Pět let od ničivých povodní, co jsme se od té doby naučili?

© Fotolia.com

Letos si připomínáme páté výročí od posledních velkých povodní, které postihly Českou republiku. Povodně v červnu 2013 zasáhly hlavně obce v povodí Vltavy a Labe, ale nečekaně postihly i obce na malých tocích například Kolínska a Kutnohorska.
Člověk v tísni (ČvT) se okamžitě zapojil do pomoci postiženým občanům. Zajišťoval nářadí, ochranné pomůcky a čisticí prostředky, dále poskytoval finanční příspěvky na obnovu postižených domácností a objektů veřejného zájmu. Díky SOS sbírce tak bylo rozděleno přes 72 milionů korun.

Složky IZS, obce i nevládní organizace mají dnes více zkušeností a jsou daleko lépe připraveni

ČvT pomáhal při všech velkých povodních, které postihly Česko od roku 1997. Proto si můžeme dovolit krátké srovnání a zhodnocení. Úspěchem je, že dnes mají ČR (složky IZS), samospráva obcí, dobrovolní hasiči i nevládní organizace mnohem více zkušeností a jsou daleko lépe připraveni než v minulosti. Zároveň platí, že i občané ve městech a obcích, které byly v minulosti postiženy povodní, jsou zodpovědnější a přizpůsobili své chování hrozícímu nebezpečí.
„Pokud nás nepotká nějaká katastrofa mimořádných rozměrů, tak je pravděpodobné, že by v případě dalších povodní náš záchranný systém i obyvatelé na základě předešlých zkušeností zvládli povodně lépe než v minulosti,“ říká Jan Jelínek z ČvT. „To ale bohužel neznamená, že je vše v pořádku. Pořád si hodně spoluobčanů žijících v záplavovém území neuvědomuje, že žádné protipovodňové opatření není absolutní ochranou a že při mimořádných srážkách není možné povodním zabránit,“ dodává.

Stav krajiny a klimatické změny v budoucnu zásadně ovlivní naše životy

Od posledních povodní v roce 2013 si navíc stále více uvědomujeme spojitost dešťů, sucha a stavu naší krajiny s průběhem případných mimořádných událostí. Stav naší krajiny, a to jak lesů, tak zemědělské půdy, není dobrý. Schopnost půdy zadržet vodu, což je nejlepší protipovodňové opatření, se spíš zhoršuje, než zlepšuje.
Od roku 2015 zažíváme třetí rok mimořádného sucha, které zvyšuje deficit našich zásob vody a zhoršuje stav krajiny (např. kůrovcová kalamita v Jeseníkách). Krajina vyčerpaná suchem bohužel znamená horší průběh případných povodní. Období několikadenních mírných dešťů, na která jsme byli zvyklí, nahradily prudké lijavce, které často způsobují lokální záplavy i v místech, kde je nikdo nečeká.

Dnes je proto velmi důležité zaměřit se na správnou protipovodňovou prevenci.

Té se v současnosti věnuje také ČvT a snaží se ji prezentovat v širších souvislostech s probíhající klimatickou změnou a stavem naší krajiny.
„Uvědomujeme si, že případné sucho může znamenat pro naše obyvatele i hospodářství daleko větší katastrofu než povodně. To je důvod proč jsme v minulých letech uskutečnili přes 120 besed v obcích a školách nacházejících se v záplavovém území,“ vysvětluje Jan Jelínek. „Naší snahou je dostat tyto informace co nejvíc mezi občany a přesvědčit je, že tato témata jsou daleko důležitější, než si mnohdy myslíme. Doufám, že tuto podstatu pochopíme dřív, než nás postihne nějaká katastrofa a budeme lépe připraveni než dnes,“ dodává.

Žijeme v záplavovém území

Veškeré potřebné informace najdete také v užitečné příručce „Žijeme v záplavovém území,“ která je určena jak všem lidem, kteří žijí v oblastech ohrožených povodněmi, tak i těm, kteří uvažují o koupi nového bytu či domu. Zároveň slouží jako materiál pro dobrovolné hasiče a další složky, které při povodních zasahují. Pokud byste měli zájem o uspořádání bezplatné informační besedy na téma povodní ve vaší škole či obci, neváhejte se na nás obrátit.