Českému předsednictví se podařilo vyjednat dohodu k emisním povolenkám a přes 50 miliard pro nejzranitelnější domácnosti z nového fondu.

V rámci říjnového semináře Společnosti pro technologie ochrany památek STOP představila pracovnice Národního technického muzea (NTM) specifický pohled na plasty ve stavebnictví a jejich degradaci. Týká se převážně polymerů jako součástí budov (krytin, izolací, oken, potrubí, podlah), ale i nábytku a uměleckých děl.

Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl zahájilo zkušební provoz své nové biometanové stanice. „Obnovitelný zemní plyn“ vyrábí z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně ho vtláčí do stávající plynárenské sítě Gasnet.

Na odborné konferenci, která se týkala recyklace stavebních materiálů, představila akciová společnost ERC-TECH výsledky výzkumu a vývoje výroby betonu z recyklovaného kameniva (RA) včetně drobných frakcí do 4 mm. Nová patentovaná technologie se v praxi osvědčila a na základě tohoto řešení uvedla společnost Skanska na trh v České republice beton ze stoprocentního recyklovaného kameniva pod názvem Rebetong a využila jej v několika developerských projektů.

Přestože už ocelářský průmysl vyrábí velkou část svých produktů recyklací kovového šrotu, další zefektivnění ocelářského průmyslu díky opětovnému použití, opravám, recyklaci a downcyklaci kovového odpadu může částečně snížit emise skleníkových plynů a pomoci zpomalit růst emisí v tomto odvětví.

Každý rok se vyrobí více než 4 miliardy tun cementu a jeho celosvětová výroba představuje přibližně 8 % celosvětových emisí. Efektivní využití cementu a betonu, zahrnující jeho opětovné použití, opravu, recyklaci a downcyklaci, může částečně snížit emise skleníkových plynů a pomoci zpomalit růst emisí v průmyslu. Aby se maximalizoval účinek cirkulárních opatření, je potřeba několik dalších klíčových opatření a zásad, především snížení uhlíkové stopy primární výroby cementu.

V České republice nyní podle statistik ČSÚ za rok 2020 materiálově využíváme přibližně 35 % komunálních odpadů a na skládkách končí asi 49 % komunálních odpadů. Abychom mohli v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství.

Ročně se v Evropě spotřebuje 1,8 mil. tun pěnového polystyrenu. V Česku bylo loni spotřebováno rekordních 62,2 tis. tun. Materiál je velmi dobře recyklovatelný, svůj recyklační potenciál ovšem v současnosti nenaplňuje. Vloni v tuzemsku doputovalo k recyklaci pouze 40 % odpadního polystyrenu.

České stavebnictví se připravuje na častější využití recyklovaných materiálů mimo jiné i v souvislosti s velkým nárůstem cen stavebních materiálů. Do nákladů se promítají i další aktuální faktory, jako je například cena energií, lidské práce či dostupnost a cena pohonných hmot.

Více než 51 miliard korun již stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března.

Každý z nás si uvědomuje negativní dopad odpadu na životní prostředí. Gabriela Fabianová, generální ředitelka společnosti RAJA pro Českou republiku a Slovensko říká: „Recyklace obalů je naše vize pro rok 2022“.

Elektronické výrobky, které už dosloužily, obvykle končí ve sběrných dvorech. TrustWorthy Investment z nich ale dokáže vytěžit maximum, podobně jako například ze starých šperků.

Letošní ročník projektu CEE Climate Community Lab, zaměřeného na podporu inovací v uhelných regionech střední a východní Evropy zná své vítěze.

Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu. Proces likvidace komunálního odpadu v metropoli by tak byl výrazně více ekologický s přímým dopadem na snížení emisí CO₂.

O víkendu bude otevřen i Ateliér D, průmyslově působící hala – továrna na nápady, ve které jsou zavěšené konzultační místnosti a kde právě vzniká architektonický model mezinárodního soutěžního projektu FIRSTlife. Ateliér D vznikl zastropením původního provozního dvora.

Pokud živnostníkovi (původci odpadů) vznikají i jiné odpady než komunální odpad, musí řešit nakládání s nimi přes odpadové firmy/zařízení určené pro nakládání s odpady, neboť obecní systémy k tomu nejsou způsobilé.

Pandemie covid-19 a s ní spojená opatření způsobily, že lidé trávili víc času doma a proměnily se jejich nákupní preference. Tyto změny se promítly do produkce a podoby komunálních odpadů, což ovlivnilo i ty, pro které jsou odpady cennou surovinou.

Výrobní linka, která dokáže zpracovávat komunální odpad a přetvořit ho na stavební desky, je nápadem z dílny společnosti SMART TECHNIK a.s. Bez problémů zpracuje celulózové odpadní materiály, Tetra Pak®, polyetylén o nízké hustotě (LDPE), zbytky textilií, kovu i vytříděný komunální odpad.