Polsko je jednou z bývalých socialistických zemí, které zdědily závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska. Podobně jako my, pobaltské země a země na Balkánu se tato závislost vyznačuje jedním dodavatelem a výrazně vyššími cenami plynu než mají bohatší země západní Evropy.

Agentura IBRS se zaměřila na analýzu úspor spojených se změnou dodavatele elektrické energie. Vyplývá z ní, že lidé nedokážou posoudit výhodnost změny dodavatele. Výsledkem této neznalosti je 71 % odběratelů, kteří změnou dodavatele elektřiny prodělali, a to průměrně 314 Kč. Přitom nejčastějším důvodem změny (pro 89 % respondentů) byla právě touha po nižší ceně elektřiny.

Energetická chudoba je i u nás skutečností, část domácností v ní musí žít. Pro zlepšení situace bylo však zatím uděláno jen velice málo. Přitom podle slov předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové nesmíme dopustit, aby počet ohrožených domácností dosáhl třicet procent. Co hrozí ohroženým lidem na našem trhu? Jak chudobě předcházet a co by naše společnost pro tyto zákazníky mohla udělat?

V Česku se začíná diskutovat o novém tématu, je jím energetická chudoba. A netýká se to jen nás, je to celoevropský a celosvětový fenomén. Ale jen v několika málo státech mají v boji s ní zkušenosti. Co vůbec pojem energetická chudoba znamená? Jak se dá měřit? A jak s ní bojují jinde?

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková na tiskové konferenci, která se konala 7. července, představila hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě před přijetím tohoto zákona.

Kolem připravované novely energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) je opět rušno. Za dobu platnosti zákona je již jednadvacátá. Z ministerstva průmyslu a obchodu pronikají zprávy o připravovaných změnách. Pokud se ministerstvu podaří avizované změny „protlačit“ legislativním procesem, zlepší to podmínky velkých odběratelů na úkor těch malých.

V prvním pololetí pokračoval pokles cen elektřiny a zemního plynu. Vydrží tento trend i následující roky, co ukazují údaje z burz? Jak se vyvíjel počet změn dodavatelů energií nebo s jakými problémy se i zákazníci setkávali při změně dodavatelů?

V souvislosti s připravovanou novelou energetického zákona se mj. řeší i otázka pojetí dodávky elektřiny a zemního plynu. Je dodávka elektřiny a zemního plynu zboží a nebo služba? Pro konečného zákazníka je odpověď na tuto otázku zdánlivě nedůležitá, ale opak je pravdou.

„Jo brácho, o vztah musíš pečovat“. To zní v televizní reklamní kampani nabízející tzv. Konsolidaci energií od energetické společnosti RWE. Zákazník je přesvědčován částkou až 2 500 Kč a finančními úsporami proti standardní produktové řadě RWE, když podepíše nový dodatek smlouvy. Je tato nabídka tolik výhodná a co se podpisem dodatku smlouvy pro zákazníka mění?

Čína jako energetická velmoc hraje významnou roli v ovlivňování cen energetických surovin. Ne jinak to bude i v případě zemního plynu. Jak je na tom Čína s těžbou a spotřebou zemního plynu nyní? Vyrovná se Čína Spojeným státům v těžbě a spotřebě břidlicového plynu? Jak ovlivní čínská spotřeba ceny u nás?

Mnohým zákazníkům v tomto roce končí závazek, jsou to zákazníci oslovení v době největšího boomu podomního prodeje, tudíž je jich velký počet. Pokud se vyskytne zákazník, který nebyl dosud s dodavatelem spokojen a stojí před změnou dodavatele, měl by řešit několik otázek.

Senioři jsou nejčastější obětí podomních prodejců. Stát i obce v poslední době dělají hodně, aby je před nimi ochránily, ale přeci jenom nejvíce může pomoci zájem potomků. V čem by mohla spočívat jejich pomoc?

V souvislosti s ukrajinskou krizí vystupuje do popředí spousta otázek jak zabezpečit dodávky zemního plynu do Evropy. Nabízí se různá řešení, jsou ale všechna reálná? Jaká je situace na Ukrajině? Jaké možnosti má Rusko? Pomohou Spojené státy Evropě?

I přes různé zprávy ohledně nedostatku plynu jeho ceny v prvním čtvrtletí nadále klesaly. Ten samý trend vykazuje elektřina. Klesá rovněž počet změn dodavatelů energií. Jaká jsou konkrétní čísla a co se stalo na našem energetickém trhu? Jak se dařilo e-aukcím, byla to jen „móda“, či pokračují v nastoleném trendu loňského roku?

Podpisem Memoranda o podpoře informovanosti zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích mezi Energetickým regulačním úřadem a společností Topinfo s.r.o. byl ukončen přes 1 rok trvající proces ověřování objektivity a nezávislosti Kalkulátoru cen energií TZB-info ze strany ERÚ. Kalkulátor cen energií TZB-info je jako jediné komerční porovnání dodavatelů energií umístěn na webových stránkách Energetického regulačního úřadu.

V souvislosti s ukrajinskou krizí se objevují spekulace, že by mohlo dojít k zastavení dodávek plynu proudícího přes Ukrajinu, a tím ke zhoršení zásobování České republiky. Je třeba se toho skutečně obávat, nebo nejsou obavy namístě?

Břidlicový plyn je jedním z nejpopulárnějších témat dneška. Hodně již bylo řečeno a spousta odborných prací byla napsána. V myslích spotřebitelů je břidlicový plyn srovnáván se zemním plynem. Všichni věří, že těžba a využívání břidlicového plynu přinese levnější energii, vytvoří nová pracovní místa a pomůže snížit emise uhlíku. Jaká je realita, co rozvoj těžby přinesl a komu?

Občas se na našem energetickém trhu objeví nový dodavatel se smělými plány na získání významného tržního podílu. Jsou však tyto plány reálné? Z čeho plyne chování zákazníků, s čím musí noví dodavatelé počítat?

Na Českomoravské komoditní burze Kladno se v roce 2013 zobchodovalo rekordních 4,6 milionu megawatthodin elektřiny a plynu. Je to o 23 % (ve finančním vyjádření o 15 %) než v dosud nejúspěšnějším roce 2012. Uzavřeno bylo 5 668 kontraktů.

Blíží se první výročí pořádání aukcí pro domácnosti. Zpočátku se setkaly s nadšením, které vystřídala kritika. Jaký je nynější pohled na ně, stále se vyplatí? Na co si nyní dát pozor a jak má postupovat zájemce mimo místa, kde jsou pořádány?