Pasivní mateřská školka ve Slivenci

Z české kotliny to vypadá, jako by nás teprve legislativa EU EPBD2 budila ze zimního spánku. Že je zde nějaká jiná ŠANCE PRO BUDOVY? Ani developerské projekty bydlení a administrativních budov nic neřeší, neboť developer má zájem postavit co nejrychleji s nejmenšími problémy. A provozní prostředky směřují k tíži uživatele, proto také byl takový odpor ke štítkování budov, aby se nepřehledná situace i nadále neprojasňovala. Pokud jde o firmy, zejména ty velké, tak ty energetické plýtvání utápí v okamžitě odepisovatelných režijních nákladech – daňově nejvýhodnější je plýtvat! A to i přesto, že jde vesměs o typy budov (školy, školky, domovy pro seniory, nemocnice, administrativa, ubytovací provozy, atp…, ale i všechny bytové domy větší než rodinný domek), které jsou ideálně a nejjednodušeji realizovatelné v pasivním standardu.

Všechno je jinak!

Navíc je zde rozšířená a ničím nepodložená představa, že stavět ve standardu PD musí být drahé. Pocity a předsudky je dobré porovnat s realitou, což nyní můžeme díky dvěma soukromým odvážným investorům. Stavební společnost Intoza v Ostravě dostavěla a provozuje první administrativní pasivní budovu navrženou architektem Radimem Václavíkem z atelieru ATOS6. Druhým je developer JRD, pro něhož náš ateliér navrhl první pasivní bytovou vilu ve Strašnicích. Oba projekty mají společné to, že musely projít tvrdou optimalizací návrhu programem PHPP. Realizace bytové vily (bez pozemku) přišla na 6500/m³, administrativní budova dokonce na 6000/m³. Je to opravdu drahé?

Vedle toho stále rostou ve velkém nové budovy na stereotypech stavebních postupů 60. let, které přispívají dále ke zvyšování spotřeby energií – velké nároky na komfort a ignorace logiky formy, obsahu i místa a touha poroučet slunci, větru, mrazu, fyzikálním zákonům atd., ale za ceny výrazně vyšší, nehledě na provozní náklady.

Kde je provozně technický kořen tohoto stavu?

1. Zavěšené podhledy, dvojité podlahy, lehké montované příčky odtrhávají prostorový vzduch od hmoty budovy a vytvářejí citlivé prostředí na změnu provozních podmínek, přestože jsou většinou z masivního betonu.
2. Nároky zajistit celoročně stabilní pohodlí vnitřního klimatu nezávisle na proměnách středoevropského počasí i slunečních toků energií.
3. Zároveň potřeba použít na budovy ze všech světových stran bohaté zasklení, nebo dokonce velkoryse zasklené transparentní obaly porušující hranice mezi vně a uvnitř.
4. K tomu prudká dynamika provozu budovy, do které může během krátké doby vstoupit stovky nebo i tisíce osob pracujících s počítači, zařízeními, umělým osvětlením (čili velkými vnitřními zisky) způsobuje, že je jen sotva několik dnů v roce, ve kterých není ani vytápěna ani chlazena. Naopak přibývá dní, během kterých vnitřní zisky a měnící se intenzita provozu i oslunění způsobuje potřebu plynulého přecházení topení v chlazení v průběhu dne i několikrát oběma směry na různých místech jedné budovy různě.

Jaké následky to s sebou nese? K čemu to vede?

Buďto vynucené přijetí menšího nebo většího diskomfortu v budově a následných zdravotních komplikací z toho plynoucích.

Nebo používání komplikovanějších a ještě rozsáhlejších systémů, kde termický a vizuální komfort v pobytových místnostech se snaží silově zajistit rozsáhlé technické vybavení budov srovnatelné se systémy pro vedení hvězdných válek (TZB pak může okupovat až 30 % objemu stavebního díla).

Realita se nazývá problémy nemocných budov.

Pro ilustraci: 1 m² prosklené plochy fasády od parapetu k podlaze z potřeby na osvětlení přináší hodnotu nula. Nejedná se tedy o okno, ale o stěnu, která tím nesplňuje požadavky tepelné ochrany. Vedle toho se zásadně podílí na zbytečných ztrátách v zimním období, pokud nejde o jižní expozici. Naopak z hlediska zisků může znamenat až 1,5 kW/h příkonu (mimo zimní období), který je třeba z budovy odvést, jak jinak než klimatizací = třikrát energeticky náročněji než při vytápění. Je-li toto technicky možné realizovat, pak málokdy s ohledem na dodržení hygienických požadavků (maximální rozdíl 7 °C mezi přiváděnou teplotou a teplotou v prostředí). Znamená to, že osoby jsou vystavené tak velkým rozdílům teplot, že trpí zdravotními obtížemi a snižují pracovní výkon.

Tento stav je právem noční můrou pracovníků hygieny, kde se plnění jejich zdraví prospěšných požadavků nutně jen předstírá v podstatě se je na hranici trestného činu (nenaplňuje základní požadavky OTP).

Krátkým spojením pak veřejnost přiřazuje pasivní domy k těmto nebezpečným stavbám, přestože s nimi mají společného jen jedno-nějaké vedení rozvodů vzduchotechniky, které je zaměňováno za klimatizaci. Klimatizace z 95 % bývá symptomem špatného návrhu, kterou se autoři snaží vyřešit své selhání v návrhu a ohýbáním výpočtů, kterými se snaží dokázat nemožné OHÝBÁNÍ FYZIKÁLNÍCH ZÁKONŮ.

Návrh pasivní školky ve Slivenci aneb problém není jak navrhnout, ale jak prosadit…

Do tohoto stavu věcí přišel požadavek starostky ze Slivence navrhnout ke škole přístavbu pasivní mateřské školky a doplnit školu o tělocvičnu pro tuto městskou část rozumně a ekologicky. Z logiky potřeb i prostoru pozemku vyplynulo vytvoření komplexu školky a tělocvičny propojeného vstupním foyer s původní budovou školy.

Vlastní školka pro 100 dětí představuje čtyři samostatná oddělení zásobovaná z kuchyně dováženými obědy. Oddělení jsou orientovaná ve dvou patrech do zahrady na západ s výstupy na terén. Ozeleněná střecha kryje pavlače a zároveň vytváří venkovní chráněný herní prostor i ochranu proti letnímu přehřívání. Vzhledem k tomu, že nová požární norma u školských zařízení neumožňuje použití dřevostavby, bylo nutno použít smíšený konstrukční systém. Nosný železobetonový skelet založený na tepelné izolaci ze štěrkového pěnového skla je opláštěný lehkou dřevostavbou z I nosníků, s difúzně otevřenou skladbou (300 mm foukané celulózy Klimatizér+, dřevovláknitá fasádní deska s omítkou na povrchu a z interiéru na OSB parobrzdě instalační mezera vyplněná stříkanou celulózou = celkem 400 mm izolace). Ve středové části s výstupy z oddělení bude vnější povrch obložený cementovláknitým probarveným obkladem.

Ze strany interiéru je na laťovém roštu 50 mm povrch omítnut vrstvou hliněné omítky, což je vrstva přidané hmoty, která reguluje vnitřní tepelnou stabilitu i vlhkost prostředí. Každé oddělení má svou rekuperační větrací jednotku zabezpečující hygienickou výměnu vzduchu dle hygienických požadavků řízenou čidlem CO₂. Tím je umožněn racionální provoz školky dle časového vytížení počtu dětí buď všech čtyř nebo i jen jednoho oddělení.

Nadržené obavy hygieniků

Takto zastupitelstvem schválená studie započala kolečko pro územní řízení a až na drobné dílčí potíže (hlavně u hasičského záchranného sboru) došlo na několik měsíců k zablokování ze strany odboru Hygieny dětí a mladistvých.

Nedůvěra a zkreslené představy o PD chrlily lavinu předsudků a obav, která vypadala chvílemi beznadějně a neuchopitelně. Při prvním jednání nás v úvodu přivítala věta „doufáme, že se nikdy žádná pasivní školka nepostaví! Nedovolíme ohrozit zdraví dětí pobytem v budově s nuceným větráním a neotevíravými okny! Bude se přehřívat, když je tam moc izolace! Ohrožovat je bude legionella, nucené větrání bude dělat průvan! Aby tam byl dostatek tepla, když se topí málo! Povrchová teplota musí splńovat normové požadavky, větrat chceme i umývárnu, šetřit energií na dětech? To ne, šetřete jinde! A vůbec, znáte problémy nemocných budov!“ …atp.

Následovalo několik měsíců diplomatického vysvětlování, třeba že stavba má i otevíravá okna (jen ne všechna) a věcného vyvracení falešných představ konkrétními argumenty. Vypracovávání hlukové studie provozu stavby včetně doložení, že děti z MŠ nebudou svým působením (křik dětí) ohrožovat tři sta metrů vzdálené RD, hlukové studie výstavby včetně výpočtu hluku použitého konkrétního nářadí a mechanizace a techniky, patřilo ve fázi ÚR podle mne k obstrukcím včetně čekání na výslovné potvrzení, že na stavbu, která sníží produkci CO₂ i ostatní emise školy proti původně projektovaným kapacitám kotelny (i díky použití slunečních termických kolektorů k ohřevu teplé užitkové vody), nebude třeba zpracovávat hodnocení EIA. Jednalo se i o vyjasňování pojmů toho, na co má hygiena ještě právo a co je nad rámec jejích kompetencí, jak je vidět z korespondence s autorem vzduchotechniky.

Dobrý den pane Brotánek.

Hygiena to z vyhlášky 410/2005 opsala špatně. Tam je napsáno ... musí být přímo větratelná; .... tzn. u vzduchotechniky vyhláška k umyvárnám stanoví, že umyvárna má být větratelná. Což znamená, že můžeme větrat přirozeně nebo také samočinně, ale můžeme větrat také nuceně (tj. pomocí ventilátorů). Vzhledem k tomu, že si hygiena neřekla (a také nemůže říct, protože jí to vyhláška nedovoluje), který z těchto „systémů“ máme použít, pak je to na nás. A protože my chceme šetřit tepelnou energii a nechceme či nemůžeme větrat vůči nevytápěnému foyer, pak použijeme systém řízeného větrání tj. pomocí ventilátorů. Tento systém se běžně používá pro všechny vnitřní prostory bez možností přirozeného větrání. A aby se nešířily pachy z umyvárny (a jiných hygienických zařízení), pak je toto naše nucené větrání podtlakové.

Ještě mne zaráží, že hygiena požaduje doložení ve stavební části, že teplota povrchu stěn není podstatně rozdílná od teploty vzduchu. Oni zřejmě vůbec netuší kam směřuje současná výstavba s nízkoenergetickými a pasivními stavbami (a patřičnou tloušťkou izolací) a jaký to má vliv na povrchovou teplotu stěn.

Přeji také pěkný den!
Zdeněk Zikán

Následovalo diplomatické přepracování textu zprávy, ze které dokládám výňatek.

Primárně je prostor oddělení větrán dle § 18 čl. 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb. přirozeně okny. Pro tento způsob větrání je použit požadovaný počet otvíravých oken. Pro období, které je citováno § 18 čl. 2, kdy není možno využít přirozené větrání pro porušení požadovaných parametrů mikroklimatu uvedených v příloze č. 3 citované vyhlášky, se musí použít přednostně vzduchotechnické zařízení. Vzduchotechnické zařízení se musí proto použít ve všech případech, kdy by přirozeným větráním byla porušena podmínka na rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků. Tento rozdíl nesmí být dle citované vyhlášky větší než 3 °C, což je prakticky vždy, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než +15 °C.

Pozitivní z celého procesu je zjištění, že skutečné normové hygienické požadavky je u MŠ schopen zajistit jedině standard pasivního domu, na rozdíl od všech takzvaně normálních. Ty, z povahy fyzikálních zákonů, nemohou v otopném období zabezpečit požadavky na množství čerstvého vzduchu ani potřebnou tepelnou pohodu. Bylo by k tomu třeba každou hodinu vyhnat děti na záchod nebo do šatny, 5 až 10 minut (podle větrnosti nebo inverzity aktuálního klimatu) otevřít křížově okna a po vyrovnání teplot zase děti po dalších pěti minutách vpustit do herny. Tam, kde by se tak činilo, by de facto pětinu doby pobytu dětí školka byla mimo provoz a připomínala hororový nácvik na evakuaci.

Nakonec jsme obdrželi souhlasné stanovisko hygieny, ale podmíněné! Všechny vlastnosti budovy (osvětlení, teploty, hlučnost provozu i výstavby včetně hlučnosti konkrétních strojů) bude ke stavebnímu povolení (DSP) znovu třeba doložit výpočty a ke kolaudaci doložit měřeními.

Je to možné nazvat dílčím vítězstvím? Má obec porušit zákon a vybrat konkrétní firmu, abychom znali konkrétní stroje už ve fázi DSP, když výběrové řízení na dodavatele je možné učinit až ve fázi DPS?

Každopádně to dokumentuje stav, kdy je chování Odboru hygieny dokladem zoufalství a bezmoci, kdy současné občanské stavby (i MŠ) nesplňují požadované vlastnosti (a zákonné normy) a chce ten stav zvrátit.

Ironií osudu je, že nadále (nejen oni i řada laické a odborné veřejnosti) prosazuje tzv. normální řešení (které nemůže z povahy fyzikálních zákonů naplnit jejich potřeby a očekávání), a proto se brání realizaci komplexního přístupu, kterým je koncept PD. Ten v sobě nabízí propojení všech technických, ekonomických, geografických a estetických aspektů, aby v našem klimatu při OPTIMALIZOVANÉM NÁVRHU PROVĚŘENÉM JIŽ OD STUDIE návrhovým programem PHPP, výsledkem byla příjemná, zdravá, provozně ekonomická a esteticky inspirovaná architektura, vyrůstající z logiky souvislostí.

Tedy architektura, o které se na mezinárodní úrovni mezi architekty hovoří jako o holistické a také udržitelné.

V překladu pro uživatele prostě bezpečné a příjemné.