Drevo, ktoré sa používa na stavebné konštrukcie, si vyžaduje ohodnotenie vlastností – zatriedenie do kvalitatívnej triedy so zreteľom na jeho mechanické vlastnosti. Metódy na hodnotenie kvality konštrukčného dreva sa rozdeľujú na dve skupiny: vizuálna metóda a strojové metódy založené na rôznych princípoch.

V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.

V posledních letech můžeme v České republice sledovat zvýšený zájem o stavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Jednou z technologií, o kterou je v České republice stále větší zájem, je realizace kompozitních dřevobetonových konstrukcí. Zatím se využívá především pro vyztužování a zesilování starých stropních konstrukcí. Své uplatnění ale může najít i při výstavbě bytových a nebytových vícepodlažních budov nebo pro realizaci mostů a lávek.

Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.

V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy byla v laboratořích Akademie věd a Tazus v Praze provedena m.j. řada zkoušek styčníků s ocelovými deskami, které potvrdily teoretické předpoklady a výpočty a prokázaly jejich spolehlivost a funkční i ekonomickou výhodnost pro využití v praxi. Zde několik výsledků z experimentálních zkoušek.

V príspevku je predstavené experimentálne meranie odolnosti a tuhosti dvojice drevených priehradových nosníkov s oceľovými doskami s prelisovanými tŕňmi. Experimenty boli realizované priamo u výrobcu týchto nosníkov vo firme Tectum Novum v Zemnom. Spolupráca STU v Bratislave a výrobcu drevených konštrukcií sa ukázala ako obojstranne prospešná v spoločnom výskumno-realizačnom projekte.

Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.

Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.

V průběhu životnosti spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků dochází v důsledku dotvarování a smršťování materiálů ke změně napjatosti a ke změně celkových přetvoření, což významně ovlivňuje zejména jejich dlouhodobou únosnost. Spolehlivé navrhování spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků z hlediska dlouhodobého působení si vyžaduje takový výpočtový model, který dokáže s dostatečnou přesností předpovídat přetvoření spřáhnutých prvků v průběhu jejich životnosti. Prezentované výpočtové modely představují správné přístupy k této problematice.

V příspěvku jsou shrnuty poznatky z teoretické analýzy a návrhu dvou konstrukcí, u nichž jako hlavní konstrukční materiál bylo použito lepené lamelové dřevo. V rámci teoretické analýzy byly uvažovány i výpočtové modely zohledňující vliv poddajnosti podpor a spojů na celkové působení konstrukcí. V případě bazénové haly jsou prováděna geodetická měření přetvoření konstrukce v různých stadiích jejího působení. Na základě vyhodnocení získaných údajů bude možné ověřit reálné chování konstrukce.