TZB-info doporučuje „S fosilními palivy se dají dělat náročnější věci, než je vytápění domácností,“ říká Tomáš Caha ze společnosti Exergie Česká republika. Dekarbonizace výroby tepla je pro český průmysl obrovská příležitost. Zatím si ji však v tuzemsku málokdo uvědomuje a vlak inovací se pomalu rozjíždí. Stihneme včas naskočit?
Recenzovaný V příspěvku jsou prezentovány poznatky z evropského projektu RECONMATIC, který nabízí kromě jiného i možnosti efektivního propojení různých přístupů s využitím informací v procesu BIM. Projekt má širší zaměření a představuje radikální změnu v řízení stavebně demoličních materiálů směrem ke stavební výrobě, která dosahuje vyšší cíle využití odpadů. Technologie, které se objevují v tomto projektu, představují pouze část témat, na něž se celý mezinárodní projekt zaměřuje.
Konec zimní sezóny znamená pro provozovatele kluzišť čas na rozebírání a údržbu technologií. Chladicí kapaliny se v tomto procesu často likvidovaly, což ale není ekonomické ani ekologické řešení. V Česku ale existuje společnost CLASSIC Oil, která je významným českým výrobcem chladicích a teplosměnných kapalin a jako jediná ve střední Evropě provozuje také recyklační linku pro glykolové kapaliny. Sportoviště tak mají možnost své použité kapaliny odevzdat k recyklaci, nebo si dokonce kapalinu pro provozní sezónu pouze pronajmout a následně vrátit do CLASSIC Oil.
Recenzovaný Oběhové hospodářství je v současnosti světovým, ale především evropským fenoménem, který po přijetí zákona č. 541/2000 Sb. o odpadech stanovuje obcím specifické a ambiciózní dlouhodobé cíle pro odpadové a oběhové hospodářství související s tříděním komunálního odpadu (KO). Tyto cíle se staly právně závaznými a v současné době většina obcí v České republice (ČR) zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot třídění, přičemž již v roce 2025 by měly třídit alespoň 60 % KO. Proto Ministerstvo životního prostředí a odborníci z Masarykovy univerzity v rámci projektu CEV OOH připravili metodiku pro obce zaměřenou na zvyšování třídění komunálních odpadů koncipovanou jako komunikační a informační kampaň.
Recenzovaný Současné stavebnictví se u jakéhokoliv většího objektu neobejde bez ekologického způsobu vytápění a v létě pak ani bez regulace teploty uvnitř pomocí klimatizace. Všechny tyto tepelná čerpadla, geotermální vrty, solární kolektory a chlazení však k efektivnímu přenosu tepla potřebují sekundární kapalinový okruh, ve kterém kolují desetitisícilitrové náplně ošetřené vody a dnes i mnohem častěji s příměsí nemrznoucí složky – glykolu. Tyto náplně však nemají životnost budovy a podle místních podmínek nejčastěji v důsledku koroze konstrukčního materiálu je nutné je vyměnit v řádu několika let.
Recenzovaný Článek popisuje roli podnikového ekologa v dodržování environmentálních předpisů v podnicích. Vedle klasických oblastí jako jsou odpadové hospodářství, obalové materiály, chemikálie a prevenci havárií se nově zaměřuje na ESG reporting. Zdůrazňuje trendy směrem k udržitelnému řízení odpadů a cirkulární ekonomice. Text analyzuje strategie prevence vzniku odpadů, trendy a inovace v jejich zpracování. Závěrem akcentuje důležitost vzdělávání a osvěty v této oblasti.
Školení se zaměřuje na poskytnutí znalostí a praktických dovedností v oblasti optimalizace energetického managementu a odpadového hospodářství v podnikovém prostředí. Účastníci získají přehled o strategiích a postupech pro efektivní využívání energie a možnosti sledování toků odpadů v podniku nebo provozovně.
V rámci konference Vodní toky 2023 jsme se zeptali zástupců Povodí Labe na zkušenosti s odpadovou legislativou při správě vodních toků. Jedním ze základních tezí a cílů právní úpravy odpadového hospodářství je totiž zamezení nežádoucí kontaminace životního prostředí odpadními látkami. Právě vodní prostředí je na případné znečištění velice náchylné a ochrana povrchových a podzemních vod je velmi přísně legislativně vymáhána.
18. březen je Světovým dnem recyklace, jehož smyslem je co nejdéle využívat odpad jako druhotný zdroj. Tento proces je rovněž označován jako cirkulární ekonomika. Co to má společného se stroji? Globálně propojený trh s použitými stroji funguje jako cirkulární ekonomika výrobních zdrojů, a přispívá tak k udržitelné budoucnosti.
V závěru minulého roku představila vláda návrh novely zákona o obalech. Přináší významné změny v oblasti ochrany životního prostředí, přičemž jednou z nich je rozšíření zálohového systému na další jednorázové nápojové obaly – hlavně na PET lahve a plechovky. Tyto změny mají za cíl snížit množství odpadu a podpořit cirkulární ekonomiku. Na podrobnosti jsme se zeptali v rámci naší spolupráce s portálem epravo zástupců právní advokátní kanceláře Aegis Law.
Česká společnost Green Future jako první na světě představila funkční komerční jednotku na termochemickou recyklaci plastů. Tato technologie zvládne zpracovat veškerý obsah „žluté popelnice“ a může být světovým řešením recyklace plastů, které dnes z velké části končí ve spalovnách. Funkční jednotka na termochemickou recyklaci již stojí v Moravskoslezském kraji, letos plánuje firma začít stavět další dva areály v Česku a jeden v Rakousku. Do 10 let cílí Green Future na ovládnutí 10 % evropského trhu recyklace plastů.
Strojírensko-inženýringová společnost 2JCP z Račič u Štětí se specializuje na cleantech technologie. Po úspěšné spolupráci se Siemens Energy na vodíkových elektrolyzérech teď vyvíjí se společností KEW Technology, podporovanou britskou vládou, modulární zařízení, které dokáže ze syntetického plynu z odpadu či biomasy separovat velmi čistý vodík, průmyslový vodík a CO2. Výroba prvního pilotního zařízení v Račicích začne ještě letos. 2JCP se tak stane průkopníkem technologie, která má velký potenciál dalšího průmyslového využití v zelených sektorech energetiky.
Na konci minulého roku zveřejnila Komise návrh nového nařízení o obalech a o odpadech z obalů. Množství odpadu z obalů totiž v EU stále roste. Nová směrnice si klade za cíl snížení množství obalového odpadu o 15 % na hlavu v každém členském státě. Pomoci má zvýšená míra recyklace a opakované použití obalů.
Obor stavebnictví produkuje 40 % veškerého pevného odpadu. V ČR je to 12 milionů tun stavebního odpadu za rok, přičemž nemalou část tvoří také izolační materiály. Jejich recyklace a znovu zapojení do výrobního procesu už částečně funguje – neznečištěné zbytky materiálu takto odebírá a zpracovává společnost Isover.
