Za toto období lze označit období meziválečné, ale pak i druhou světovou válku. Po druhé světové válce je to pak již velmi rozdílné. Zatímco v SRN pokračuje prudký rozvoj průmyslu, v NDR se jedná o totální likvidaci celého vápenopískového průmyslu.
První výroba vápenopískových cihel je pouze ruční, vyrábí se pouze jeden formát cihel. Výroba vápenopískových cihel kolem roku 1900, připravování polotovarů z lisu pro návoz do parního autoklávu. Vznikají první stavby. Je to však v době, kdy neexistují pro vápenopískové zdivo žádné normy ani pro navrhování, ani pro výrobu.
Vchodové dveře nejsou jen tak ledajakým stavebním prvkem. Jsou bránou do našeho soukromí, obrazem vkusu svého majitele a výrazným estetickým objektem, který určuje vnější vzhled domu. Začíná i končí jimi každá návštěva našeho domova. Kromě estetických kvalit jsou však na vstupní dveře kladeny i vysoké funkční nároky. Musí zvládnout rozdílné teploty na vnější i vnitřní straně křídla, mít vynikající tepelné a zvukové izolační vlastnosti, vysokou třídu bezpečnosti a požární odolnost.
4. listopadu 1899 zakládá 29letý drogista Georg Zapf první výrobní závod na vápenopískové cihly v jižním Německu. Tento výrobní závod již v roce 1900 produkoval 3 mil. vápenopískových cihel. Pro srovnání to odpovídá zhruba množství vápenopískových cihel vyrobených a prodaných v ČR v roce 2000, tj. o 100 let později!
Navrhování soklu staveb prochází poměrně zásadním vývojem. Změny se týkají jak používaných materiálů, tak navrhovaných technických řešení. Tento příspěvek si neklade za cíl obhajovat jednotlivá řešení za pomoci nejnovějších „programů či analýz“, ale podívat se na detail soklu pokud možno co nejjednodušeji pomocí každodenních obrázků ze staveb a souvisejících letitých zkušeností.
Heluz slaví letos 20 let. Obrat skupiny HELUZ se v roce 2011 zvýšil o 15%. Byla inovována technologická linka na výrobu cihel FAMILY, rozšířena výroba akustických cihel, cihelné bloky HELUZ Family 2in1 s integrovanou tepelnou izolací posbíraly ocenění na všech významných českých i slovenských veletrzích.
Historie článků o vápenopískovém průmyslu vypovídá o relativně jednoduchém stavebním materiálu z vápna, písku a vody. Tento materiál je v ČR velmi málo používán a považován za novinku posledních let. Historie vápenopískové cihly přitom sahá do 19. století a vápenopísková cihla je starší než třeba známý pórobeton.
Má smysl investovat do ochrany životního prostředí i v době ekonomické recese? Může trh sám vyřešit problémy životního prostředí? Má smysl zabývat se environmentálními problémy, které ovlivní až budoucí generace? Odpovídají účastníci konference Evropské asociace environmentálních ekonomů (EAERE), která probíhá do 30. června v Praze.
Výsledkem přetlaku dodavatelských kapacit, nedostatku kvalifikovaných montážníků a spěchu budou opravy, rekonstrukce i výměny již nově namontovaných oken a dveří. Chyby jsou v projektech, při zpracování výrobních podkladů i při montáži. Kvalitní montáž vyžaduje patřičnou odbornost, zkušenost a zejména pečlivost.
Společnost Rehau využívá v rámci sanací pro určité panelové soustavy rámový profil konstrukční hloubky 115 mm, zejména ze specifických důvodů kotvení oken do nosné části sendvičového panelu a dalších pozitivních vlastností konstrukce tohoto rámu. V průběhu používání byla tato ojedinělá konstrukce dále technicky zdokonalována.
Vchodové dveře jsou vizitkou každého domu. V pasivním domě na ně klademe mnohem více požadavků, nejen na zvukový útlum, vodotěsnost, bezpečnost, pohodlný průchod, tepelnou izolaci, ale i maximální neprůvzdušnost. Jak vybírat vchodové dveře? Pokud jde o volbu materiálu, stále suverénně nejoblíbenějším je dřevo – klasický materiál s vynikající tuhostí.
Vápenopískové zdivo z Hodonínska, které právě slaví stoleté výročí, představuje pokrokový stavební materiál, jehož obliba především v posledních letech prudce stoupá. Je základem zdicího systému SENDWIX od společnosti KM BETA navrženého přímo pro stavbu tepelně úsporných, nízkoenergetických a pasivních domů.
Recenzovaný Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.
Školka plní požadavky na pasivní standard, byla postavena velmi rychle a její investor, Statutární město Olomouc, vyžadoval při zadání kromě energetické úspornosti a rychlosti také výborné požární a akustické parametry a k zdraví dětí ohleduplné konstrukce a materiály. Dřevěné nosníky STEICO spolu se sádrovláknitými deskami FERMACELL tyto požadavky splnily.
Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.
Každý den se ve své praxi setkáváme s „pasivními domy“. Dnes téměř každý architekt pasivní domy navrhuje a skoro každá firma je v ČR „běžně staví“. Velké poptávce a jejímu rozvoji napomohl program Zelená úsporám. Jaká je však skutečnost? Jaké pasivní domy se skutečně staví, jakých dosahují parametrů a hodnot? Na tyto otázky odpovídá tento příspěvek.
Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.