Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.
V prostorách bývalé letecké základny vzniká město budoucnosti: v Bad Aiblingu u Mnichova realizuje místní investor na asi 70 hektarech město s nulovými energetickými požadavky. Původní budovy vojenské základny budou buď odstraněny nebo modernizovány podle nejnovějších standardů. Současně budou doplněny novostavbami, které budou realizovány inovativním systémem dřevěných konstrukcí.
Stavební systém EUROPANEL pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů je na trhu od roku 2004. Základním prvkem systému je panel. Ten je vyroben slepením jádra ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS 70 F nebo polystyrenu GreyWall (modifikovaným grafitem) s pláštěm, který tvoří desky OSB 4 silné 15 mm, odpovídající požadavkům harmonizované normy ČSN EN 300.
S rekonstrukcemi stávajících dřevěných trámových stropních konstrukcí se setkáváme poměrně často, zejména při snaze maximálně využívat objekty postavené v 19. a na počátku 20. století v centrech měst. V mnoha případech se tyto stropy dochovaly v dobrém fyzickém stavu, jsou dodnes funkční a vhodný zásah může velmi výrazně prodloužit jejich použitelnost a celkovou živostnost.
Drevo, ktoré sa používa na stavebné konštrukcie, si vyžaduje ohodnotenie vlastností – zatriedenie do kvalitatívnej triedy so zreteľom na jeho mechanické vlastnosti. Metódy na hodnotenie kvality konštrukčného dreva sa rozdeľujú na dve skupiny: vizuálna metóda a strojové metódy založené na rôznych princípoch.
V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.
V obci Pavlov-Zavadilka postavila společnost VESPER FRAMES s.r.o. nový rodinný dům se značkou dřevostaveb VESPER HOMES. Rodinný dům má tvar písmena L, v jedné části disponuje obytným podkrovím, v druhé části je dřevostavba bez podkroví, což umožňuje velmi zajímavé využití pokojů. Dřevostavba je vyrobena systémem VFCLT za použití pohledových masivních desek NOVATOP.
V posledních letech můžeme v České republice sledovat zvýšený zájem o stavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Jednou z technologií, o kterou je v České republice stále větší zájem, je realizace kompozitních dřevobetonových konstrukcí. Zatím se využívá především pro vyztužování a zesilování starých stropních konstrukcí. Své uplatnění ale může najít i při výstavbě bytových a nebytových vícepodlažních budov nebo pro realizaci mostů a lávek.
Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.
Enviromentální přínos lehké dřevostavby oproti těžké silikátové konstrukci je nezpochybnitelným faktem. Mimo výrazného využití dřeva jako obnovitelné suroviny je dalším faktorem úspora celkové hmotnosti a s tím spojených přepravních nákladů. Na případu stavby jednoho zajímavého rodinného domu můžeme názorně ukázat, o jaké konkrétní hodnoty se jedná.
Univerzita v Alesundu (Aalesund University College) získala v loňském roce finanční prostředky na vybudování nových ubytovacích kapacit pro studenty. Ve výběrovém řízení na dodávku pěti bloků pro přibližně 90 studentů a mladých rodin s dětmi zvítězila společnost Fagus Slušovice, která ve svých modulech využívá sádrovláknité desky FERMACELL.
U přehradní nádrže Rozkoš v severovýchodních Čechách, mezi Českou Skalicí a Novým Městěm nad Metují vzniká již několik let zajímavý projekt. Jedná se o kemp, který je originální svoji vedoucí myšlenkou i způsobem provedení. Investor se rozhodl pro odvážný cíl: Vystavět ubytovací zařízení se sruby, a to svépomocí.
V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy byla v laboratořích Akademie věd a Tazus v Praze provedena m.j. řada zkoušek styčníků s ocelovými deskami, které potvrdily teoretické předpoklady a výpočty a prokázaly jejich spolehlivost a funkční i ekonomickou výhodnost pro využití v praxi. Zde několik výsledků z experimentálních zkoušek.
V príspevku je predstavené experimentálne meranie odolnosti a tuhosti dvojice drevených priehradových nosníkov s oceľovými doskami s prelisovanými tŕňmi. Experimenty boli realizované priamo u výrobcu týchto nosníkov vo firme Tectum Novum v Zemnom. Spolupráca STU v Bratislave a výrobcu drevených konštrukcií sa ukázala ako obojstranne prospešná v spoločnom výskumno-realizačnom projekte.
Příspěvek je zaměřen na metody a technické normy, které se používaly a v současnosti používají pro navrhování dřevěných konstrukcí na území dnešní ČR. Vysvětlen je též postup zavádění evropských norem v ČR a provázanost mezi Eurokódem 5 souvisejícími normami. Podrobněji je prezentována změna části 1-2 Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-2) pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru.
V současnosti se stále více setkáváme s vícepodlažními dřevostavbami. Na tyto dřevostavby se donedávna používaly převážně lehké a těžké skelety. Poměrně novým materiálem, který je vhodný pro realizaci těchto staveb, je křížem vrstvené dřevo CLT, kterému je především věnován tento příspěvek. Důvodem je mimo jiné i to, že postupy pro jeho navrhování nejsou dosud uvedeny v Eurokódu 5.
Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.
Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.
