpustí do vodních toků. Vznikne nový digitální registr (Registr výpustí odpadních vod), který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Znamená to, že se v něm objeví výpusti s vydaným povolením k nakládání s vodami, a také ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není. Právě takové nezdokumentované výpusti mohou podle předkladatelů novely představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Slibují, že díky fungujícímu Registru výpustí bude v případě vzniku havárie o mnoho snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, respektive identifikovat případného viníka. Samotný registr bude řídit a provozovat Ministerstvo životního prostředí.

Registr vznikne postupně na základě prioritizace, a to postupně ve třech etapách,“ uvádějí ve zprávě zástupci MPŽ a sdělují přesné informace i s termíny. Tak tedy: V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 533 km drobných vodních toků. V první etapě se propojí data s Vodohospodářským informačním portálem VODA, kde jsou zanesena data týkající se více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových. Následně se zaměří na úseky toků, kde se nachází potenciálně největší znečišťovatelé, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě bude probíhat mapování významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. Toto mapování budou provádět správci povodí, tj. státní podniky Povodí, a to v termínu do 31. 12. 2025 v případě I. etapy, resp. 31. 12. 2029 u II. etapy. V poslední etapě se podívají na drobné vodní toky.

Nutná je zmínka i o významné spolupráci ze strany AOPK ČR, která v rámci vlastního projektu Pasportizace vodních toků pomůže s mapováním cca 25 % všech vodních toků v ČR. Samotný registr bude obsahovat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ dodal ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit především vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii.

Havarijní novela vodního zákona: shrnutí

  • zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele
  • zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových
  • zavádí zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy
  • zpřesňuje pojem havárie
  • upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii
  • staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR
  • rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)
  • upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu příslušného kraje
  • jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje
  • u vybraných vodních děl znovuzavádí možnost schvalování jejich provozních řádů vodoprávními úřady
  • zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami

Dosavadní znění vodního zákona 254/2001 Sb. Vodní zákon (zakonyprolidi.cz)

Zdroj: Ministerstvo pro životní prostředí ČR

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.