Co umí chytré systémy hospodaření s dešťovou vodou?

V tomto podcastu ze studia estav.tv se budeme věnovat tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV), ale z trochu netradičního pohledu. Dnes je hostem pan Ing. Michal Zálešák, Ph.D., produktový manažer pro chytré systémy a hospodaření s dešťovou vodou společnosti Pipelife.

Hovoříme spolu v lednu 2024, kdy Českou republiku trápí mrazy, které přišly po záplavách. Jak se tato situace projeví v hospodaření s dešťovou vodou a v zásobách vody v ČR?

„Já bych s dovolením začal prosincem 2023, který byl nadprůměrně teplý. Zažili jsme vánoční oblevu a roztáhlo poměrně hodně sněhu. Oteplilo se docela dost a do toho ještě přišly na toto období nebývale vydatné deště. Výsledkem byly povodně v Čechách a částečně i na Moravě, byť naštěstí ne až tak dramatické.

Co se týče půdního sucha, tak toto období bylo úplně skvělé. Tím, že půda nebyla zmrzlá, tak měla velice dobrý potenciál vsakování. Díky tomu prosincovému období se doplnilo poměrně velké množství zdrojů vod a myslím si, že to je velice pozitivní pro všechny zemědělce a sadaře, protože tyto zásoby do budoucna pomohou,“ říká v podcastu Michal Zálešák.

Prosincová obleva může nahradit jarní tání

Může dotace dešťové vody do půdy v prosinci nahradit dříve obvyklé jarní tání?

„Ano. Jarní tání už není jako dříve, nemáme dostatečné sněhové pokrývky. Prosinec 2023 nám opravdu částečně jarní tání vynahradil. Na druhou stranu, vsakování půdy je do určité míry limitované, tedy se nemohlo vsáknout všechno. Připomeňme ale také prosinec 2022, který byl naopak nadprůměrně suchý.

Je pravda, že některé plodiny mohou být nyní ohrožené, když podmáčená půda rychle zmrzne. Led způsobí pohyb půdy a trpí zejména drobné rostliny a rostliny, které nemají pevné kořeny. Nebál bych se tak o nějaké luční společenství, spíš bych řešil zemědělství, protože například řepka má tady ty náchylné kořeny. Na druhou stranu, raději teď drobná újma, než sucha na jaře a v létě, kdy bychom vlivem sucha přišli o veškerou úrodu. Zima má být, přírodě to prospívá,“ shrnuje Michal Zálešák.

Jak se výjimečné stavy zobrazí v hospodaření s dešťovou vodou? Jsou na to systémy připraveny?

„Řeknu to jednoduše, nám nezbývá nic jiného než doufat, že systémy byly dobře navrženy a že budou plnit svoji funkci. Tedy, že budou napomáhat vodu vsakovat, zadržovat a regulovaně odpouštět. Aby přispěly k tomu, že záplavy, pokud nějaké budou, nebudou tak značné. Ochráníme jednotlivé pozemky a stavby. Sledovali jsme to nyní například na nových realizací tady u Prahy, které vše zvládly a jsou v pořádku.

Menší systematická opatření částečně ovlivňují i stav vody v řekách. Pokud systémy HDV máme doplněné o chytrá řešení nebo o nějaké sledování hladin, tak můžeme stavy a situace vyhodnocovat a zkoumat. Zmíním například instalaci v Zubří, kde máme tzv. chytré parkoviště. Máme tam senzory pod parkovacím stáním, ve vstupní regulační šachtě i v retenčním objektu. Ten vodu zachytí a pak regulovaně odpouští pryč. Za celé období jsme nezaznamenali kritickou hladinu v tom objektu,“ což je podle Zálešáka známkou, že projektant HDV dobře navrhl.

Okamžité množství srážek, srážkové úhrny a dlouhodobé průměry srážek

Systémy HDV se navrhují podle technických norem A s ohledem na to, jaké jsou srážky a úhrny srážek v daných regionech, existuje srážková mapa. Projektanti mají výpočtové programy a jsou schopni si vypočítat, jaký je minimální objem retenčních vsakovací objektů pro danou oblast.

Přečtěte si také Posouzení staveb z hlediska hospodaření s dešťovou vodou Přejít na online výpočet

S ohledem na vývoj srážek a klima je potřeba data aktualizovat, jen tak lze zajistit správné výchozí parametry pro výpočet.

Dimenzování Raineo

Jak je možné systém HDV chránit a jak ho dobře provozovat, aby sloužil dlouho a dobře svému účelu?

„Je potřeba každý ten podzemní objekt správně instalovat, předsadit filtrační usazovací šachty, které odseparují hlavní mechanické nečistosti. A pak tyto šachty je samozřejmě potřeba odčerpávat. Nikdy nezabráníme tomu, že se po velkém dešti nečistoty dostanou i dál za šachtu. Pro tyto účely má každý objekt revizní šachty. Počet revizních šachet a jejich rozmístění je dáno velikostí objektu. K čištění jsou speciální tlakové pojízdné maličké vozíky, které vyvinou tlak až do 20 barů. Oni v tom systému jezdí a mají dosah cca 30 metrů každým směrem. Od toho se odvíjí rozmístění revizních šachet. Pak je důležitá i dimenze revizních vstupů min. DN 400, aby sanitační vůz mohl odčerpat vodu z čištění.

Tedy objekty se musí vybudovat tak, aby byly čistitelné, což je uvedeno vždy i v technické zprávě. Například Pipelife má polypropylenové vsakovací retenční boxy s životností 50 let. Ale samozřejmě zanese se to za 2–3 roky, někdy i rychleji. Takže je potřeba ten objekt tímto způsobem servisovat, aby plnil svoji roli,“ říká Michal Zálešák.

Wienerberger a Pipelife pro hospodaření s dešťovou vodou nabízejí celý systém s řadou prvků:

• Objekty pro akumulaci a retenci včetně doplňků
• Potrubní systém
• Prvky pro venkovní povrchy s možností vsaku dešťové vody Semmelrock

Důležitá je volba vhodné vegetace

Z vašich slov je jasné, že za celým technickým řešením vidíte především tu vodu, rostliny a přírodu. Tedy to, proč to celé děláme. Jak ale předejít tomu, aby nestrádala vegetace, která je důležitou součástí HDV?

„Na to je jednoduchá odpověď. I když to tak možná nevypadá. Je to vlastně volba vhodných klimaticko-odolných rostlin a dřevin. A je to na daném odborníkovi, který by měl říct, že pro tuto lokalitu se hodí zrovna tento strom, tento keř, tato bylina a trvalka. Je to prostě o tom vědět. Máme odborníky, zahradní a městské architekty, kteří tyto znalosti mají a zároveň vědí, například která část města bývá často podmáčená. Tak tam prostě dáme vegetaci, která toto dobře snáší. Dáme tam třeba vrbu nebo břízu. Vegetaci, která tam patří. Naopak části města, které jsou suché, kam i morfologicky prostě voda nedotéká, tak tam zase dáme stromy, kterým nevadí sucho, javor nebo olše. Ale olše je alergen, takže tam bych byl trošku opatrný vzhledem k zástavbě a třeba i obvyklému směru větru,“ zamýšlí se Zálešák a doplňuje:

„Je to o tom prostě pohrát si s tou florou. Já si myslím, že do budoucna se struktura vhodné vegetace změní. Budeme například více sázet stromy, které nyní známe ze Středozemí, ale technické prvky, ty jsou jasné.“

Vegetace je velkou pomocí

„V reakci na klimatické změny nás čeká největší práce právě v té vegetaci, která nám může ohromně pomoct. Pomáhá nám regulovat tepelné ostrovy. Je to zeleň, tedy zpříjemňuje lokální mikroklima, zlepšuje vzduch, filtruje jemný prach, poskytuje přírodní stín. Město vypadá hezky, má to i vizuální benefit,“ vyjmenovává Michal Zálešák.

Využiji toho, že jste nadšencem pro rostliny, ale zároveň víte, jak vypadají technické systémy. Zejména u stávajících měst je sice velká snaha dostat do města stromy a zeleň, ale na druhou stranu tam máme staré stávající vodovody, kanalizace, další infrastrukturu, mnohdy špatně zmapovanou a starou. Jsou toho plné chodníky, plné silnice a na kořeny stromů tam moc toho místa není. A to je ta bojová linie, kdy je to stromy nebo trubky. Jak to vidíte vy?

Hostem tohoto podcastu estav.tv byl Ing. Michal Zálešák, Ph.D, produktový manažer pro chytré systémy a hospodaření s deštivou vodou ze společnosti Pipelife.

Děkuji za rozhovor.