Pohled TNK 27 na dřevostavby
Děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava a předseda TNK 27 Požární bezpečnost staveb doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, dr. h. c., otevřel loňský ročník konference TZB-info Požární bezpečnost staveb. Vedle struktury a úkolů technické normalizační komice komentoval její pohled na přístup k navrhování dřevostaveb z hlediska požární bezpečnosti.
Článek zpracovala redakce TZB-info podle přednášky doc. Ing. Jiřího Pokorného, Ph.D., MPA., dr. h. c.
Jiří Pokorný prezentoval předpokládané výstupy činnosti TNK 27 Požární bezpečnost staveb v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Současně komentoval pohled technické normalizační komise na přístup k navrhování dřevostaveb z hlediska požární bezpečnosti.
Z hlediska oborů zasedají v TNK 27 Požární bezpečnost staveb zástupci HZS ČR, vzdělávacích institucí, ČKAIT, zkušebnictví (PAVÚS, TAZÚS), profesních komor, odborníci, projektanti, MPO ČR.
Hlavními úkoly TNK 27 a jejích subkomisí jsou úpravy českých norem v oblasti požární bezpečnosti staveb, ale také připomínkování návrhů evropských norem. Normy, které byly letos revidovány nebo by měly být aktualizovány v nejbližší době, jsou prezentovány v přednášce.
Druhá část přednášky (od času 18:20) se věnovala pohledu TNK 27 na dřevostavby
Národní omezení dřevostaveb z hlediska požární bezpečnosti v ČR
V oboru dřevostaveb Jiří Pokorný shrnul, co nás omezuje z hlediska požární bezpečnosti při navrhování dřevostaveb. V první řadě to jsou obecné požadavky. V kodexu norem požární bezpečnosti staveb pracujeme s tzv. konstrukčními částmi označenými jako DP1 (zjednodušeně nehořlavá konstrukce), DP2 (konstrukce, která má nosné prvky hořlavé, ale je opláštěná nehořlavými materiály) nebo DP3 (ostatní hořlavé konstrukce, přispívající k intenzitě požáru). Konstrukční díly DP3 jsou nejproblematičtější a mají dopad na tzv. konstrukční systém.
Obecně se při použití většího množství vertikálních i horizontálních prvků DP3 dostáváme k určitém typu hořlavého konstrukčního systému, ze kterého vyplývají další omezení. Je to např. dopad na stupeň požární bezpečnosti, který má dále vliv na vyšší požadavek na požární odolnost konstrukcí. Také jsou omezeny mezní rozměry požárních úseků a současně dochází i k omezení vícepodlažních požárních úseků. Samozřejmostí je omezení hořlavých konstrukcí u chráněných únikových cest, požárních a evakuačních výtahů.
Je třeba řešit také odstupové vzdálenosti, které jsou u konstrukčních částí DP3 a hořlavých konstrukčních systémů větší. Odstupy by mohly vyjít menší pouze v případě, pokud by intenzita tepelného toku byla menší než 60 kW/m2, potom by se nejednalo o zcela požárně otevřené plochy. Toto je však ve skutečnosti obtížně realizovatelné. Současně se také zvyšuje výpočtové požární zatížení. Rozdíl oproti jiným konstrukčním systémům je, jak uvedl Jiří Pokorný, také ten, že je nutné řešit odstupovou vzdálenost i pokud máme sprinklerové nebo doplňkové stabilní hasicí zařízení.
Většina požadavků pravděpodobně v praxi nezpůsobuje větší problém. Hlavní požadavek, o kterém se ale aktuálně velmi diskutuje, je omezení požární výšky dřevostaveb. Požární výška není výška domu, ale zjednodušeně jde o vzdálenost podlahy mezi prvním a posledním nadzemním podlažím. Pokud je výpočtové požární zatížení v hodnotě do 40 kg/m2, je limitem výška do 12 m, což vychází u budovy s 5 podlažími. Pokud je hodnota vyšší než 40 kg/m2, už je to pouze 9 m, což odpovídá 4 podlažím a pokud nad 80 kg/m2, tak smí být požární výška jen do 4 m.
Určitě druhy staveb mají ještě své specifické požadavky, které jsou uvedeny v dalších konkrétních ČSN pro požární bezpečnost staveb (budovy pro bydlení a ubytování, shromažďovací prostory, zdravotnická zařízení, zemědělské stavby).
Normový a inženýrský přístup
Způsoby řešení při posuzování dřevostaveb mají dvě možné varianty – buď se budeme držet standardních postupů, které Jiří Pokorný popsal výše, anebo inženýrského postupu. Podle přehledu, který Jiří Pokorný prezentoval v přednášce, jsou požadavky na podlažnosti a požární výšky v některých zemích volnější, někde jsou víceméně shodné a někde mají dokonce přísnější požadavky. Platí tedy, že Česká republika není oproti jiným zemím výrazně odlišná z hlediska limitů výšek a podlažnosti dřevostaveb z hlediska stavebních předpisů. Ty nejvyšší stavby postavené ve světě vznikly ale na principu inženýrského postupu, nikoliv standardního.
Způsob posuzování se v každé zemi něčím liší. Největší rozdíl oproti ČR je ten, že nikde nepracují s obdobnými konstrukčními systémy. Shodné požadavky nelze ale nalézt v žádných dvou zemích, každá se něčím liší. Velmi často je používáno požárněinženýrské řešení, vždy je ale třeba zohlednit další souvislosti a hledat vazby. Velký význam mají také aktivní požárněbezpečnostní zařízení.
A jak to tedy vypadá s dřevostavbami? „TNK 27 v tuto chvíli cítí určitou zodpovědnost za požární bezpečnost tohoto druhu staveb,“ uvádí v přednášce Jiří Pokorný. „Nicméně vždy jsou možné změny, které je třeba založit na komparaci poznatků ze zahraničí a na národních výzkumných pracích… …Aktuálně je realizován výzkum zadaný Českou agenturou pro standardizaci, což by mohl být zdroj informací, který by v budoucnosti mohl vést právě k úpravě kodexu norem požární bezpečnosti staveb.
Dřevostavby jsou pěkné, i hasiči je mají rádi, na druhou stranu je zde určitá míra odpovědnosti ze strany TNK 27. Ale přístup komise je otevřený. Máme projekční standardy, které nejsou mimo standardní požadavky okolních zemí, ale na druhou stranu i standardy se dají postupem času měnit, pokud budeme mít dostatek průkazných informací,“ shrnuje na závěr doc. Ing. Pokorný, Ph.D., MPA., dr. h. c.
Celou přednášku si poslechněte v záznamu.
doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, dr. h. c.
Vystudoval Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO), obor Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. V roce 2002 ukončil studium v doktorském studijním programu Požární ochrana a průmyslová bezpečnost. V roce 2013 ukončil studium v oboru Master of Public Administration na vysoké škole CEVRO Institut v Praze. V roce 2017 habilitoval na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO v oboru Bezpečnost a požární ochrana. V roce 2018 ukončil pedagogické vzdělání jako mezinárodní učitel technických předmětů na VŠB-TUO.
Od roku 1993 zastával různé pozice v oblasti prevence u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, od roku 2011 působil na pozici náměstka pro prevenci a civilní nouzovou připravenost. Od roku 2015 působí jako akademický pracovník na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava. V současné době na pozici děkana.
Je předsedou technické normalizační komise TNK 27 Požární bezpečnost staveb. Je členem České asociace hasičských důstojníků (součást Federation of the European Union Fire Officer Associations), Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Reviewer Board časopisu Fire (Multidisciplinary Digital Publishing Institute), Redakční rady časopisu Košická bezpečnostná revue, Redakční rady časopisu Delta Fire Protection and Safety Scientific Journal a Redakční rady časopisu Krízový manažment. Je členem vědecký rad a oborových rad řady vysokých škol.