Hlásná a předpovědní povodňová služba při povodních v roce 1997 a 2002 a její vývoj

1. Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ (HPPS)

Hlásná povodňová služba podle Vodního zákona (254/2001 Sb., § 73) zabezpečuje informace o nebezpečí, průběhu a vývoji povodně pro povodňové orgány. Na základě jejích informací jsou organizována a řízena opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností. Hlásná povodňová služba je tedy systém předávání dat o vývoji povodně mezi obcemi a dalšími účastníky ochrany před povodněmi. Informace přitom „proudí“ zejména podél vodního toku do níže ležících lokalit a směrem k nadřízeným povodňovým orgánům. Hlásnou povodňovou službu doplňují další účastníci systému ochrany před povodněmi, zejména pak ČHMÚ a státní podniky Povodí, kteří provozují vodoměrné profily.

Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány a obyvatelstvo o možnosti vzniku povodňové situace. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav vydáváním výstrah před povodňovými jevy, intenzivními srážkami a bouřkami. V rámci předpovědní povodňové služby ČHMÚ vydává předpovědi vodních stavů a průtoků ve vybraných profilech v celé ČR. Během povodně ČHMÚ vydává informační zprávy o aktuální situaci v zasažených povodích.

Hlásná a předpovědní služba ČHMÚ (HPPS) zajišťuje:

• monitorování aktuální situace v povodí
• přípravu hydrologických předpovědí
• vydávání pravidelných zpráv a výstrah v případě hrozící povodně

Tyto úkoly řeší hydrologové na regionálních předpovědních pracovištích ČHMÚ v rámci působnosti poboček ČHMÚ. Téměř všechny výstupy HPPS jsou k dispozici veřejnosti prostřednictvím médií – zejména internetu. Činnost HPPS by neměla smysl, pokud by příjemci, mezi něž patří i široká veřejnost, nevěděli, jaké informace jsou od ČHMÚ k dispozici, kde je najít a jak jim správně rozumět.

2. Povodňová situace v červenci 1997

• Povodně v červenci 1997 zasáhly 11 tis. km² území ČR, zavinily smrt 60 lidí. Postiženo bylo 558 obcí, 8 krajů a 34 okresů. Celkové škody byly odhadnuty na 62,6 miliard korun [5].
• Rozsah zaplaveného území činil 1250 km² [5].
• Povodeň prokázala mnohá selhání různých státních a soukromých orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu, koryta mnoha řek byla neudržovaná [1].
• Za nejhůře postižené sídlo se považuje obec Troubky na soutoku Moravy a Bečvy, kde bylo zničeno 150 domů a 9 lidí zahynulo [1].

V červenci 1997 došlo ke katastrofálním povodním, které byly ve srovnání se všemi do té doby pozorovanými povodněmi výjimečné, a to jak úhrny spadlých srážek, velikostí a trváním extrémních průtoků, tak i rozsahem zasaženého území. Byly způsobeny dvěma obdobými mimořádně silných srážek, které spadly na severovýchodě území naší republiky. Při první vlně se vydatné srážky vyskytly na začátku měsíce od 4. do 8. července v povodí Odry, Moravy a horního Labe, které v oblasti Jeseníků a Beskyd místy přesáhly celkový úhrn 500 mm a v Krkonoších 300 mm. Povodí ve srážkově zasažených oblastech se rychle nasytila a zejména horské a menší toky reagovaly prudkými vzestupy. Maximální hodnoty průtoků byly většinou dosahovány v období od 7. do 9. 7. a na dolním toku Moravy až do 14. 7. [4].

Při kulminacích povodňových vln byly překročeny 100leté průtoky na celém toku Bělé, na Odře, Opavě, Opavici, Desné, Rožnovské i dolním toku Vsetínské Bečvy, na Bečvě, horní Rusavě, na celém toku Moravy, na horním a středním toku Svitavy, na Tiché Orlici a na horním toku Loučné. Dále 50leté nebo 20- až 50leté průtoky byly dosaženy na horní Odře, Lubině a Dřevnici, dolní Rusavě, na horním toku Svratky, v Čechách na horním toku Labe na Labské, na Divoké Orlici, Orlici, dolním toku Loučné, na Třebovce. 20leté průtoky byly zaznamenány na dolní Ostravici, Třebůvce a dále na horním toku Vsetínské Bečvy, Olšavě, na dolním toku Svitavy a Stěnavě. 10- až 20leté průtoky byly pak dosaženy na dolní Olši a 10leté na horní Olši a Lomné a na Chrudimce [4].

Při druhé vlně srážek, v období od 17. do 21. července, kdy na moravských pohraničních horách napršelo 100 až 180 mm srážek a v Krkonoších i přes 200 mm, došlo k následnému rozvodnění na tocích podstatně menšího rozsahu i významu. Výjimkou bylo povodí horního a středního Labe, kde průtoky dosahovaly vyšších hodnot. Na přelomu 18. a 19. července povodňová vlna na Labi v profilu přítoku do nádrže Labská kulminovala při téměř 100letém průtoku. Na ostatních tocích, v povodí Opavy, Odry, na Moravě a jejich přítocích a v povodí Svratky byly dosahovány 2- až 10leté průtoky, na dolní Moravě až 20leté. V Čechách byly 2- až 10leté průtoky dosažené na Jizeře, Orlici, středním Labi, Chrudimce a Smědé. Na Stěnavě byly zaznamenány úrovně hladin, které odpovídaly opakování 10 až 20 let [4].

2.1 Předpovědní a varovná činnost ČHMÚ při povodni v červenci 1997

Při povodni byla nejvíce zatížena centrální předpovědní meteorologická a hydrologická pracoviště v Praze a regionální pracoviště na pobočkách v Brně, Ostravě a Hradci Králové. Na těchto regionálních pracovištích byla v kritických fázích povodně zajištěna nepřetržitá služba (CPP má nepřetržitou službu stále), byl zaveden zvláštní režim pozorování srážek na profesionálních meteorologických stanicích (HYDROSTART), byla prováděna terénní šetření a mimořádná hydrometrická měření povodňových průtoků. Všechna opatření byla koordinována z úrovně pohotovostního štábu ústavu. Je třeba vyzdvihnout dobrou a úzkou spolupráci meteorologických a hydrologických pracovišť předpovědní služby včetně poboček, hlavně v oblasti účelové interpretace předpovědi počasí a srážkových předpovědních modelů pro vydání upozornění, výstrahy nebo při zpracování finální informace povodňovým orgánům [1].

Prudký nástup povodně a enormní odtoky s devastačními dopady způsobily v některých povodích zaplavení, zničení či dočasné poškození vybavení vodoměrných stanic v měrných profilech hlásné služby, což spolu s výpadky elektrického proudu a telefonního spojení omezilo či znemožnilo přenos operativních informací o vývoji stavu v horních tratích rozvodněných toků a sestavování spolehlivých hydrometrických předpovědí pro níže položené profily. Takto byly nejcitelněji postiženy hlásné stanice na horní Moravě, Bělé, Opavě a Bečvě, kde vodní živel napáchal snad největší škody. Dlouhodobý výpadek elektrického proudu ve městě Ostrava pak navíc na několik dní ochromil komunikaci s tamním regionálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ. Tyto nemalé problémy se odrazily především v předpovědní a informační funkci ostravského pracoviště, které nemělo k dispozici úplné informace právě v odtokově nejkomplikovanějším období mezi 8. a 11. červencem. Na většině klíčových hlásných stanicích se navíc objevovaly obtíže s přesným vyčíslováním průtoků, neboť nebývale vysoké vodní stavy přesahovaly rozsah měrných křivek průtoků [2].

2.1.1 Upozornění ČHMÚ a činnost oddělení hydrologických předpovědí během povodní v červenci 1997

Oddělení synoptické meteorologie ČHMÚ v Praze-Komořanech vydávalo při povodni v červenci 1997 upozornění na vydatné srážky, jednak jako součást obecné předpovědi počasí pro širokou veřejnost, jednak jako zvláštní zprávy, které oddělení hydrologických předpovědí doplňovalo odhadem vývoje odtokové situace a distribuovalo je na povodňové orgány a další instituce.

Upozornění jako součást obecné předpovědi počasí byla opakována s každým upřesněním předpovědi pětkrát denně. První upozornění na vydatné srážky související s přechodem studené fronty (vydatné srážky v bouřkách a možnost výskytu krup) bylo vydáno ze strany CPP v Praze ve čtvrtek 3. července ve 22 hodin. Poslední upozornění v rámci první povodňové epizody bylo vydáno ve středu 9. července v 9 hodin.

První upozornění pod všeobecnou předpovědí před druhou povodňovou vlnou bylo vydáno ve středu 16. července v 11 hodin. Upozornění byla v dalších dnech podle vývoje situace upřesňována. Poslední upozornění bylo vydáno v neděli 22. července ve 22 hodin.

Oddělení hydrologických předpovědí v Praze-Komořanech kompletovala a rozesílalo mimořádné zprávy faxem standardnímu okruhu příjemců povodňových varování, včetně Hlavního úřadu civilní ochrany ČR, povodňové služby MŽP ČR, vodohospodářských dispečinků Povodí a.s. a Státní meliorační správy. První upozornění tohoto typu bylo vydáno v pátek 4. července v odpoledních hodinách. Pobočky v zasažených oblastech vydaly tentýž den vlastní upozornění nebo výstrahy na nebezpečné srážky adresované především regionálním úřadům CO a okresním úřadům [3].

V dalších dnech pak fungoval mimořádný režim na všech pracovištích až do konce povodně. Na základě informací o spadlých srážkách (HYDROSTART), aktuálním stavu na vodních tocích a meteorologických předpovědí včetně kvantitativní předpovědi srážek byla několikrát denně hodnocena hydrometeorologická situace. Na základě tohoto hodnocení byly sestavovány informační zprávy pro povodňové orgány. Jako doplňková informace kvalitativního charakteru byly využívány radarové snímky. Pražské předpovědní pracoviště rozesílalo faxové zprávy zhruba 20 hlavním adresátům, včetně krizového štábu v Olomouci. V průběhu povodně se však počet zájemců stále rozšiřoval, až se stal pro plynulou distribuci zpráv neúnosný, obzvláště při zahlcené telefonní síti. Pobočková předpovědní pracoviště informovala regionální a okresní povodňové orgány, byla v přímém kontaktu s vodohospodářskými dispečinky Povodí, a.s. a v rámci možností poskytovala informace dalším zájemcům, sdělovacím prostředkům a veřejnosti.

2.1.2 Hydrologické předpovědi

Činnost Hlásné předpovědní a povodňové služby byla zabezpečována na podkladě pozorování v hlásné síti vodoměrných profilů, čítajících cca 150 profilů rozmístěných na 60 významnějších tocích po celém území republiky. Hydrologické předpovědi se denně na regionální úrovni vydávaly celkem pro 19 vodoměrných profilů v ČR a jejich časový předstih se v našich odtokových podmínkách pohyboval od několika hodin až do nejvýše jednoho dne (dolní tok Labe a dolní tok Moravy).

Hlavní způsob výpočtu byl převážně manuální, v menším měřítku byl používán matematický model. Oba způsoby různou měrou využívaly základních metod – hydrometrické (princip odpovídajících si průtoků), hydrometeorologické (využívající naměřené srážky v povodí) a hydrosynoptické (kalkulující s předpovídaným množstvím srážek).

Přes všechny negativní vlivy, které přinesla tato po všech stránkách extrémní situace, byla přesnost vydaných hydrologických prognóz dobrá až velmi dobrá, s výjimkou chybějících předpovědí pro vrcholové části vln [1].

2.2 Vyhodnocení činnosti předpovědní a varovné činnosti ČHMÚ při povodni v červenci 1997

• Objektivně je nutno konstatovat, že upozornění ČHMÚ z pátku 4. července rozhodně nesignalizovalo takovou katastrofu, jaká se v následujících dnech a týdnech udála. Šlo o standardní upozornění, které vydává ČHMÚ několikrát do roka a má obvykle za následek místní povodně na menších tocích v jádru spadlých srážek.
• V průběhu soboty 5. července a zejména neděle 6. července však bylo toto upozornění upřesněno s tím, že se očekávají další vydatné srážky na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách, výrazné vzestupy hladin toků a vyhlášení 2. a 3. stupňů povodňové aktivity (pohotovost a ohrožení). V neděli odpoledne centrální pracoviště ČHMÚ po zvážení hydrometeorologické situace doporučilo aktivizovat povodňové komise ucelených povodí Moravy a Odry. Regionální pracoviště poboček tentýž den vydala telefonické varování na okresní povodňové komise, se kterými se podařilo navázat spojení. Pobočka Ostrava dala rovněž výstrahu do Polska podle platných dohod na hraničních tocích.
• ČHMÚ po dobu povodní využíval svých domovských stránek INTERNETu k distribuci některých informací, které za normální situace nejsou veřejně přístupné, např. výsledky meteorologického předpovědního modelu ALADIN a mapky srážek podle meteorologického radaru. Ze statistické evidence přístupu cizích uživatelů na domovské stránky ČHMÚ vyplývá velký zájem o tyto informace. Pouze v období od 15. do 22. července navázalo kontakt se serverem ČHMÚ téměř 2,5 tisíce jiných počítačů a bylo přeneseno více než 230 000 stránek různých dokumentů.
• Během povodňové situace se jako citelný nedostatek, který významně ovlivnil kvalitu hydrologických předpovědí a promítal se zejména do prognóz na menších a středních povodích, ukázala nedostatečná průběžná informace o aktuálních naměřených srážkách, které byly v ČHMÚ k dispozici prostřednictvím systému HYDROSTART pouze z řídké sítě synoptických stanic s profesionální obsluhou.
• V extrémních podmínkách se také zřetelně projevily i slabiny v technickém zabezpečení informačních systémů zejména při přenosu dat, jež přivodily zbytečné problémy právě v nejnevhodnější době [2].

3. Povodňová situace v srpnu 2002

• Povodně v srpnu 2002 zasáhly 17 tis. km² území ČR, zavinily smrt 19 lidí. Postiženo bylo 986 obcí, 10 krajů a 43 okresů. Celkové škody byly odhadnuty na 73,1 miliard korun [5].
• Rozsah zaplaveného území činil 510 km² [5].
• Povodeň 2002 přinesla řadu odborných poznatků ke zlepšení předpovědní služby a zkvalitnění hydrologických předpovědí, včetně možnosti rekalibrace hydrologických modelů na extrémní odtokové situace. Dalším poučením bylo uvědomění si nutnosti zpětné vazby předpovědním pracovištěm a uživateli předpovědí.
• Za symbol povodní v srpnu 2002 se považuje obec Zálezlice na Mělnicku, kde v důsledku povodní spadlo přes 120 domů, a celková škoda přesáhla 200 milionů korun [5].

Během první poloviny srpna 2002 postupovaly se zhruba třídenním odstupem přes střední Evropu dvě tlakové níže, které přinesly vydatné srážky. Tyto srážky byly mimořádné, a to jak velikostí zasažené plochy, tak svojí intenzitou a trváním. Srážky byly zesíleny jednak orografickými návětrnými efekty, jednak delším setrváním srážkové oblačnosti nad postiženým územím. Meteorologické vyhodnocení povodně poukázalo zejména na výjimečnost opakování příčinné synoptické situace v tak poměrně krátkém časovém sledu [8].

První vlna srážek od 6. do 7. srpna zasáhla nejvíce povodí horní Vltavy. Způsobila silné rozvodnění toků odvodňujících oblast Novohradských hor (Malše, Černá), na kterých kulminační průtoky přesahovaly doby opakování 500 let. Odtok z pramenné oblasti Vltavy na Šumavě byl zachycen převážně v retenčním prostoru nádrže Lipno I. Kulminace povodně na Vltavě v Českých Budějovicích pod Malší rovněž přesahovala dobu opakování 500 let, avšak ostatní přítoky Vltavy měly již kulminaci nižší. Navíc povodňová vlna byla významně transformována nádržemi Vltavské kaskády na téměř neškodnou úroveň, takže v Praze byl zaznamenán již jen 5letý průtok. První srážková epizoda zasáhla částečně i povodí Dyje, kde byla vzniklá povodňová vlna zachycena nádrží Vranov [8].

Druhá vlna srážek od 11. do 13. srpna zasáhla podstatně větší území než vlna první, a to téměř celé povodí Vltavy až k Praze a povodí pravostranných přítoků Berounky. Na povodí dolního toku Vltavy a také na povodí Sázavy se již tak silné srážky nevyskytly. Silné lokální srážky postihly rovněž hřebenové partie Krušných a Jizerských hor, kde byly naměřeny téměř rekordní úhrny. Vydatné srážky vypadly znovu na povodí horní Dyje [8].

Vyhodnocení povodňových průtoků bylo mimořádně obtížné, neboť na mnoha místech vodní stavy na tocích dosáhly maximálních hodnot za celé období historického pozorování, což bylo spojeno jednak se širokými rozlivy a jednak s významnými korytotvornými změnami. Navíc na několika místech došlo k totálnímu zničení vodoměrných stanic, a tím i ke zničení záznamů o vodních stavech. V příznivějších případech chyběly u řady limnigramů důležité fáze průběhu povodňových vln. Avšak i ve stanicích, kde byly k dispozici naměřené údaje, bylo nutné ověřit hodnotu kulminačního stavu, protože k toku nebyl většinou za povodně přístup a instalovaný přístroj mohl vykazovat v měření významnější odchylku [9].

Dalším obecným problémem při vyhodnocování extrémní povodňové situace bylo, že hydrologové neměli k dispozici měrnou křivku průtoků, sestrojenou na podkladě hydrometrických měření pro tak vysoké vodní stavy. Vzhledem k velkým rychlostem, unášeným předmětům a často i nepřístupnosti měrného profilu na vodním toku nebylo možné tato měření za povodně provádět. Měrnou křivku bylo proto nutno extrapolovat pomocí jiných a složitějších metod [9].

3.1 Předpovědní a varovná činnost ČHMÚ při povodni v srpnu 2002

Hydrologická předpovědní služba ČHMÚ prošla v průběhu srpna 2002 významnou zatěžkávací zkouškou. Potřebný rozsah a obtížnost předpovědních operací kladly mimořádné nároky především na Centrální předpovědní pracoviště v Praze a na další tři regionální předpovědní pracoviště, v jejichž teritoriu byla povodí nejvíce zasažená extrémní povodňovou situací. Prvním bylo z hlediska vývoje povodně regionální předpovědní pracoviště (RPP) v Českých Budějovicích, dále pak RPP v Plzni a RPP v Brně.

Hlásnou síť hydrologických stanic předpovědní povodňové služby, která slouží k operativnímu sledování odtokové situace, tvořilo v roce 2002 na území republiky zhruba 200 základních profilů kategorie A, jejichž provozovateli jsou ČHMÚ nebo podniky Povodí, a přibližně 200 doplňkových hlásných profilů kategorie B, jejichž provozovateli jsou místně příslušné obce. K srpnu 2002 bylo zhruba 75 % profilů kategorie A vybaveno automatickými stanicemi se záznamem a přenosem dat, a jen několik bylo dočasně mimo provoz (např. z důvodů rekonstrukce stanice či poruchy spojení). V povodích zasažených povodňovou situací byla naprostá většina stanic této sítě automatizována.

Podstatným problémem, který museli prognostici řešit během povodní, byla neexistence měrných křivek průtoků u stanic, kde byly dosaženy extrémní vodní stavy. Měrné křivky musely tak být za provozu extrapolovány. V neposlední řadě došlo také k zaplavení několika vodoměrných stanic, a tím k absenci informací o vodních stavech. V hlásných profilech, kde hladina během povodně vystoupila nad limit 2. SPA, bylo v provozu 67 automatických stanic s přenosem dat a přibližně v jedné třetině z nich došlo následkem záplav k poruše spojení. Jak vyplývá z provozního zhodnocení spolehlivosti funkce těchto stanic, většina automatů fungovala po celou dobu povodně a kvalita jejich měření byla velmi dobrá. K závažnějším komplikacím v některých oblastech docházelo postupně až ve druhé fázi povodně, většinou při mimořádných vodních stavech. Bylo to v povodí horní Vltavy nad vodní nádrží Lipno, na Vltavě v oblasti soutoku s Malší, na Malši, na Lužnici a dolní Nežárce, na dolních tratích Otavy, Blanice, Lomnice a také Úhlavy a Úslavy a na Litavce.

Obrázek 1: Stanice zničené povodní – Vraňany na Vltavě (vlevo) a Ždírec na Úslavě (vpravo)

Přerušení automatického měření nejčastěji postihlo období vrcholové fáze povodně a trvalo od několika hodin do jednoho či dvou dnů. Delší celkový výpadek měření zaznamenaly stanice v povodí horní Vltavy v okolí Českých Budějovic, na střední a dolní Malši, dolní Nežárce, Lužnici a dolní Lomnici, kde k přerušení docházelo mezi 5. až 10. srpnem. Výpadek trval přerušovaně nebo souvisle po dobu 60 až 310 hodin (zhruba 2,5 až 13 dní), což pro většinu těchto stanic znamenalo prakticky odmlčení po celý zbytek povodně.

Několik vodoměrných stanic ČHMÚ bylo za povodně vážně poškozeno nebo zničeno. Byly to např. stanice Koterov a Ždírec na Úslavě, Dobřichovice na Berounce, Vraňany na Vltavě, Mělník, Děčín a Hřensko na Labi.

3.1.1 Upozornění ČHMÚ a činnost oddělení hydrologických předpovědí během povodní v červenci 2002

Během povodní v srpnu 2002 na území ČR vydávalo Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Praze Komořanech výstražné informace na nebezpečné hydrometeorologické jevy jak v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) a systému integrované výstražné služby (SIVS), tak i jako součást obecné předpovědi.

Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ (CPP) pracuje v nepřetržitém 24hodinovém provozu. Pro předpovědní a výstražnou službu jsou vyčleněni pracovníci se speciálním školením pro řešení krizových situací. Výstražné informace vydává zpravidla mezi 10. až 12. hodinou po interní konzultaci uvnitř CPP a následné konzultaci s regionálními předpovědními pracovišti a s Povětrnostním ústředím armády České republiky (PÚ AČR). V případě potřeby se výstražné informace vydávají z CPP v kterékoli denní době, opět po konzultaci (mimořádné) s výše uvedenými složkami. V případě očekávaného většího množství srážek vyhlašuje CPP speciální režim měření srážek pro území ČR. Na základě naměřených úhrnů srážek, aktuální hydrometeorologické situace a dalšího předpokládaného vývoje jsou v rámci vnitřních pokynů ČHMÚ určena pravidla pro distribuci informací pro účastníky systému povodňové ochrany i veřejnosti prostřednictvím mediálních prostředků.

Tímto způsobem probíhalo vydávání výstražných informací i v době obou srážkových epizod v srpnu 2002. První výstražná zpráva (upozornění) na vydatné (přívalové) srážky doprovázené intenzivními bouřkami byla vydána v sobotu 3. srpna v 10:00 hodin. V následujících dnech až do 8. srpna byly výstražné informace (výstrahy) podle aktuální předpovědi upřesňovány. Upozornění na nebezpečné množství očekávaných srážek, které byly příčinou druhé srážkové vlny, bylo vydáno v sobotu 10. srpna v 11:00 hodin. V dalších dnech bylo vydáno 7 výstrah. Dále byly jednou až čtyřikrát denně vydávány (v době kulminací i častěji upřesňovány) informační zprávy obsahující aktuální hydrometeorologický vývoj a prognózu situace [5].

Ve dnech 15. a 23. srpna na žádost Hasičského záchranného sboru (HZS) a v noci na 17. srpna na žádost krizového štábu Mělník byly poskytovány příslušným složkám informace o srážkách a větru a proveden výpočet modelu TRAKON (předpověď trajektorií přenosu a koncentrací škodlivých látek) vzhledem k avizovanému úniku chlóru ve Spolaně Neratovice [5].

Po celé období trvání srpnových povodní byly zároveň vyřizovány telefonické dotazy krizových štábů, povodňových komisí a jiných státních i soukromých subjektů s požadavky o upřesnění prognóz. Pro mediální sféru byly poskytovány pravidelné, mimořádné a doplňkové informace smluvním i nesmluvním subjektům (noviny, rozhlasové vysílání – živé vstupy, resp. natáčené rozhovory do televizního vysílání), prezentace veškerých standardních i mimořádných zpráv, včetně upozornění a výstrah na internetových stránkách ČHMÚ. Informace byly poskytovány i pro ČTK, pro mobilní operátory apod.

V srpnu 2002 CPP vydalo celkem 21 výstražných informací, z toho 7 upozornění a 14 výstrah. Konkrétně k první povodňové vlně se vztahovalo 7 výstražných informací (2 upozornění a 5 výstrah), ke druhé 8 (1 upozornění a 7 výstrah) [5].

3.1.2 Hydrologické předpovědi

V roce 2002 byla předpovědní pracoviště ČHMÚ na začátku (v prvním roce) ostrého operativního provozu hydrologických předpovědních modelů (systém AQUALOG v povodí Labe a HYDROG v povodí Moravy a Odry). Modelové předpovědi začaly být hlavním nástrojem hydrologické prognózy. Předstih hydrologických modelových předpovědí byl u všech počítaných profilů shodný – 48 hodin a časový krok 1 hodina. V roce 2002 byl počet předpovědních profilů v povodí Labe 91. Oproti roku 1997 se zvýšil i počet meteorologických stanic, které měří srážky a teplotu vzduchu. Mnohé z těchto stanic již byly plně automatizovány, a tedy mohly být použity pro výpočet hydrologického modelu.

Kromě standardních termínových předpovědí a předpovědních výstupů hydrologického modelu byly během povodně vypracovávány také další termínové prognózy stavů a průtoků a nepravidelně podle požadavků i odborné odhady pro některé další toky či postižená místa, včetně předpokladu doby a výšky kulminací, překročení limitů SPA a tendence pohybu hladin. Na základě předpovídaných srážek byly zpracovány různé varianty modelových předpovědí. V průběhu povodní pak byly vydávány předpovědi i v nestandardních termínech několikrát denně v závislosti na aktualizaci vstupních dat (měřené srážky, manipulace na vodních dílech aj.).

I přes extrémnost povodňové situace, kdy konstrukce výpočtů mnohdy postrádaly přijatelnou přesnost měření vstupních veličin, byly jak jednotlivé hydrologické předpovědi, tak i odborné odhady v období vrcholových fází průtoků relativně dobré. Platilo to i pro stanovení termínu výskytu a určení hodnoty u ostatních předpovídaných veličin. Méně úspěšné předpovědi byly v přímé souvislosti s absencí věrohodných vstupních údajů či kontrolních hodnot ve vodoměrných profilech, zapříčiněnou ponejvíce havarijními účinky povodně. Přes všechny tyto potíže posloužily vypracované předpovědi jako dobrý výchozí podklad pro řadu protipovodňových opatření [9].

3.2 Vyhodnocení činnosti předpovědní a varovné činnosti ČHMÚ při povodni v srpnu 2002

• Mezi největší pozitiva povodňové události ze srpna 2002, z hlediska povodňové služby, patří dobré fungování napojení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ na systém krizového řízení a integrovaný záchranný systém v souladu se souborem nových krizových zákonů platných od počátku roku 2000 [6].
• Velmi prospěšnou pomůckou se ukázal být hydrologický předpovědní systém Aqualog, který byl za povodňové situace v srpnu 2002 počítán každý den, v kritických dnech i vícekrát, a to pro různé varianty předpovídaných srážek. Jeho výsledky byly v mnohých případech jediným podkladem pro výpočet předpovědi či odborného odhadu dalšího vývoje. Zároveň tím však vzrostla náročnost přípravy a zpracování vstupních dat (např. průtoky mimo rozsah měrných křivek, nutnost improvizace při výpadku hlásných stanic aj.). Potvrdilo se, že výsledky modelu jsou úměrné kvalitě operativních vstupů. Ze zpětných simulací povodně vyplynulo, že hydroprognózní systém Aqualog by dokázal při ideálních podmínkách (přesné vstupy i předpovědi srážek) předpovídat průtoky s výrazně vyšší úspěšností, než jaká byla v reálné situaci dosažena.
• Povodňový provoz předpovědního systému Aqualog naznačil možnosti dalšího rozvoje. Na základě získaných poznatků vyplynuly následující požadavky: „Bude potřeba hledat další lokality pro instalaci automatických srážkoměrů tam, kde se jejich počet za povodně ukázal jako nedostatečný. Pro zpřesnění výpočtu odtoku bude tak k dispozici větší počet operativních údajů, povodí mohou být rozčleněna na menší plochy, pro které by byly hlásné stanice více reprezentativní. Bude nutné upravit parametry modelu pro nově vzniklý stav a pro kalibrační řady obsahující hodinová data i z povodně v srpnu 2002. Při nenadálých výpadcích předpovědního provozu na pobočkách by měla existovat možnost na ostatních pracovištích (nebo alespoň v centru) tento výpadek nahradit a provést příslušné předpovědní výpočty“ [9].
• Určitým nedostatkem, který během povodní vznikl, byla distribuce varovných a informačních zpráv prostřednictvím sdělovacích prostředků. V mnoha případech byly informace zkreslovány, což vedlo k dezinformaci veřejnosti, v některých případech hraničící se šířením poplašné zprávy.

4. Rozvoj předpovědní a výstražné služby od roku 1997 do roku 2002

Předpovědní a výstražná služba prošla od katastrofálních povodní na Moravě v červenci 1997 velkými změnami a to ve všech aspektech. V následující části jsou popsány zásadní změny v předpovědní a výstražné službě, které se udály mezi povodněmi z roku 1997 a 2002.

4.1 Legislativa

Srovnáme-li povodně z roku 1997 a povodně z roku 2002 z hlediska povodňové služby, pak mezi největší klady patří dobré fungování napojení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ na systém krizového řízení a integrovaný záchranný systém v souladu se souborem nových krizových zákonů platných od počátku roku 2000. Hlavní tok výstrah, předpovědí a dalších informací směřoval z Centrálního předpovědního pracoviště ČHMÚ na operační a informační středisko (OPIS) generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) v Praze. Odkud byly informace předávány dále na OPIS krajských ředitelství HZS, pak na okresy (OPIS IZS) a v konečné fázi k obcím a jednotlivým občanům. Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ byly obdobně přímo spojeny s příslušnými operačními a informačními středisky na krajských či okresních úřadech. Paralelně probíhala i nepřetržitá výměna informací mezi PVS ČHMÚ a příslušnými dispečinky podniků Povodí s.p. Potřebné informace dostávaly i povodňové komise, které krátce po vyhlášení krizového stavu přešly do příslušných krizových štábů (KŠ) řízených na úrovni kraje hejtmany a na úrovni státu (ústřední krizový štáb) ministrem vnitra. Nový systém krizového řízení se při velké katastrofě uplatnil v ČR poprvé a dá se jednoznačně říci, že úspěšně [6].

Po povodni v roce 1997 byly kompletně revidovány předpisy pro hlásnou povodňovou službu. Byl vydán metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby, který zavedl kategorizaci hlásných profilů (A, B, C). V návaznosti na vydaný pokyn byly ve spolupráci povodňových orgánů, podniků Povodí s.p. a poboček ČHMÚ plošně prověřeny limitní stavy pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity a dány do souladu s povodňovými plány. V roce 2000 byly novelizovány odborné pokyny ČHMÚ pro hlásnou povodňovou službu a evidenční listy hlásných profilů kategorie A a B.

4.2 Přístrojové vybavení

Povrchové vody

Největší rozvoj po povodních v červenci 1997 nastal v přístrojovém vybavení měrných stanic. To se týkalo jak přístrojů umístěných ve vodoměrných stanicích na tocích na kontinuální zaznamenávání vodních stavů, tak zařízení na měření průtoků. Při povodni v roce 1997 byla naprostá většina stanic vybavena pouze mechanickým limnigrafickým přístrojem.

První stanicí s digitálním záznamem byly instalovány v roce 1995. Jednalo se o přístroje firmy NOEL. Některé přístroje této firmy umožňovaly také přenos dat přes telefonní linky na předpovědní hydrologická pracoviště. V další variantě byla také možnost zjistit aktuální vodní stav a jeho tendenci pomocí hlasového automatu po vytočení příslušného telefonního čísla. Počet takto vybavených stanic se postupně zvyšoval až do roku 2006, kdy došlo k podstatné změně. Koncem roku byly dosavadní přenosové přístroje nahrazeny novými s typovým označením M-4016. Tento dataloger umožňuje napojení různých čidel až na 16 sběrných kanálů. Spojení s centrem sběru dat je zajištěno přes mobilního operátora pomocí datového přenosu GPRS. Data jsou přenášena v 10minutovém intervalu [2].

Měření srážek

Po roce 1997 došlo také k zásadní automatizaci srážkoměrné sítě ČHMÚ. Data jsou prostřednictvím GPRS přenášena v 10- až 15minutovém kroku do sběrných center, a jsou tak k dispozici jak pro zjištění aktuálního vývoje, tak jako vstup pro navazující hydrologické předpovědi. V roce 1997 byly k dispozici v reálném čase pouze údaje z profesionálních stanic (cca 30) a z vybraných stanic INTER, které však za tímto účelem musely být aktivovány systémem HYDROSTART, a k přenášení údajů docházelo v hodinovém až 3hodinovém režimu manuálně. Nyní jsou v síti ČHMÚ automatizovány všechny profesionální stanice, stanice INTER a pro doplnění informací také část sítě běžných srážkoměrů.

4.3 Operativní data

Velmi významnou změnou, zejména pro operativní předpovědi na menších tocích, je podstatně větší rozsah měřených dat o spadlých srážkách, vodních stavech a průtocích. Data v hodinovém, či až desetiminutovém kroku jsou dnes poměrně spolehlivým podkladem pro odhad času výskytu a velikosti kulminace. Hydrologové dnes pracují s pozorovanými změnami hodinové intenzity srážek jako s faktorem přímo ovlivňujícím míru vzestupu na malých tocích. Kulminace tak dnes může být předpovězena i na základě poklesu intenzity srážek v době, kdy dosud přetrvávají srážky v daném povodí.

Osvědčil se rovněž způsob přenosu dat prostřednictvím protokolu GPRS, který je oproti původním předpokladům spolehlivější než vytáčení spojení přes pevnou linku. Při povodni v roce 2002 byla nedostupnost řady stanic způsobena odpojení napájení elektrických či telefonních rozvoden v oblasti při zaplavení. Dnešní stanice jsou schopny dostatečnou dobu fungovat pouze při napájení z baterie. BTS stanice pro přenos GPRS signálu jsou obvykle na vyvýšených lokalitách mimo dosah povodně. Výsledkem je poměrně vysoká spolehlivost a dostupnost dat z měřících sítí, která se potvrdila i během povodní v posledních letech (např. 2010 a 2013).

4.4 Hydrologické předpovědi

Výrazný posun nastal v tvorbě hydrologických předpovědí. Zatímco v roce 1997 byly k dispozici pouze předpovědi sestavené na základě manuální metody postupových dob a odpovídajících si průtoků pro 4 profily na dolních tocích (s předstihem 6 až 24 hodin), po povodni bylo odstartováno několik výzkumných projektů směřujících k vývoji a zavedení hydrologických a předpovědních modelů. Postupně byl vyvinut a implementován předpovědní systém AQUALOG pro povodí Labe a HYDROG pro povodí Odry a Moravy. Tyto systémy využívají kvantitativní předpovědi srážek a při povodni v srpnu 2002 produkovaly standardně předpovědi průtoků s předstihem 48 hodin, a to i pro malá horská povodí.

4.5 Meteorologické předpovědi

V roce 1997 byly pro tvorbu meteorologických předpovědí k dispozici vybrané výstupy čtyř numerických modelů (globální DWD a Bracknell v rozlišení 50 km, lokální DWD a ALADIN v rozlišení 15 km). V roce 2002 mohli meteorologové čerpat i z dalších modelů (GFS, ECMWF), přitom došlo obecně ke zvýšení prostorového (a současně i vertikálního) rozlišení na 4 až 9 km u lokálních a 20 až 40 km u modelů globálních. Některé modelové výstupy pak kromě deterministické předpovědi uvádějí i rozptyl ansámblu předpovědí, vzniklého perturbací počátečních podmínek.

V případě modelu ALADIN došlo k významnému rozvoji. Zatímco v roce 1997 byl model ještě počítán v MeteoFrance, po povodni došlo k vybavení ČHMÚ superpočítačem, a tak vývoj a nastavení modelu mohl probíhat se zacílením na jeho úspěšnost pro území České republiky. Zvýšené prostorové rozlišení modelu výrazně zlepšilo nejen vystižení orografie, a tím uplatnění orografických procesů, ale je schopno podchytit jevy menšího plošného rozsahu.

4.6 Nabyté zkušenosti

Samotná povodeň byla pro hydroprognostiky neocenitelnou zkušeností, která je jinak nesdělitelná. Mimo jiné však povodeň 2002 podnítila poměrně značný zájem o historické povodně. Přitom studium se věnuje nejen hledání a dokumentaci zdrojů informací o povodni, ale i podrobnější hydrologické analýze vzniku, průběhu a případných specifik povodně. Výsledky jsou pak využívány i pro předpovědní službu právě formou zvyšování povědomí o možných extrémech a jejich vlastnostech.

4.7 Prezentace a služby poskytované ČHMÚ

Došlo také k výraznému rozvoji webových stránek a služeb poskytovaných ČHMÚ. Internetová prezentace hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS) obsahuje průběžně aktualizované evidenční listy hlásných profilů, aktuální data z meteorologických a hydrologických stanic, předpovědi meteorologických modelů, hydrologické předpovědi. Rovněž vodohospodářský informační portál VODA, naplňovaný jednotlivými s. p. Povodí, obsahuje aktuální informace o srážkách, stavu na tocích i vodních dílech a o stupních povodňové aktivity.

5. Rozvoj předpovědní povodňové služby ČHMÚ od povodně v srpnu 2002

Od roku 2002 byla realizována řada technicko-organizačních opatření. Byl změněn systém přenosu dat, jeho zabezpečení a zajištění publikace dat na internetových stránkách, včetně posílení spolehlivosti jejich dostupnosti. Byl postupně zdokonalován systém integrované výstražné služby (SIVS), a to i ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR jako distributorem výstrah a informačních zpráv předpovědní povodňové služby. Proběhla několikanásobná aktualizace Metodického pokynu MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby, dále se rozvinula spolupráce předpovědních pracovišť ČHMÚ se správci povodí, ale i s krajskými povodňovými komisemi a krajskými krizovými štáby aj. Postupně je rovněž implementována směrnice 2007/60/ES o hodnocení a zvládání povodňového rizika.

V roce 2002 byly hydrologické modely prvním rokem v regulérním provozu. Současná úroveň předpovědních modelů je o generaci dále, a to zejména ve způsobu zpracování vstupních dat. Navíc byly tyto modely od původního nastavení rekalibrovány na základě hodinových dat, která lépe reprezentují dynamiku povodně (oproti původní kalibraci na datech v 6hodinovém kroku). Dále došlo k podrobnějšímu vnitřnímu členění modelu povodí do jednotlivých malých výpočtových plošek (povodí) a zvýšení počtu interních uzlů modelu, v nichž dochází k updatingu a kontrole výpočtu. Navíc byly hydrologické modely rozšířeny i na další povodí, která v roce 2002 nebyla samostatně počítána (např. dělení horní Lužnice, modely Želivky, Smědé aj.) [2].

Nejvýraznějšího pokroku v hydrologických modelech do roku 2017 bylo dosaženo v navýšení počtu předpovědních profilů na více než 170, z toho 111 je publikováno na stránkách HPPS. Z hlediska základních parametrů byl navýšen také předstih předpovědí na 66 hodin. Prodloužení předstihu umožnilo prodloužení predikce numerického modelu ALADIN na 72 hodin, který poskytuje hlavní meteorologické vstupy do hydrologických modelů. Od roku 2002 významně vzrostl i počet automatizovaných meteorologických stanic, jejichž naměřená data mohou být v reálném čase použita ve výpočtu hydrologického modelu.

Změnami prošla také struktura používaných hydrologických modelů. V případě modelu Aqualog bylo kromě přidání cca 80 nových předpovědních profilů upraveno také zpracování vstupních srážek a teploty vzduchu do gridové formy, což umožnilo flexibilně přidávat data dalších automatizovaných stanic do výpočtu. Podrobněji se výškově rozčlenil sněhový model, do kterého byl přidán modul počítající zámrz půdy a jeho vliv na odtok. Zásadní změnou prošla procedura výpočtu evapotranspirace, tak aby zohledňovala nejen klimatické průměry, ale i aktuální data. Od roku 2002 byl také minimálně dvakrát kalibrován srážko-odtokový model s využitím nových dat z proběhlých povodní. Všechny tyto změny se pozitivně projevily na dlouhodobých statistikách úspěšnosti modelu v simulaci hydrologických procesů [2].

Od roku 2010 jsou také jednou denně počítány pravděpodobnostní modelové hydrologické předpovědi, jejichž úkolem je odhadnout riziko, odchýlených scénářů od základní (deterministické) předpovědi. Výstupy těchto typů předpovědí byly již částečně využity během povodně v červnu 2013 při posuzování pravděpodobnosti dosažení stupňů povodňové aktivity.

Od roku 2015 jsou na prognózních pracovištích ČHMÚ také počítány střednědobé (na 10 či 30 dnů) deterministické a pravděpodobnostní hydrologické předpovědi. Vstupy srážek a teploty vzduchu jsou výsledky modelu Evropského centra ECMWF. Zatím je výpočet v testovacím provozu, ale do budoucna by i výpočty střednědobých předpovědí měly být součástí operativního provozu předpovědních pracovišť.

Prognostikům k tvorbě předpovědí slouží i další aplikace týkající se předpovědní povodňové služby a ochrany před povodněmi (k dispozici jsou na stánkách Hlásné předpovědní a povodňové služby http://hydro.chmi.cz/hpps):

Indikátor přívalových povodní (Flash Flood Guidance)

Tato aplikace je provozována pouze v konvektivní sezóně (duben – říjen). Produkty této aplikace jsou ukazatel nasycení, sumy srážek za 1, 3 a 6 hodin a riziko přívalových povodní na základě vstupu měření meteorologických radarů. Ukazatel nasycení reprezentuje odhad aktuální nasycenosti území ČR vodou k 8. hodině místního času. Je odvozován v denním kroku pomocí jednoduchého modelu bilance srážek, odtoku a evapotranspirace. Vysoká nasycenost území představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při vypadnutí většího úhrnu srážek. Sumy srážek za 1, 3 či 6 hodin představují potenciálně rizikové úhrny srážek za danou dobu trvání a jsou odvozovány denně k 6. hodině UTC. Jejich odvození probíhá pomocí jednoduchého srážkoodtokového modelu s nastavenou prahovou hodnotou. Hodnoty představují úhrn srážek pro území velikosti 3×3 km, který by potenciálně mohl způsobit povrchový odtok z daného území s dobou opakování přibližně 2 až 5 let.

Obrázek 2: Ukázka výstupu Indikátoru přívalových povodní – operativně vypočtené riziko vzniku rychlého odtoku v ORP Frýdlant (žlutě naznačená plocha ORP) v důsledku nadlimitních srážek zaznamenaných radarem (naznačeno čtvercovou sítí)

Vypočítané zásoby vody ve sněhové pokrývce

V zimním období jsou na stránkách HPPS prezentovány vypočítané zásoby vody ve sněhové pokrývce. Vypočtené hodnoty jsou zveřejňovány jak v grafické (mapy), tak v tabelární formě a jsou doplněny krátkou situační zprávou, která obsahuje informace o aktuálním množství a rozložení sněhové pokrývky v rámci území ČR. Nedílnou součástí této zprávy je také očekávaný vývoj do následujícího termínu měření vodní hodnoty ve sněhové pokrývce.

Aktuální srážky

Informace o spadlých srážkách jsou presentovány jako mapy, které jsou kombinací výstupů meteorologických radarů a pozemních srážkoměrů, popř. jsou spočteny pouze z údajů srážkoměrů nebo radarů podle dostupnosti dat. K dispozici jsou klouzavé sumy srážek za 1, 3, 6 a 24 hodin. Je zde také možnost zobrazení aktuálních hodinových úhrnů srážek z pozemních srážkoměrů.

Na stránkách Hlásné předpovědní a povodňové služby byla vytvořena vzdělávací sekce. Součástí těchto stránek jsou tři verze elektronických publikací pro vodohospodářskou veřejnost, povodňové orgány a laickou veřejnost. Tyto publikace by měly s ohledem na cílovou skupinu dostatečně osvětlit problematiku jednotlivých typů hydrologických předpovědí, jejich vnímání a v neposlední řadě také možnosti jejich využití. Zvýšená pozornost je zaměřena na pravděpodobnostní předpovědi, jejichž rozvoj je i jedním ze směrů rozvoje předpovědní služby v nadcházejícím období. Cílem prezentovaných dokumentů je doplnění dostupných informací hydrologické předpovědní služby.

6. Závěr

Obě povodně v letech 1997 a 2002 přinesly enormní zatížení předpovědní služby a svým specifickým charakterem i řadu zkušeností a doporučení pro další rozvoj fungování předpovědní povodňové služby. Právě povodeň z července z roku 1997 byla příčinou rozvoje předpovědní a výstražné služby, která od té doby prošla velkými změnami, a to ve všech aspektech.

Cílem Českého hydrometeorologického ústavu je rozvíjet předpovědní a výstražnou službu moderními směry a zajistit její provoz na nejnovější úrovni poznání a vývoje technologií. K tomu je třeba neustále zahušťovat sítě pozorování, vybavení přístroji, vylepšovat metody získávání kvalitních hydrometeorologických dat. Nezbytnou podmínkou tohoto rozvoje je i dlouhodobý rozvoj lidských zdrojů, odborného personálu a zkvalitňování potřebného know-how, bez kterého by bylo udržení a rozvoj moderní meteorologické a hydrologické služby na evropské úrovni nedosažitelné.

Problematika rozvoje metod, přístrojů a postupů v předpovědní službě je velmi široká a dynamicky se rozvíjí. Proto je nezbytné spolupracovat jak v oblasti výzkumu a vývoje, tak v oblasti provozní v evropském i světovém měřítku s využitím zkušeností a poznatků ze zahraničí prostřednictvím zapojení se do aktivit a struktur WMO, ECMWF, EUMETSAT a dalších.

Literatura

1. Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997, Souhrnná zpráva projektu, ČHMÚ, 1998, 163 s.
2. SOUKALOVÁ, E., ŘEHÁNEK, T. Povodeň v červenci 1997 – impuls k rozvoji předpovědní povodňové služby. In: Daňhelka, J., Elleder, L. (Eds.): Vybrané kapitoly z historie hydrologické služby a povodní na území České republiky, ČHMÚ, Praha, 2012, str. 163–169.
3. Meteorologické zprávy., 1997. Praha: ČHMÚ, roč. 50, č. 6, s. 161–164, 178–190. ISSN: 0026-1173.
4. Hydrologická ročenka České republiky 1997, 1998. Praha: ČHMÚ, 150 s. ISBN 80-85813-60-2.
5. Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002., 2005. Praha: VÚV T. G. M. a ČHMÚ, 68 s. ISBN 80-7212-350-5.
6. Meteorologické zprávy., 2002., Praha: ČHMÚ, roč. 55, č. 6, s. 161–167. ISSN: 0026-1173.
7. Hydrologická ročenka České republiky 2002., 2003. Praha: ČHMÚ, 205 s. ISBN 80-86690-09-1.
8. 10. výročí povodně 2002., 2012. Sborník z Konference. Praha: ČVTVHS, s. 11–15. ISBN 978-80-02-02395-1.
9. Povodně 1997 a 2002., 2003. Sborník ze semináře. Praha: ČVTVHS a MZe, s. 30–34. ISBN 80-02-01569-X.

RNDr. Radek ČEKAL, Ph.D. – Hlásná a předpovědní povodňové služba při povodních v roce 1997 a 2002 a její vývoj – prezentace na mezinárodní vědecké konferenci „Povodně 1997 a 2002 (20 a 15 let poté)“ 10 let od přijetí Povodňové směrnice.

Nevládní nezisková organizace Člověk v tísni vydala publikaci „Žijeme v záplavovém území“.
Tato příručka je určena všem lidem, kteří žijí v oblastech ohrožených povodněmi, i těm, kteří o koupi bytu či domu tam uvažují, a všem, které tato problematika zajímá. Problematika je tříděna do částí Příprava na povodeň, Obnova po povodni a Prevence povodní.
Příklady doporučení v publikaci z části příprava na povodeň:

• Zajděte na obecní úřad, abyste zjistili, zda vám hrozí zaplavení při povodni a zanechte své kontaktní údaje pro případ, že bude potřeba vás varovat před blížícím se nebezpečím. Informujte se o záplavových územích ve vaší obci, seznamte s mapami povodňového ohrožení.
• U nepřipravené domácnosti mohou být škody po povodních v řádu statisíců.
• Sjednejte si pojištění, ať vás případná povodeň finančně nezruinuje.
• Připravte si povodňový plán dopředu v klidu, kdy máte dostatek času si vše pořádně rozmyslet. Nechte si poradit odborníky.
• Odolnou kuchyňskou linku lze řešit pomocí betonové desky na pilířích s omyvatelným povrchem. Dvířka a vybavení by měly být snadno demontovatelné.
• Při nákupu nového nábytku si pořiďte lehký a snadno přenosný. Těžký nábytek, který je nesnadné stěhovat, mějte mimo dosah případné povodně.
• Těžké technologické vybavení pravděpodobně nestihnete včas vystěhovat. Umístěte pokud možno technologické vybavení domu mimo dosah povodně.