Na konci minulého roku zveřejnila Komise návrh nového nařízení o obalech a o odpadech z obalů. Množství odpadu z obalů totiž v EU stále roste. Nová směrnice si klade za cíl snížení množství obalového odpadu o 15 % na hlavu v každém členském státě. Pomoci má zvýšená míra recyklace a opakované použití obalů.
Obor stavebnictví produkuje 40 % veškerého pevného odpadu. V ČR je to 12 milionů tun stavebního odpadu za rok, přičemž nemalou část tvoří také izolační materiály. Jejich recyklace a znovu zapojení do výrobního procesu už částečně funguje – neznečištěné zbytky materiálu takto odebírá a zpracovává společnost Isover.
Česká republika už zná ekologický projekt letošního roku. Vítězem patnáctého ročníku soutěže E.ON Energy Globe, prestižního tuzemského ocenění v oblasti ekologie a udržitelnosti, se stala ostravská společnost NIL Textile se svou výrobou textilu a oblečení, kdy sama obnošené oblečení recykluje a vytváří z něho nové látky.
Odborný Metan, druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, má spoustu zásadních vlastností pro zmírňování změn klimatu. V porovnání s CO2 asi třicetkrát intenzivněji zachycuje teplo v atmosféře, zato z ní mizí rychle – už zhruba po deseti letech. I proto omezení jeho emisí přináší rychlé snížení růstu teploty. Asi 40 % emisí vytváří sama příroda. A právě takový metan zkoumají vědci z Czechglobe.
Odborný V letech 2021–2022 realizoval tým odborníků z Dřevařského ústavu analýzu pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, která zjišťovala možnosti úspor energií, omezení negativních environmentálních dopadů, uhlíkové stopy a nákladů životního cyklu budov při využívání dřeva ve stavebnictví. Bylo provedeno porovnání emisí CO2 při výrobě posuzovaných stavebních materiálů vůči dalším tradičním stavebním materiálům. Analýzu přednesl na konferenci Dřevostavby ve Volyni.
V rámci říjnového semináře Společnosti pro technologie ochrany památek STOP představila pracovnice Národního technického muzea (NTM) specifický pohled na plasty ve stavebnictví a jejich degradaci. Týká se převážně polymerů jako součástí budov (krytin, izolací, oken, potrubí, podlah), ale i nábytku a uměleckých děl.
Recenzovaný V článku jsou prezentovány teoretické poznatky k problematice selektivní demolice budov po ukončení životního cyklu. Pozornost byla zaměřena na jednotlivé body, které by měla obsahovat prohlídka stavby za účelem identifikace odpadních materiálů a znečišťujících látek, které by měly být před demolicí odstraněny. Dále jsou prezentovány hlavní části projektové dokumentace bouracích prací a soupis přípravných prací spojených s odstrojením budovy.
Recenzovaný Článek poskytuje přehled o vývoji recyklace stavebních a demoličních odpadů v České republice v období 2007 až 2020. Podrobněji je analyzována skupina inertních minerálních odpadů 1701 „Beton, cihly, tašky a keramika“. Recykláty vyrobené z této skupiny odpadů jsou posuzovány zejména z hlediska možnosti jejich využití jako plniva při výrobě betonu. Pozornost je věnována i skupině 170504 – „Zemina a kamení bez nebezpečných látek“. U této skupiny byl v posledních letech prokázán výrazný nárůst recyklace. V závěru je analyzován poměr recyklátů vyrobených z inertních minerálních odpadů a vytěžených přírodních minerálních surovin ve stavebnictví. Je prokázáno, že recykláty ze SDO se v roce 2020 podílely cca 15 % na všech inertních minerálních granulátech použitých ve stavebnictví. To představuje vůči roku 2011 takřka čtyřnásobný nárůst.
Na odborné konferenci, která se týkala recyklace stavebních materiálů, představila akciová společnost ERC-TECH výsledky výzkumu a vývoje výroby betonu z recyklovaného kameniva (RA) včetně drobných frakcí do 4 mm. Nová patentovaná technologie se v praxi osvědčila a na základě tohoto řešení uvedla společnost Skanska na trh v České republice beton ze stoprocentního recyklovaného kameniva pod názvem Rebetong a využila jej v několika developerských projektů.
Každý rok se vyrobí více než 4 miliardy tun cementu a jeho celosvětová výroba představuje přibližně 8 % celosvětových emisí. Efektivní využití cementu a betonu, zahrnující jeho opětovné použití, opravu, recyklaci a downcyklaci, může částečně snížit emise skleníkových plynů a pomoci zpomalit růst emisí v průmyslu. Aby se maximalizoval účinek cirkulárních opatření, je potřeba několik dalších klíčových opatření a zásad, především snížení uhlíkové stopy primární výroby cementu.
V České republice nyní podle statistik ČSÚ za rok 2020 materiálově využíváme přibližně 35 % komunálních odpadů a na skládkách končí asi 49 % komunálních odpadů. Abychom mohli v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství.
