Trh s okny vstupuje do zcela nové epochy. Magická hranice součinitele prostupu tepla U_w = 0,50 W/m²K, kterou se dosud marně snažila překonat ta nejlepší evropská okna, konečně padla. Nové supertěsné okno SULKO Profi+ se čtyřkomorovým zasklením dosahuje rekordní izolace tepla, v níž dvojnásobně překonává i moderní plastová a dřevěná okna, a splňuje dokonce i evropské požadavky na úsporné domy pro rok 2020.

Solární zisky a tepelné mosty hrají v energetické bilanci pasivního domu velkou roli. Zaměřili jsme se na detail ostění a porovnávali jsme, jaký vliv má vzdálenost okna od líce fasády na tepelný most a na solární zisky, respektive o jaké zisky přicházíme vlivem stínění nárožím.

Obvodové zdivo LIVETHERM je pokrokovou technologií pro nízkoenergetické či pasivní stavby, kdy při jednotné tloušťce obvodové stěny 400 mm lze kombinací různých použitých materiálů (beton alt. liapor, tepelná izolace na bázi polystyrénu či PUR pěny tl. 140 mm) dosáhnout součinitele prostupu tepla od 0,226 až po 0,11 W/m²K.

Standardní sklo od Internormu se vyznačuje speciální vrstvou SOLAR+. Toto izolační trojsklo vykazuje extrémně vysoké tepelně izolační vlastnosti, navíc má jeho celkový energetický činitel prostupu (t.z. hodnota g) hodnotu, které lze jinak dosáhnout pouze s dvojsklem. Z důvodu tohoto zvláštního poměru tepelné izolace skla (U_g) a energetického prostupu (hodnota g) se tato skla perfektně hodí pro osazení do solárních staveb.

Na 23. mezinárodním stavebním veletrhu FOR ACH byly v rámci galavečera 19. září uděleny ceny GRAND PRIX za nejlepší vystavené produkty, čestná uznání a také ceny TOP EXPO za nejlepší expozice. Ve čtvrtek také pokračoval odborný doprovodný program veletrhu.

Koncept šetrných staveb typu pasivního domu v počátcích provázela především snaha maximálně vyhovět požadavkům na úspory energie. Design a komfort ale přitom často zůstávaly stranou pozornosti stavitelů. Společnost Slavona představuje nové okno pro pasivní domy Progression, které přináší jak špičkovou technologii s řadou „vychytávek“ a zlepšení pokud jde o energetické parametry, tak designovou špičku v daném segmentu.

Opravdu dobře tepelně izolovaný dům nebo administrativní budova je dnes již nutností. Téměř dokonalá izolace ale s sebou přináší některé nepříjemné průvodní jevy, například zamlžení oken. Fyzikální zákony jsou neúprosné. Pokud je venku velmi chladný a zároveň vlhký vzduch, dochází na vnějších sklech izolačního zasklení ke kondenzaci vody.

Dřevěná okna už dávno nejsou eurookna IV68, jejich vývoj pokročil ať už ve vlastních profilech, které jsou silnější, používají se standardně izolační trojskla, ale zejména povrchové úpravy jsou stále dokonalejší. Dnes si můžete pořídit okna s desetiletou zárukou na povrchovou úpravu bez nutnosti údržby.

Katedra architektury a plánovaného inženýrství státní univerzity v Coloradu vypracovala studii, která zkoumala efektivnost energetických úspor dvou vybraných budov lišících se pouze instalovaným izolačním systémem. Budova A byla izolována celulózovou izolací. Budova B byla vybavena izolantem ze skelné vaty. Po dobu 2 měsíců byly prováděny rozličné testy, měření a výpočty.

Plastová okna toho musí zvládnout skutečně moc: Každý den odolávají dešti, chladu, větru a jiným rozmarům počasí a chrání nás také před hlukem zvenčí. Jen mimořádná kvalita vydrží trvale takové každodenní nasazení. Pevné a kvalitní profily jsou základem kvalitních oken.

Po 2. světové válce v Německu nastává prudký rozvoj výstavby a též prudké nárůsty potřebného materiálu na zdění. Vápenopískové cihly jsou hlavním, nebo druhým nejhlavnějším materiálem používaným pro stavby v SRN. V 70. letech zasahuje do celého průmyslu ropná krize a tím pádem útlum.

V posledních letech vznikalo v České republice mnoho developerských projektů, a to především ve velkých městech. Zájemci o koupi bytu či rodinného domu mají tedy z čeho vybírat. Zatímco dříve byly rozhodujícími kritérii úspěchu místo a kvalitní vybavení interiéru, nové projekty se zaměřují i na kvalitu stavebního materiálu.

Za toto období lze označit období meziválečné, ale pak i druhou světovou válku. Po druhé světové válce je to pak již velmi rozdílné. Zatímco v SRN pokračuje prudký rozvoj průmyslu, v NDR se jedná o totální likvidaci celého vápenopískového průmyslu.

První výroba vápenopískových cihel je pouze ruční, vyrábí se pouze jeden formát cihel. Výroba vápenopískových cihel kolem roku 1900, připravování polotovarů z lisu pro návoz do parního autoklávu. Vznikají první stavby. Je to však v době, kdy neexistují pro vápenopískové zdivo žádné normy ani pro navrhování, ani pro výrobu.

Vchodové dveře nejsou jen tak ledajakým stavebním prvkem. Jsou bránou do našeho soukromí, obrazem vkusu svého majitele a výrazným estetickým objektem, který určuje vnější vzhled domu. Začíná i končí jimi každá návštěva našeho domova. Kromě estetických kvalit jsou však na vstupní dveře kladeny i vysoké funkční nároky. Musí zvládnout rozdílné teploty na vnější i vnitřní straně křídla, mít vynikající tepelné a zvukové izolační vlastnosti, vysokou třídu bezpečnosti a požární odolnost.

4. listopadu 1899 zakládá 29letý drogista Georg Zapf první výrobní závod na vápenopískové cihly v jižním Německu. Tento výrobní závod již v roce 1900 produkoval 3 mil. vápenopískových cihel. Pro srovnání to odpovídá zhruba množství vápenopískových cihel vyrobených a prodaných v ČR v roce 2000, tj. o 100 let později!

Navrhování soklu staveb prochází poměrně zásadním vývojem. Změny se týkají jak používaných materiálů, tak navrhovaných technických řešení. Tento příspěvek si neklade za cíl obhajovat jednotlivá řešení za pomoci nejnovějších „programů či analýz“, ale podívat se na detail soklu pokud možno co nejjednodušeji pomocí každodenních obrázků ze staveb a souvisejících letitých zkušeností.