Radlický dřevák: Konstrukce a požární řešení rezidenční dřevostavby
Rezidenční bytový dům Radlický dřevák je součástí developerského projektu Skanska Residential. Nosná konstrukce 4podlažní dřevostavby bude z CLT panelů. Celý projekt včetně řešení jeho požární bezpečnosti představil na konferenci Požární bezpečnost staveb Ing. arch. Pavel Tomek, projektový manager Skanska Residential a.s. Poslechněte si celou přednášku v exkluzivním záznamu na ESTAV.tv.
Článek zpracovala redakce TZB-info podle přednášky Ing. arch. Pavla Tomka.
Tento projekt se vymyká z běžného portfolia firmy tím, že pro část rezidenčního areálu byla zvolena technologie dřevostavby. Ostatní budovy budou realizovány klasickým způsobem, a poslouží tak k porovnání obou typů výstaveb z hlediska rychlosti, nákladovosti, bezpečnosti atd. Projekt se nachází v Radlicích na brownfieldu, který býval součástí Waltrovky. Pro dřevostavbu se Skanska Residential rozhodla také kvůli dosažení environmentálního cíle uhlíkové neutrality a do budoucna hledání materiálové alternativy k betonu.
Ve vyhlášené architektonické soutěži vyhrál návrh studia Jakub Cigler architekti. Ze dřeva bude postaven jeden bytový objekt o délce 66 metrů a šířce 20 m se 77 byty. Bude mít čtyři nadzemní podlaží a jedno podzemní. Při návrhu byl počet podlaží limitován světlou výškou bytů 2,6 m a normovým požadavkem na požární výšku 12 m. Při připočtení tloušťky konstrukcí není možné stavět 5 obytných podlaží.
Příprava projektu narážela podle slov Pavla Tomka na legislativní prostředí pro budování dřevostaveb v ČR. V mnoha ohledech ještě není pro vícepodlažní dřevostavby zcela připravené, a to jak z hlediska norem a úřadů, tak i projekčních a realizačních firem. Ing. arch. Tomek k tomu dodává: „Zjistili jsme, že plno věcí není momentálně jednoznačně definováno a směřuje nás k poměrně složitým řešením. Samozřejmě nejsme jediní, kdo se tímto tématem v Čechách zabývá. Nicméně jsme došli k tomu, že asi každý projekt týkající se bytové dřevostavby, který v dnešní době vniká, je tak trochu pilotním projektem“.
Nosná konstrukce budovy je navržená z CLT panelů. Z hlediska požární bezpečnosti se však nejedná o čistě dřevěnou konstrukci. Suterény a vertikální jádra jsou monolitická. Dřevěná konstrukce samozřejmě splňuje veškeré požadavky na statiku a akustiku jako ostatní stavby. Paradoxně ale požární bezpečnost u tohoto typu domu nebyla to nejhorší téma, jak by se dalo čekat. Největší výzvou se zdá být řešení odolnosti proti vodě, a to zejména stojící, které je třeba se vyhnout. Z tohoto důvodu se stavby osazují čidly vlhkosti. Složitější je také řešení akustiky.
V objektu jsou použity samozřejmě různé moderní technologie podporující ekologii stavby, jako je akumulace a využití dešťové vody, použití šedé vody (voda z koupelen se přečistí a následně se použije na splachování toalet) a rekuperace tepla z ní, fotovoltaické a fototermické panely nebo centrální rozvody vzduchotechniky s rekuperací tepla z odpadního vzduchu.
Co se týče zvoleného konstrukčního řešení, bylo rozhodnuto použít standardní cestu, aby byl povolovací proces co nejjednodušší. To znamená, že nosné konstrukce jsou klasifikovány jako DP2. Požární výška objektu vychází do 10 m, požární odolnost 60 min. V objektu nejsou nainstalovány sprinklery ani jiné zařízení, pouze v garážích je systém EPS. Na elektromobily je v tuto chvíli plánována jen příprava.
Co znamená konkrétně v tomto případě konstrukce DP2? Skladba vnějších obvodových stěn je navržena jako nosný CLT panel opláštěný z vnějšku kontaktním zateplovacím systémem z minerální vaty a z vnitřní části dvěma sádrovláknitými deskami s mezerou vyplněnou opět minerální vatou mezi kovovým roštem. V takovém případě se u nosného CLT panelu neřeší požární odolnost, kterou musí splňovat pouze ochranné vrstvy. Vnitřní stěny pak mají CLT panely opláštěné sádrovláknitými deskami z obou stran s izolací podle akustických požadavků jednotlivých typů stěn. Toto řešení však není ideální z environmentálního hlediska a z hlediska zvýšených nákladů. Stavebník i architekti by také rádi dostali dřevo i do interiéru. Jednou ze zjištěných vlastností takovéto dřevostavby je také větší tloušťka stěn než u standardních materiálů, což má následně vliv na velikost vnitřní plochy. V tuto chvíli jsou také dražší použité materiály.
Aktuálně má stavba již získané stavební povolení. „Před realizací se ještě zamýšlíme, jestli je navržená konstrukce optimální. Došli jsme k závěru, že jsme možná nebyli dostatečně odvážní, a že jsme se možná měli dát na cestu inženýrského přístupu. Momentálně se tím dále zabýváme, protože bychom tak mohli omezit užití ochranných sádrovláknitých desek. Slibovali jsme si od toho také úsporu tloušťky stěny a zvětšení prodejní plochy bytů, to se ale nepotvrdilo. Při odstranění sádrovláknitých desek ze skladby totiž vychází CLT panel tlustší a celková tloušťka stěn tak zůstává stejná. Přesto by to mohlo mít i jiné výhody,“ vysvětluje Pavel Tomek, jak projekt dále postupuje.
Na závěr Pavel Tomek ještě dodává plány firmy Skanska do budoucna: „Přes všechno výše zmíněné dřevostavbám věříme. Už začínáme uvažovat o dalších projektech. Určitě to však nebude jediný proud, kterým se vydáme. Budeme dále stavět i monolitické stavby a rádi bychom našli cestu nízkouhlíkového betonu, ale souběžně s tím bychom také rádi realizovali dřevostavby. V tom by nám pomohla změna legislativy zejména co se týče výšky staveb, pro ekonomičnost projektu je vhodné stavět alespoň 6 podlaží. A pokud je dnes nevýhodou dřevostaveb vyšší cena, tak budeme-li je stavět ve větším množství, mělo by to směřovat ke zlevňování a vyrovnání cen.“
Celou přednášku si můžete poslechnout v záznamu v úvodu článku.
Ing. arch. Pavel Tomek, projektový manager Skanska Residential a.s., konference Požární bezpečnost staveb 2023
Ing. arch. Pavel Tomek, projektový manager Skanska Residential a.s., konference Požární bezpečnost staveb 2023
Ing. arch. Pavel Tomek, projektový manager Skanska Residential a.s., konference Požární bezpečnost staveb 2023