Měřiče a indikátory na vytápění nainstalované od října 2020 musí být dálkově odečitatelné
Veřejně dostupná pravidla jsou nyní v ČR zastoupena „zákonem o službách“ a k tomu prováděcí Vyhláškou č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. V mnoha bytech je již dálkový odečet spotřeby tepla realitou. Pro zbývající platí povinnost dálkového odečtu od října 2020.
Vyúčtování nákladů za tepelnou energii se změní
V únoru jsme na TZB-info zveřejnili článek Vyúčtování nákladů za tepelnou energii se změní, který podrobně popisuje novinky, které již jsou zavedeny a které můžeme očekávat ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ve vztahu k legislativě vyúčtování nákladů na vytápění v domech s bytovými a nebytovými prostorami.
Požádali jsme zástupce společností, které se měřením a rozúčtováním zabývají, o komentáře
Petr Patočka, VIPA CZ s.r.o.:
"Článek poměrně přesně vystihuje aktuální problematiku poměrového měření tepla a čekání na úpravu české legislativy s ohledem na znění SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2002.
Směrnice požaduje posílení minimálních práv spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie.
Směrnice k tomu nabízí jako technické nástroje individuální měřiče tepla. V odůvodněných případech použití indikátorů topných nákladů. Nově zde vypadla definice, že za indikátor topných nákladů je považováno pouze zařízení splňující normy EN 834 a EN 835.
Ani jedno z nabízených zařízení spotřebu tepla neměří.
Individuální měřiče tepla měří pouze tepelnou energii dodanou topnou soustavou do bytu. Ta se blíží spotřebě tepla, ale rozhodně není totožná. Zanedbává veškeré „krádeže“ tepla. To, že je to problém stále nevyřešený, může potvrdit velká část provozovatelů domů, které jsou osazeny touto měřící technikou a kde jsou každoroční problémy s velkou odchylkou plateb za dodávku energie.
Indikátory topných nákladů také neměří spotřebu tepla. Indikátory topných nákladů indikují teplotu resp. teploty v místě jejich instalace a z ní odvozují poměr konkrétního topného tělesa na celkových topných nákladech. Některé lépe, některé hůře. K těm, které to umějí hůře, patří zejména indikátory založené na normě EN 834 resp. ČSN EN 834. Tuto informaci potvrdil i seminář spolku ARTAV, kde bylo prezentováno, že více než 52 % náměrů indikátorů nelze použít bez dodatečné matematické korekce k rozúčtování, protože výsledky by nesplnily požadavky § 3, odstavec 2. vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Směrnice zavádí nový požadavek na povinné předávání informací o spotřebě nebo vyúčtování. Podle našeho názoru zde převážila snaha o další monetizaci služeb rozúčtovatelů a dodavatelů služeb nad přínosy pro konečného spotřebitele. Snahy evropské asociace E.V.V.E. obdoby českého spolku ARTAV jsou na webu snadno dohledatelné. Dlouhodobá snaha některých firem o maximalizaci zisku z prováděných služeb byla i v hledáčku německých úřadů.
V článku jsou správně popsány problémy, které by vícečetné vyúčtování přinášelo. Také požadavky na informace o spotřebě bude třeba jasně definovat. Bude nutné veřejně zpřístupnit meteorologické informace o teplotách pro správnou korekci na energetickou náročnost topného období. Zatím jsou všechny tyto informace placené.
V aktuální situaci nám nezbývá než čekat, jak a jestli vůbec budou požadavky na úpravu české legislativy transponovány do českého právního řádu včas."
ista Česká republika s.r.o.
Pokud využíváte rádiové přístroje od společnosti ista Česká republika s.r.o., máte už splněno! Dnes už jsou měřiče s dálkovým odečtem dat standardem a většina bytových domů v České republice je využívá. Rádiová technologie je totiž spolehlivější a poskytuje řadu výhod. Třeba průběžný dálkový odečet a vizualizaci dat přes internetové rozhraní nebo mobilní aplikaci.
Společnost SOFTLINK s.r.o.
Naše společnost technologicky předběhla dobu a tím se dobře připravila na požadavky evropské směrnice, jelikož realizuje dálkové odečty tepla (i vody a dalších energií) více jak 10 let, a to v on-line režimu. Nejen SVJ nebo BD, ale i jednotliví uživatelé bytů mají možnost sledovat svou spotřebu kdykoli, jelikož odečty jsou realizovány každých 15–20 min. Pro měření tepla využívá společnost denostupňovou metodu, která má oporu v platné legislativě. Jedná se o způsob měření finančně nenáročný a zároveň tzv. sociálně spravedlivý.
Náklady na měření vody a tepla v bytech pro různé technologie měření tepla
Byt 3+1/5 ks radiátorů
Metoda | Měření tepla | Celkem náklady za 10 let |
|||
---|---|---|---|---|---|
5 let | 5 let | ||||
Zařízení | Rozúčtování | Zařízení | Rozúčtování | ||
RTN (5 ks )*** | 3 000,00 | 1 000,00 | - | 1 000,00 | 5 000,00 |
Denostupňová metoda (3 ks teploměrů)** | 2 700,00 | 600,00 | 1 200,00 | 600,00 | 5 100,00 |
Kalorimetr* (ověření pouze na 4 roky) | 4 500,00 | 500,00 | 3 000,00 | 500,00 | 8 500,00 |
* cena za kalorimetr na 10 let je navýšena o 1 500 Kč – část 3. ověřovacího období
** Denostupňová metoda je spojena s on-line monitoringem tepla (i vody)
*** většinou pochůzkový odečet 1x za rok
ENBRA, a.s.
„Nejmodernější indikátory umožňují vysílat údaje o naměřených spotřebách k vybranému datu, v předem daných intervalech po celý rok a odečet tedy není vázaný na konkrétní datum odečtu. Při kontrole, která je výrazně rychlejší než u starších modelů, tak není vůbec potřeba vstupovat do domu.“ řekl Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby tepla a vody.
Ing. Jiří Zerzaň, jednatel společnosti Techem, spol. s.r.o.:
"Uvedený článek Vyúčtování nákladů za tepelnou energii se změní je příliš spekulativní a budící zbytečné obavy. V podstatě se zabývá dopady, které nemusí nastat, a nevěnuje se věcem podstatným a majícím skutečný vliv na budoucí podobu vyúčtování tepelné energie.
Rovněž spekulace, že uvedená směrnice se netýká teplé vody, je mylná. Je třeba vnímat, že směrnice je primárně energetická, a tedy v přímé i nepřímé vazbě na dodávky a spotřebu tepelné energie.
Podle našeho názoru je klíčové:
- definičně a pojmově odlišit parametry vyúčtování a informace o spotřebě,
- přesně nadefinovat co to je „dálkově odečítatelný přístroj“ (od toho se bude odvíjet řada klíčových konsekvencí),
- stanovit termíny dodání vyúčtování i informací o spotřebách,
- určit jasná pravidla pro provádění benchmarkových operací (srovnání časová a místní),
- ošetřit vhodným způsobem provádění klimatické korekce pro benchmarky v oblasti vytápění,
- pokud možno lépe specifikovat, jak vykládat pojem „předání v elektronické podobě“ (byť se na první pohled může zdát, že není co řešit).
Závěrem bych chtěl poznamenat, že vůbec není (a to ještě v dnešní poněkud pozměněné době) klíčové, zda se stihne či nestihne termín 25.10.2020, ale že je potřebné, aby se požadovaná opatření postupně dostala do života a stala nedílnou součástí informačních toků mezi dodavatelem a odběratelem a v případě bytových domů mezi poskytovatelem a příjemcem služeb. A k tomu by měla napomoci obě ministerstva, jichž se transpozice této směrnice týká – Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj."
Poznámka redaktora na závěr:
Dálkový odečet a zvýšená frekvence odečítání údajů z měřidel vytváří možnost nejen sledovat růst spotřeby tepla a růst nákladů, což má mimo jiné zvýšit výchovný vliv na spotřebitele, aby se více zajímali o svou spotřebu energií a její dopad na životní prostředí, ale vytváří i podmínky pro zcela nové služby. Lze si představit automatické sledování spotřeby tepla a podle jejího vývoje řízení podmínek vytápění, které si spotřebitel navolí. Tedy větší tepelný komfort při nižším růstu účtu za teplo a přijatelné snížení tepelného komfortu, pokud by účet rostl příliš rychle. Lze si představit automatické úpravy zálohových plateb za teplo podle vývoje v jednotlivých měsících tak, aby se na konci roku co nejvíce přiblížily skutečnosti a nehrozil nárazový doplatek. Třeba formou povoleného inkasa z účtu spotřebitele, aby měl tuto službu v nejvyšším možném komfortu. V současné době sice stoupá průměrná roční teplota vzduchu, ale to neznamená, že některá budoucí otopná sezóna nemůže být mimořádně chladná a případný velký doplatek pro některé lidi velmi nepříjemný. Nelze opomenout skutečnost, že extrémně nízká nezaměstnanost v České republice není pravidlem, jak dokazuje i její současný růst vlivem koronavirové krize. Jistě, mnohé takové nápady mohou vypadat prapodivně. Nicméně vývoj software, propojování zpracování informací z nejrůznějších zdrojů, vývoj techniky a komunikačních možností neustále přináší nové možnosti, a tak i povinnost dálkových odečtů a zvýšení jejich četnosti může po čase přinést něco, o čem dnes zatím nic nevíme.