Standardní sklo od Internormu se vyznačuje speciální vrstvou SOLAR+. Toto izolační trojsklo vykazuje extrémně vysoké tepelně izolační vlastnosti, navíc má jeho celkový energetický činitel prostupu (t.z. hodnota g) hodnotu, které lze jinak dosáhnout pouze s dvojsklem. Z důvodu tohoto zvláštního poměru tepelné izolace skla (Ug) a energetického prostupu (hodnota g) se tato skla perfektně hodí pro osazení do solárních staveb.
Koncept šetrných staveb typu pasivního domu v počátcích provázela především snaha maximálně vyhovět požadavkům na úspory energie. Design a komfort ale přitom často zůstávaly stranou pozornosti stavitelů. Společnost Slavona představuje nové okno pro pasivní domy Progression, které přináší jak špičkovou technologii s řadou „vychytávek“ a zlepšení pokud jde o energetické parametry, tak designovou špičku v daném segmentu.
Opravdu dobře tepelně izolovaný dům nebo administrativní budova je dnes již nutností. Téměř dokonalá izolace ale s sebou přináší některé nepříjemné průvodní jevy, například zamlžení oken. Fyzikální zákony jsou neúprosné. Pokud je venku velmi chladný a zároveň vlhký vzduch, dochází na vnějších sklech izolačního zasklení ke kondenzaci vody.
Dřevěná okna už dávno nejsou eurookna IV68, jejich vývoj pokročil ať už ve vlastních profilech, které jsou silnější, používají se standardně izolační trojskla, ale zejména povrchové úpravy jsou stále dokonalejší. Dnes si můžete pořídit okna s desetiletou zárukou na povrchovou úpravu bez nutnosti údržby.
Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.
Katedra architektury a plánovaného inženýrství státní univerzity v Coloradu vypracovala studii, která zkoumala efektivnost energetických úspor dvou vybraných budov lišících se pouze instalovaným izolačním systémem. Budova A byla izolována celulózovou izolací. Budova B byla vybavena izolantem ze skelné vaty. Po dobu 2 měsíců byly prováděny rozličné testy, měření a výpočty.
V rámci Projektu 1221420507: „Vybrané vlastnosti přírodních a dalších stavebních materiálů, stavebních prvků a budov“ programu Efekt MPO ČR byly provedeny zkoušky požární odolnosti obvodových plášťů pro nízkoenergetické a pasivní domy na bázi přírodních a recyklovaných materiálů. Ukazuje se, že sláma vyhovuje nejen tepelnětechnickým ale při správné aplikaci i požárním požadavkům na obvodové pláště.
V posledních letech vznikalo v České republice mnoho developerských projektů, a to především ve velkých městech. Zájemci o koupi bytu či rodinného domu mají tedy z čeho vybírat. Zatímco dříve byly rozhodujícími kritérii úspěchu místo a kvalitní vybavení interiéru, nové projekty se zaměřují i na kvalitu stavebního materiálu.
První výroba vápenopískových cihel je pouze ruční, vyrábí se pouze jeden formát cihel. Výroba vápenopískových cihel kolem roku 1900, připravování polotovarů z lisu pro návoz do parního autoklávu. Vznikají první stavby. Je to však v době, kdy neexistují pro vápenopískové zdivo žádné normy ani pro navrhování, ani pro výrobu.
Vchodové dveře nejsou jen tak ledajakým stavebním prvkem. Jsou bránou do našeho soukromí, obrazem vkusu svého majitele a výrazným estetickým objektem, který určuje vnější vzhled domu. Začíná i končí jimi každá návštěva našeho domova. Kromě estetických kvalit jsou však na vstupní dveře kladeny i vysoké funkční nároky. Musí zvládnout rozdílné teploty na vnější i vnitřní straně křídla, mít vynikající tepelné a zvukové izolační vlastnosti, vysokou třídu bezpečnosti a požární odolnost.
4. listopadu 1899 zakládá 29letý drogista Georg Zapf první výrobní závod na vápenopískové cihly v jižním Německu. Tento výrobní závod již v roce 1900 produkoval 3 mil. vápenopískových cihel. Pro srovnání to odpovídá zhruba množství vápenopískových cihel vyrobených a prodaných v ČR v roce 2000, tj. o 100 let později!
Navrhování soklu staveb prochází poměrně zásadním vývojem. Změny se týkají jak používaných materiálů, tak navrhovaných technických řešení. Tento příspěvek si neklade za cíl obhajovat jednotlivá řešení za pomoci nejnovějších „programů či analýz“, ale podívat se na detail soklu pokud možno co nejjednodušeji pomocí každodenních obrázků ze staveb a souvisejících letitých zkušeností.
Heluz slaví letos 20 let. Obrat skupiny HELUZ se v roce 2011 zvýšil o 15%. Byla inovována technologická linka na výrobu cihel FAMILY, rozšířena výroba akustických cihel, cihelné bloky HELUZ Family 2in1 s integrovanou tepelnou izolací posbíraly ocenění na všech významných českých i slovenských veletrzích.
Historie článků o vápenopískovém průmyslu vypovídá o relativně jednoduchém stavebním materiálu z vápna, písku a vody. Tento materiál je v ČR velmi málo používán a považován za novinku posledních let. Historie vápenopískové cihly přitom sahá do 19. století a vápenopísková cihla je starší než třeba známý pórobeton.
Má smysl investovat do ochrany životního prostředí i v době ekonomické recese? Může trh sám vyřešit problémy životního prostředí? Má smysl zabývat se environmentálními problémy, které ovlivní až budoucí generace? Odpovídají účastníci konference Evropské asociace environmentálních ekonomů (EAERE), která probíhá do 30. června v Praze.
