Úspory 10 milionů ročně na vytápění podniku – návratnost do 6 let a bez dotací

Společnost ESAB CZ, s.r.o., člen koncernu je členem celosvětového koncernu ESAB, předního světového výrobce svařovacích a řezacích zařízení a přídavných svařovacích materiálů. Ve výrobním závodě ve Vamberku vyrábí všechny typy svařovacích materiálů (kromě svařovacích elektrod). Celkový objem výroby je téměř 115 000 tun/rok.

Tlak na zvyšování energetické účinnosti

Nedílným prvkem dlouhodobé strategie ESAB Vamberk je důraz na maximální energetickou účinnost a ekologii. Proto si společnost v roce 2008 nechala zpracovat úvodní posouzení potenciálu úspor, včetně širšího variantního návrhu opatření. Jeden z návrhů se týkal výroby a distribuce tepla, jejímž srdcem byla v té době centrální uhelná a plynová parní kotelna a cca 2,5 km parních rozvodů. Roční výroba a spotřeba tepla se pohybovala kolem 100 000 GJ a instalovaný výkon zdroje představoval 34,4 MW (44 t/h). Součástí sytému byla také 1 centrální a 4 podružné výměníkové stanice pára/voda.

Pro a proti

Ze studie vyplývalo, že právě decentralizace výroby tepla by mohla přinést významné zlepšení. Pro tuto změnu hovořila nízká jen 60% účinnost centrální kotelny a ztráty v parních rozvodech až 13 TJ ročně. Stávající uhelné kotle vyžadovaly investice do oprav cca 18 mil. Kč, ekologizace by si vyžádala dalších 5,5 mil. Kč.

Co naopak hovořilo proti decentralizaci a přechodu z uhlí na plyn, byla 2,5krát vyšší cena plynu ve srovnání s uhlím. Přesto se ESAB CZ pro decentralizaci výroby tepla rozhodl. Do roku 2013 bylo vybudováno sedm nových lokálních kotelen s výkonem od několika desítek kW až po téměř 5 MW a dvě parní kotelny, každá na 1,5 tun páry za hodinu. Dále byly rekonstruovány rozvody plynu. Všechny zdroje i systémy vytápění byly vybaveny moderním systémem řízení a regulace a jsou ovládány z centrálního dispečinku.

Co tyto změny ESAB CZ přinesly?

• zvýšení účinnosti výroby tepla na 89 % pro parní zdroj a 98 % pro teplovodní zdroj, místo stávajících 60 %.
• úsporu tepla zrušením stávajících rozvodů tepla až 13 TJ/rok
• snížení spotřeby tepla kvalitnější regulací její dodávky až o 3,5 TJ
• snížení poplatků za emise – snížení emisní zátěže okolí
• vysoký stupeň automatizace, bezobslužný provoz – úspora provozních nákladů
• žádné investice do obnovy a ekologizace stávající výtopny

Projekt byl připravován k realizaci metodou EPC, podnik však v průběhu přípravy změnil přístup a pořídil decentralizaci obvyklým dodavatelským způsobem. Roční náklady na zásobování teplem jsou po realizaci nižší o 10 mil. Kč. Při investičních nákladech 60,5 mil. Kč (včetně projektové dokumentace) je plánovaná prostá návratnost projektu šest let.

Vzhledem k očekávanému vývoji poměru cen mezi uhlím a plynem se dá předpokládat reálný výsledek ještě lepší.

Vedoucí energetiky ESAB pan Mihulka říká: „Realizovat takový projekt nebylo snadné, všechny změny probíhaly za plného provozu. Zpětně však velmi oceňuji, že jsme projekt začali připavovat jako EPC, tedy s tím, že investice se musí zaplatit z budoucích úspor. I když nevyužíváme dalších výhod EPC jakou je energetický management dodavatelské společnosti ENESA a.s , máme jistotu, že projekt je nastaven maximálně úsporně. Tento projekt významně přispěl ke snížení energetické náročnosti výroby, která ještě v roce 2009 byla 1028 kWh na tunu výrobku. Dneska je energetická náročnost výroby téměř na poloviční hodnotě, konkrétně na 616 kWh/t. V neposlení řadě je projekt potvrzením toho, že dobře vymyšlené a dobře připravené projekty je možné zrealizovat s výbornou návratností i bez jakýchkoliv dotací.“

Co dál?

Spolupráce se společností ENESA, která byla dodavatelem projektu, nekončí. V roce 2015 ENESA vyhotovila studii na využití odpadního tepla z žíhacích pecí a z kompresorů, a také na několik samostatných opatření ke zlepšení tlakových poměrů v hale. První z řady opatření navržených ve studii, a sice vyvedení odpadního tepla z kompresorů pro pokrytí odběrových špiček TUV, bylo již realizováno. Odpadní teplo bude využito na předehřev teplé užitkové vody. Zvýší se také akumulace teplé vody pro pokrytí špičkových odběrů. Dále se počítá se s úsporou zemního plynu pro ohřev vody. A přínos? Prostá návratnost investice bude 1,7 roku.

Nyní je tedy v realizaci vyhotovení projektové dokumentace na úpravy vzduchotechniky, konkrétně na změnu způsobu letního větrání a na instalaci rekuperace ve stávajícím odtahu od kovofiniše. K realizaci dojde buďto ještě v roce 2016, nebo hned v roce následujícím.