Požáry v bytových a rodinných domech
Požár podkroví rodinného domu
Počet požárů v ČR z dlouhodobého hlediska pomalu klesá. Jejich četnost se už druhý rok udržuje pod hranicí 17 tisíc případů. Navzdory faktu, že souhrnné množství požárů nejvíce ovlivňují události na volných prostranstvích, tzn. požáry lesů, polí, ale i odpadkových košů a kontejnerů v městské zástavbě, je vždy na místě prozkoumat, zda se situace nemění i v oblasti bydlení. A tak na první pohled velmi optimistická data po podrobnější analýze odhalují, že není všechno zlato, co se třpytí.
Úvod
GRAF-1 Vývoj počtu požárů
Průměrný počet požárů se za posledních 26 let ustálil na 20 332 případech ročně. V posledních pěti letech se však počty požárů od tohoto průměru významně odchylují. V minulém roce klesly na 16 757 případů a v roce 2016 poklesly dokonce na historické minimum od roku 1992. K poklesu počtu požárů pod 17,5 tisíce případů už došlo ale také v roce 2013 a 2014. Výjimečný je proto jen rok 2015, protože právě v tomto období sužovaly naši zemi extrémní období sucha. Požáry v letním období nevznikaly jen díky nedbalosti osob trávících volný čas tábořením, ale také v důsledku žňových prací. K iniciaci požárů docházelo vlivem mechanických jisker, které vznikaly při nárazu kamene o žací lištu kombajnu, nebo prostým kontaktem extrémně vysušených travin s horkými povrchy výfuků vozidel. Z tohoto důvodu je nutno vnímat rok 2015 jako anomálii v jinak klesajícím trendu požárů.
Jsme tedy svědky období, kdy se počty požárů stlačily pod úroveň směrodatné odchylky. Otázkou je, jestli podobně dramaticky spadly i počty požárů v případě domů pro bydlení.
Požáry v budovách pro bydlení
GRAF-2 Vývoj počtu požárů v budovách pro bydlení
Při pohledu na vývoj požárů v budovách pro bydlení lze skutečně najít paralelu s poklesem celkového počtu požárů v ČR. Průměrně vzniká v těchto typech staveb 3 412 požárů ročně tj. asi 16,7 % z celkového počtu požárů. Maximum bylo zaznamenáno v roce 2010, a to s celkovým počtem 3 688 požárů, zatímco minimum bylo zaznamenáno v roce 2014 s celkovým počtem 3 044 požárů. Posledních pět let se ovšem průměrný počet požárů v domech pro bydlení udržuje o 12 % níže oproti dlouhodobému průměru z let 2006–2012.
Příčina tohoto poklesu není doposud jasná a vyžaduje samostatný rozbor. Na pokles může mít vliv celá řada faktorů včetně odpovědnějšího přístupu obyvatel k požární bezpečnosti. Zřejmé ovšem je, že ve vývoji počtu požárů podle druhu objektu dochází k zásadní změně. Zatímco počátek zkoumaného období ještě jasně ukazuje převažující počty požárů v bytových domech, od roku 2010 dochází k postupnému vyrovnávání těchto počtů s požáry v rodinných domech. Tento vývoj trvá až do posledních dvou let, kdy rodinné domy začínají opatrně přebírat štafetu v absolutních počtech požárů. Nepatrný náskok 58 požárů rodinných domů v roce 2016 se v roce 2017 ještě zvýšil na 93 požárů, což znamená 60% meziroční nárůst.
GRAF-3 Vývoj počtu požárů podle druhu objektu
Z hlediska vývoje počtu požárů lze konstatovat, že zatímco požáry v bytových domech postupně klesají, v rodinných domech je situace stále stejná. A to vše i přesto, že z celkového počtu 4,2 mil. obydlí je rodinných domů pouze 1,9 mil. (zdroj ČSÚ). Vzhledem k nižšímu zastoupení rodinných domů by se přitom dalo očekávat, že počty požárů budou u těchto druhů staveb poměrně menší. Opak je však pravdou. Rodinné domy hoří častěji. Jedním z důvodů může být skutečnost, že vytápění rodinných domů je dost často autonomní. Tedy i pravděpodobnost vzniku problémů při údržbě a provozu vytápěcích zařízení jako jsou kotle, komíny a teplovzdušné rozvody je u těchto typů staveb vyšší. Mohou se však cítit nájemci bytových domů díky tomuto faktu bezpečněji? To záleží zejména na závažnosti požárů, které v bytových domech vznikají.
Závažnost požárů
Závažnost požárů lze dobře ilustrovat na poměru požárů se základní evidencí a požárů s rozšířenou evidencí.
Do první kategorie spadají požáry, které je možné vnímat jako drobné. V bytových domech tvoří asi 45 %, zatímco v rodinných domech 39 %. Tyto požáry vzniknou často při vaření, vyvrácením zapálené svíčky, nebo vznícením sazí v komíně, ale shodou šťastných okolností, případně rychlým hasebním zásahem, se nerozšíří. Důsledky těchto požárů nejsou dramatické. Nikdo není zraněn a vzniklá škoda je zanedbatelná. Viníci těchto událostí, kteří bývají v případě bytových požárů často i postižení, si po takto proběhlé události odnášejí silnou osobní zkušenost a směs rozporuplných pocitů.
Druhou kategorii požárů jsou požáry s tzv. rozšířenou evidencí. Do této kategorie spadá celé široké spektrum požárů, u kterých dochází ke zranění nebo přímo usmrcení osob, případně vznikají významné škody na majetku. Tyto požáry vyžadují důkladné prošetření a stanovení jednoznačné příčiny jejich vzniku. Nezřídka pak na ně navazuje správní nebo trestní řízení.
Výrazné zastoupení požárů s rozšířenou evidencí je patrné právě u rodinných domů. Šest požárů z deseti vyžaduje podrobnější šetření. Zajímavé výsledky vyplývají ale zejména z analýzy bytových domů. Zatímco v předchozích letech se zastoupení požárů s rozšířenou evidencí udržovalo na průměrné hodnotě 55 % požárů, v minulém roce tento poměr překročil 60% hranici.
Výše přímých škod
GRAF-4 Vývoj zastoupení požárů s rozšířenou evidencí …
Trend naznačuje, že požáry v bytových domech se mírou závažnosti přibližují rodinným. Toto vyplývá například z dílčího rozboru přímých škod. V průměru dosahují přímé škody způsobené požárem v bytových domech výše 128 tis. Kč, zatímco v rodinných domech dosahují v průměru výše 223 tis. Kč. Zdánlivý nesoulad škod s dříve uvedeným tvrzením ovšem zmizí, pokud zohledníme rozdíl v rozloze požárního úseku bytu a rodinného domu. Protože však neexistuje žádná centrální evidence rozlohy těchto prostor, nezbývá než využít pro tento účel údaj jiný. Nejdostupněji se jeví užitková plocha bytu. Podle ČSÚ se užitkovou plochou bytu rozumí plocha všech obytných a vedlejších místností včetně příslušenství bytu. Sklepy, prádelny a neobyvatelná podkroví se nesledují vůbec. Ze základních údajů o dokončených bytových budovách za období 2005–2016 vyplývá, že průměrná užitková plocha bytu v bytovém domě má rozlohu 68 m2, zatímco u rodinného domu tvoří 137 m2. Na základě těchto údajů je patrné, že požáry v rodinných domech mají mnohem více prostoru k rozšíření a tedy mohou způsobovat i významnější škody. Nicméně při přepočtu průměrné výše škody na jeden metr čtvereční zjistíme, že u bytů v bytových domech dosahuje 1 880 Kč/m2 zatímco v rodinných domech 1 627 Kč/m2. Přímé škody způsobené požárem jsou tak dokonce z tohoto úhlu pohledu v bytových domech vyšší, i když jen nepatrně.
Počet mrtvých
GRAF-5 Vývoj počtu usmrcených podle druhu objektu
Jedním z dalších ukazatelů závažnosti požárů je počet mrtvých. Pokud zkoumáme vývoj počtu mrtvých nalezených u požáru z dlouhodobého hlediska, zjistíme, že od roku 1992 eviduje HZS ČR ve svých statistikách každoročně průměrně 119 obětí. Rok 2017 byl z tohoto pohledu opět výjimečný, protože souhrnný počet mrtvých klesl na 92 obětí, což byl za celé 26leté období nejnižší počet. Oproti roku 2016 byl tento pokles skutečně dramatický, a to o 32 obětí, tj. pokles o čtvrtinu. Pokles se projevil i v oblasti bydlení. Zatímco v roce 2016 bylo evidováno 60 osob nalezených u požáru právě v prostorách bytů a rodinných domů, v roce 2017 bylo těchto obětí 35.
Obr-3 Nedbalost při manipulaci s ohněm – 2 usmrcení
Průměrně každoročně umírá při požárech v domácnostech 50 osob. Pokles o 30 % je oproti této normě více než významný. Poměrově vychází počty mrtvých osob v rodinných domech vždy nevýhodněji oproti obětem v bytových domech. Zatímco pro bytové domy platí, že každý 85. požár končí úmrtím, pak v případě rodinných domů se tak děje u každého 55. požáru. Takto prezentované údaje nic moc běžnému čtenáři nesdělí. Nebude tedy na škodu srovnat je například s dopravní nehodovostí. V roce 2016 bylo evidováno 98 846 silničních nehod a při nich 611 usmrcených (zdroj ČSÚ). Při zachování stejné metodiky přepočtu to znamená, že na každou 162. silniční nehodu připadá jeden mrtvý. Šance přežít silniční dopravní nehodu je tedy mnohem vyšší než šance přežít požár v domácnosti.
Rodinné domy hoří více
Rodinné domy vycházejí ve srovnání s bytovými mnohem hůře. Obyvatelé rodinných domů mají statisticky vyšší pravděpodobnost vzniku požáru a také s větší pravděpodobností požár nepřežijí. Ale ani nájemci v bytových domech se nemohou cítit bezpečněji. Požáry v bytových domech mají jednoznačně závažnější dopady, než tomu bylo v předchozích letech. Takže i když dochází nesporně k poklesu celkového počtu požárů, jejich následky jsou v bytových domech stále závažnější. Příčiny tohoto vývoje jsou nicméně prozatím nejasné a vyžadují podrobnější analýzu.
Již nyní zveřejňujeme první podrobnosti o připravovaných tématech a významných hostech konference.