Petr Cankař: Hodně lidí si dává akumulační nádrže s kotlem na dřevo - a my jim to doporučujeme

---

Firma Atmos Vás zve

k návštěvě svého stánku
na veletrhu Aqua-therm

hala F stánek č. 321
22. - 26. 11. 2005, Výstaviště v Holešovicích.

---

Ing. Cankař (vlevo) při rozhovoru se zákazníkem na veletrhu For Arch 2005 v Praze

TZB-info: Zdražení plynu až o čtvrtinu láká lidi k přechodu na tepelná čerpadla, kotle na biomasu či sluneční kolektory. Nabízíte kotle na dřevo, na uhlí a dřevo, kombi kotle na dřevo, zemní plyn a pelety, krbová kamna na dřevo a pelety a kotle na pelety. Jak vidíte z Vašeho pohledu současný stav - projevila se výrazně obava ze zdražení ve skladbě u Vás prodávaných výrobků? Ing. Petr Cankař, Atmos: Samozřejmě že se to projevilo, protože začali lidé trochu bláznit. Vidí to zdražení a také ví, že to nekončí. A tak každý přemýšlí jak to bude řešit. Důležité je říci, že jsou dva druhy řešení. Jedni, kteří se to snaží řešit za každou cenu a co nejlevněji. Zde vidím problém, protože si kupují nekvalitní kotle a nekvalitní palivo a nechci ani domyslet jak budou vesnice "zahulené". Druzí, kteří uvažují trochu dopředu si koupí ekologický kotel. Do konce roku by měla být schválena tzv. ekodirektiva Evropského parlamentu a potom bude mít Česká republika dva roky na její zavedení, tzn. nejpozději k 1.1.2008 by měla zavést pravidelné měření emisí u většiny lidí doma, jako je to třeba v Německu. Do ceny nemovitosti se promítne stav izolace, rozvodů topení, elektriky ... Řada lidí si dnes koupí litinový kotel a říkají si jak ušetřili, ale zjistí, že třeba za dva - pět let si budou muset pořídit nový kotel, protože již jim neprojde měřením emisí - budou muset platit pokuty nebo si koupí nový kotel. Každopádně je návrat ke dřevu, k uhlí, ale musím říci, že více lidí se vrací ke dřevu. Do uhlí už jít nechtějí, protože jim připadá, že dělá velký nepořádek.

TZB-info: V tisku se objevily informace producentů dřeva, že po tři roky nebyl takový zájem a teď by mohli dělat jen palivové dříví. Boom poptávky po palivovém dříví prý společnosti zaznamenaly již loni, kdy se zvýšila cena energií. Meziročně se zájem zvedl údajně o pětinu. Je dřeva dostatek a jak se liší ceny paliva v regionech?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Ceny dřeva v regionech se liší, ale není to nic strašného. Průměrná cena dřeva je nyní cca 350,- Kč/metr. U tvrdého dřeva je to asi o 100,- Kč více, tzn. průměrně 450,- Kč/metr, ale je to cena za dřevo, když se kupuje. Jsou kraje, kde je dřeva méně, ale hovořit o nedostatku dřeva - to je nesmysl. 80% České republiky má dřeva dostatek a není vůbec žádný problém dřevo sehnat. Lidi mohou číst, že někdo sehnal dřevo za 150-200,-Kč/metr a nyní už je za 400 nebo i 500 Kč/metr, ale každopádně je to stále několikanásobně levnější než topit plynem. Obecně kdybych to mohl shrnout, tak třeba Morava topí kotli na dřevo, jak se blížíme více k severu, tak uhlí přibývá, ale je to zase individuální.

TZB-info: Až 95% produkce pevných paliv z biomasy putuje z uničovské firmy Biomac do zahraničí. "Loni jsme na briketovacích strojích vyrobili pro export přes 80 tun dřevěných briket a peletek, letos to bude ještě více, uvedl v tisku ředitel společnosti. Funguje trh s peletami a dřevěnými briketami v ČR bez problémů?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Výrobců v Čechách je poměrně hodně, koupit pelety není problém. Kdybych si dnes vzpomněl, tak tady zítra mám kamion 24 tun.

TZB-info: U paliv z biomasy loni došlo ke zvýšení sazby DPH z 5 na 19%. Letos zase Státní fond životního prostředí pozastavil příjem žádostí majitelů rodinných domků na dotace pro koupi dřevozplynujících kotlů. A problémem je i absence ekologické daňové reformy. V době, kdy brikety a peletky v Česku kvůli zvýšené sazbě DPH podražily, v zemích EU začala platit ekologická daň, která uhlí, ropu a plyn cenově značně znevýhodnila. Jak se na zvýšení DPH díváte Vy?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Výrobci pelet to vzali na sebe, ceny se nezvedly, zůstaly stejné. Když se zvedlo DPH, ceny zůstaly, výrobci si uvědomili, že by nemohli prodávat. K peletkám však ještě jednu důležitou věc: je třeba rozlišovat kvalitu pelet. Kvalitní peletky, tzn. bílé pelety jsou z měkkého dřeva bez kůry. To jsou peletky, které prodáte bez problémů v Čechách, Rakousku nebo Německu. Tmavé peletky, tzn. s kůrou nebo z tvrdého dřeva, nebo z různých odpadů jako např. obilovin, slámy, se neprodávají na západě, ty si od Vás nikdo nekoupí. A druhá věc je, že vytvářejí škvarky v kotlích a zákazník ztrácí komfort. Máte-li kvalitní pelety, jednou za 14 dní nebo za měsíc vyberete popel, vyčistíte kotel a podle toho jak je velký zásobník se doplňuje palivo. Nekvalitní pelety vytvářejí v kotli spečenec, udělá se škvarek a pak se stane, že třeba jednou za 2-3 dny, někdy i denně se musí nejen vybírat popel, ale vyčistit i spalovací komora. Cena tmavých peletek je stejná jako bílých, levnější jsou pelety jen z odpadu, kdy cena jedné je 1,50 Kč, což je poloviční, ale nikdy nevíte co si koupíte. Jde to spalovat, ale žádá si to potom práci. Rozdíl v peletkách je otázka komfortu.

TZB-info: Podle europoslance Jana Březiny změna DPH zasadila tvrdou ránu slušně se rozvíjejícímu odvětví. Přitom strukturální fondy EU jsou alternativním palivům nakloněny. Daň by se proto podle Březiny měla vrátit do snížené sazby. Dá se v tomto směru podle Vás očekávat nějaké změna?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Podle mě se to nepodaří prosadit, protože to není trend v Evropě, spíše je trend DPH sjednocovat. Já vím, že je to nepříjemné, ale nedá se nic dělat. S tím bych do budoucna nekalkuloval. Je třeba počítat s cenou jaká je a důležité je, aby se stávající cenu podařilo zachovat. Ceny plynu a elektriky půjdou nahoru a tím pádem to bude pro lidi stále zajímavější.

TZB-info: V souvislosti se zdražováním plynu a přechodem na jiná paliva je také slyšet kritika dotací: Nejdříve to byly dotace na přímotopy, pak na plynofikaci, teď se mluví o biomase. Dosavadní dotační programy skončily fiaskem. Nebudou lidé podporu biomasy považovat za legendární "do třetice"? Mohou podobné úvahy trh s kotli na biomasu poškodit?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Já si myslím, že je to jednoduché. Vždy se dotovaly věci, které byly drahé, aby se jakoby zavedly. Teď se zjišťuje, že to co se dotovalo nemá velkou budoucnost nebo pouze omezenou a lidé se vracejí k tomu, co je jim nejblíže - pevná paliva. Co si budeme povídat, lidé si vždy nějaké dřevo seženou, aby ušetřili, to platilo už od dob Marie Terezie. Například Praha, Boleslavsko - zde jsou velké příjmy, průměrně 20-30 tis. korun na člověka, na Moravě to je poloviční kolem 7,12,15 tisíc. A nelze dát za topení roční příjem manželky, to se bohužel nedá nic dělat.

TZB-info: Řada obcí na alternativní energie přispívá. Například na Litoměřicku, kde s alternativní energií hospodaří již řada rodinných domků, úřad přispívá částkou 20.000,-Kč. Jaký je Váš názor na takovouto přímou podporu obnovitelných zdrojů? Jaké máte zkušenosti Vy? Jak se liší jednotlivé regiony?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Ano, někde to dělají, není toho moc, mohlo by toho být víc, ale občas se to objevuje - je to dobrá věc, ale vždy to sklouzne do toho, že někdo začne lobovat za nějaký výrobek, protože se za to něco nabídne. Ale pak dojde ke střetům, protože lidé si chtějí vybrat sami. Mohu říci, že jsme se takovéto akce zúčastnili, není to tak jednoduché, někdy až dramatické. Je to dobrá věc, ale musí dát lidem svobodu, aby si vybrali co chtějí. Samozřejmě je potřeba, aby tam byly jasné předpoklady, že jde o ekologický výrobek, například se známkou ekologicky šetrný výrobek apod. U nás v České republice je podpora ekologických výrobků zatím nedostatečná oproti západním zemím. Všichni na to mají dost času, je to alibismus, o to více to lidi bude stát víc.

TZB-info: Obce Písecka se snaží o podporu využívání biomasy zase jinak. Osm klientů z píseckého dětského domova, kteří budou se svými vychovatelkami využívat v obci takzvaný rozjezdový byt v objektu bývalé mateřské školy, budou topit kotlem na peletky. A protože velká část občanů v okolí stále hledí na peletky s nedůvěrou, v kotelně si budou moci všichni zájemci ověřit výhody a nevýhody tohoto topení v praxi na vlastní oči. Jak se díváte na tento systém podpory?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Je to dobré, ale ani jinde to není vůbec žádný problém. Podívat se na kotle na pelety v reálném provozu je to nejmenší. Stačí zavolat. Jen ke zhodnocení reálného provozu ještě jednou zdůrazňuji význam kvality pelet. S horší kvalitou pelet se snižuje i spolehlivost veškerého zařízení. Musí se o to zákazník více starat. A vzhledem k tomu, že kotle na pelety díky automatice, dopravníku atd. vychází dráž než klasický kotel, komfort se právem očekává.

TZB-info: Právě na Písecku si obce od vytápění peletkami slibují nejen zlepšení životního prostředí hlavně v zimních měsících, ale díky tomu, že by se peletky měly v této oblasti také vyrábět i pracovní příležitosti při výrobě paliva z nejrůznějšího dřevěného nebo rostlinného odpadu. Myslíte, že je to reálné očekávání?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Já si myslím, že je to jen mediální myšlenka. Jde o jednu věc - peleta, aby byla levná, tak musí být vyráběna z odpadního dřeva. To znamená, většinou se vyrábí ve firmách, kde produkují nábytek a odpad zpracovávají. Jakmile už byste chtěla stahovat dřevo, čistit lesy apod., tak cena pelety vyroste. A vy nedonutíte lidi, aby si pelety koupili zrovna u vás, i když je vyrábíte ve vesnici. Když budou o korunu dražší na kilogram, tak si je koupí jinde, proč by si je kupovali u vás, co by z toho měli?

TZB-info: Důsledkem zvyšování cen energií jsou nejen úvahy o změně druhu paliva, ale i zateplování domů, které s sebou přináší i výrazné snížení požadavků na výkon zdroje. Jak v tomto případě po dodatečném zateplení domu zajistit optimální provoz kotle na biomasu nebo dřevo?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Pokud se to týká kotlů na pelety, tak je to teoreticky jedno, protože ty kotle mají většinou nastavitelný výkon. Podle zkušebny musejí pracovat v rozmezí 30-100% jmenovitého výkonu, takže nastavit výkon na nižší parametr není žádný problém. Horší to je při výběru kotle na tuhá paliva, tzn. u zplyňovacího kotle na dřevo nebo na uhlí a dřevo. Tam už by byl problém pokud se dům výrazně zaizoluje a sníží se požadavek na výkon, protože to už škodí životnosti atd. Pak jsou nejlepším řešením akumulační nádrže. Ve světě je to běžná věc, u nás jen ve cca 20%. Akumulační nádrže jsou dobrá věc. O 30% klesne spotřeba paliva, nemusí se topit každý den, stačí obden, v přechodném období jednou za dva dny. Velkým hitem se stává kotel na dřevo s akumulačními nádržemi a ještě do akumulační nádrže dát elektrické patrony. Topí se kotlem na dřevo a když nemohu, tak elektrikou na noční proud, která je daleko levnější než zemní plyn. Hodně lidí si akumulační nádrže dává s kotlem na dřevo - a my jim to doporučujeme. Kombinace zdrojů je velmi výhodná a elektřina bude vždy, lidská společnost stojí na elektřině.

TZB-info: S očekávaným dalším zdražováním zemního plynu i elektřiny začátkem příštího roku bude úspora při spalování dřeva, pelet a jiné biomasy narůstat. Nicméně je celá řada rodinných domů, které pod vlivem dotací na plynofikaci mají poměrně nové plynové kotle. Někteří ekonomičtí experti se dali slyšet, že cena zemního plynu půjde do 5 let zase dolů. Komu se podle Vás vyplatí zapomenout na nedávnou plynofikaci, zařadit ji do jednoho ze svých omylů a změnit zdroj tepla?

Stánek Atmos na veletrhu For Arch 2005

Ing. Petr Cankař, Atmos: Já si myslím, že je to podle toho, jaké má kdo příjmy. Lidé na Moravě, v severních Čechách, tam kde nemají práci - tak to řeší okamžitě, ti už to řeší teď. Lidé, kteří mají práci a peníze, tam největší boom bude příští rok.

TZB-info: Celou dobu se bavíme i kotlích, ale co komíny?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Musíte mít komín. Byla doba kdy se komíny nedělaly, ale v posledních letech i u novostaveb si lidé uvědomili, že komín potřebují. Údržbu komínů však lidé zanedbávají. S tím souvisí i další věc - připravované měření emisí a hodnocení zdroje, které budou provádět kominíci s příslušným oprávněním. Evropská směrnice o měření emisí bude pro všechny země jednotná a tam jde o jedinou věc, aby to kominíci stíhali. Vím, že v Německu se uvažuje i o tom, že to převedou i na jiné firmy, které budou mít oprávnění. Podle mě je třeba se nad tím zamyslet i u nás velice rychle a rozšířit oprávnění i na firmy, které dnes dělají měření.

TZB-info: Vaše společnost je významným exportérem. Jaký je poměr exportu a prodeje v ČR? Mění se tento poměr?

Ing. Petr Cankař, Atmos: Pořád stoupá podíl exportu. My navyšujeme stále výrobu - 16-18 tisíc kotlů, z toho 75% půjde do zahraničí. Na prvním místě je Německo, novinkou je například Rumunsko, kde jsou žádány ty nejdražší kotle co jsou, je to velmi zajímavá lokalita. Ale nejvíce prodáváme do Německa, tam je obrovský boom. Tam topí olejem a olej okamžitě reaguje jako první. Oni okamžitě vidí, kolik to stojí a současná ekonomická situace v Německu mnohé lidi nutí přemýšlet, kde by ušetřili. Kolegové s nabídkou krbových kamen hovoří v Německu o nárůstu 30%.

TZB-info: Novinkou jsou ve Vašem sortimentu kachlová kamna.

Ing. Petr Cankař, Atmos: Základem je litina, krbové vložky se vyrábí v Německu, kachle se dělají v Itálii. Z našeho pohledu se jedná o doplněk sortimentu, který máme na základě spolupráce s naším obchodním zástupcem v Itálii.

TZB-info: Obvykle rozhovory končí poděkováním za rozhovor. Tentokrát je toto poděkování o to úpřimnější, že na mé otázky Ing. Cankař odpovídal během veletrhu For Arch, kde byl stánek společnosti Atmos neustále v obležení. A tak čas byl ještě drahocennější než jindy. A jak jste sami viděli, časem ani informacemi pro portál TZB-info nešetřil. Děkuji za rozhovor.

Orientační ceny dřeva (informace z ČTK a regionálního tisku)

Karlovarský kraj:

• Po kalamitě zůstaly na zemi tisíce kubíků dřeva, asi 20-30 procent tohoto dřeva se bude muset prodat pouze jako polomové.
• Cena: U jehličnanů je cena palivového dřeva asi 300 Kč/m³, u listnatých asi o 200 Kč vyšší. Za normální kulatinu by ale lesáci dostali až 1500 Kč/m³.

Střední Čechy:

• Roste zájem, ale především o dřevo, které je už hotové.
• Poptávka mnohdy převyšuje nabídku především u těch firem, které mají prodej palivového dřeva pouze jako doplněk dalších příbuzných aktivit. Zájem určitě roste.

Táborsko:

• V lesích zůstalo koncem července po bouřce spojené se silným větrem 4000 až 5000 m³ polomového dřeva. Podle odhadu pracovníků Lesů ČR je to relativně málo na to, aby označili letošní polomy za významné, takže nuceně těženého dřeva teď není v jižních Čechách tolik, aby výrazněji rozhýbalo trh a ovlivnilo ceny.

Olomoucký kraj:

• Poptávka se zvyšuje. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy očekávají, že tento trend bude pokračovat i v následujícím období.
• Cena: Od Lesů ČR v Olomouckém kraji si zájemci mohou koupit m³ nepořezaného dřeva jehličnatých stromů za 420 až 450 Kč bez DPH a dopravy. Správa lesů města Olomouce nabízí m³ nepořezaného měkkého dřeva listnatých stromů za 350 Kč bez DPH.

Ústecký kraj:

• Polomového dřeva je v i po vichřici málo. Nedostatek polomového dřeva však firmy v Ústeckém kraji netrápí. Zájem o něj na rozdíl od jiných regionů příliš velký není. Naposledy bylo hodně polomového dřeva v lesích na severu Čech na podzim před třemi lety.
• Cena: Polomové dřevo se prodává na severu Čech zhruba za 600 až 1500 Kč/m³, podle toho, zda lze ještě dřevo dále využít.

Vysočina:

• Zájem o palivové dříví se meziročně až ztrojnásobil a je předpoklad, že poptávka poroste úměrně s dalším zdražováním zemního plynu.
• O zbytkové dřevo z plánovaných těžeb i kalamit mají zájem také výrobci bioenergií, dřevotřískových desek či papírny.
• Cena: od 80 Kč za vyčištění pasek až po 600 Kč/m³ dřeva z listnatých stromů. Jeho ceny jsou zatím stabilní. Státní podnik Lesy ČR nabízí m³ při zpracování přímo v lese za 350 až 400 Kč. Zcela zdarma je ze zákona jen dříví s průměrem do sedmi centimetrů. Lesní družstvo Přibyslav na Havlíčkobrodsku prodává m³ dřeva v průměru za 1200 až 1500 Kč, poškozené za 500 až 900 Kč. Odřezky z manipulačního skladu může zákazník získat za 200 Kč, ale listnaté palivo za 600 Kč.

Plzeňsko:

• Poškozeného a nekvalitního dřeva je v rozsáhlém polomu kolem deseti, maximálně do dvaceti procent.
• Zájem o dřevo na topení lesníci s rostoucími cenami jiných energií evidují. Lesy podle nich umožňují zájemcům samovýrobu palivového dřeva v určeném prostoru a rozsahu. Lidé si musí suché stromy sami pokácet a odvézt, cena je ale nižší než u zpracovaného dřeva.

Liberecký kraj:

• Palivové dřevo chybí, nekvalitního dřeva poškozeného kůrovcem či polomy je letos v Libereckém kraji nedostatek. Zpracovatelé zaměření právě na tento méně kvalitní materiál ho tak musí nakupovat jinde.

Přibyslav:

• Cena: je m³ dřeva v průměru za 1200 korun, poškozené dřevo za 500 až 900 korun. Odřezky z manipulačního skladu může zákazník získat za 200 korun.

Kladensko/Slánsko:

• Cena: Orientační ceny palivového dřeva
  
  

  Délka	Listnaté	Jehličnaté
  25 cm	950 Kč/m3	700 Kč/m3
  33 cm	850 Kč/ m3	650 Kč/ m3
  50 cm	800 Kč/ m3	600 Kč/ m3
  100 cm	700 Kč/ m3	500 Kč/ m3

Olomoucko:

• Cena: již od 350 korun za metrák bez DPH.

Jako palivové dříví se využívají také rozlomené části, které zbudou po vytěžení polomového dřeva.