Energetická chudoba – téma dneška, 2. část

V předchozím článku jsem popisoval situaci v Evropě, zabýval jsem se definicí energetické chudoby a uváděl příklady jejího řešení v různých státech. Sice zatím nemáme zavedenou jednotnou definici energetické chudoby, přesto se odhaduje, že energetickou chudobou, podobně jako ve většině okolních států, je ohroženo zhruba dvacet procent domácností. Přesto nelze tento problém ani u nás podceňovat.

Definice energetické chudoby, tedy jasné definování pojmu, průzkum počtu ohrožených lidí a následné přijetí opatření pravděpodobně nebude přijímáno s nadšením, zejména s ohledem na možnost zvýšení povinných výdajů státu. Je to z důvodu, že po roce 1989 se u nás klade důraz na individuální schopnosti lidí. Je oceňována schopnost člověka si vydělat. Ti, kteří to nedovedou či nemohou, jsou považováni za neschopné. Podobným způsobem je nazíráno na to, co přichází z Evropy, naším úhlem pohledu se zdá, že evropská opatření (zvyklosti) jsou příliš socialistická. Navíc, jak v mých předchozích článcích zaznělo, při rozhodování v otázkách energetiky u nás mají značný vliv zájmy vlivných dodavatelů.

Naopak, právě otázka péče o ty nejvíce zranitelné občany je jedním z měřítek vyspělosti naší společnosti. Určitě by se dala najít opatření, která nás nebudou stát skoro nic a mohla by mít efekt pro celý náš energetický trh. Při troše snahy by pravděpodobně šlo najít jisté modifikace k dotacím na zvýšení energetické efektivity domácnosti, kde by se využilo dotací i pro ty ohrožené.

Nejvíce ohroženou skupinou, stejně jako jinde v Evropě, jsou především staří lidé, zejména ti, kteří žijí sami. Jsou to matky samoživitelky, rodiny s více dětmi a lidé, kteří ztratili zaměstnání, lidé se zdravotním znevýhodněním. Z hlediska místa bydliště se bude jednat spíš o obyvatele měst než vesnic a oblastí s vyšší nezaměstnaností.

Společným znakem těchto domácností je nízká účinnost vytápění, vlhkost a unikající teplo. Lidé se spíše soustředí na to, aby vystačili s penězi na další den, do další výplaty či dávky. Na dlouhodobější uvažování o energetických úsporách jim nezbývá chuť ani finanční prostředky.

Žít v energetické chudobě znamená život s horší možností najít si lepší práci, kvůli nemožnosti dojíždět za prací nebo kvůli omezené možnosti přístupu k moderním informačním technologiím. Bohužel bydlení v takových podmínkách může mít vliv na zdravotní stav těchto lidí.

V roce 2009 byly přijaty směrnice EU 2009/72/EC a 2009/73/EC, kde je kladen důraz na ochranu zákazníků v energetických odvětvích. I náš právní řád reagoval na situaci a podstatně ulehčil situaci zákazníkům uvažujícím o změně dodavatele nebo těch, kteří naletěli podomním prodejcům. Postavení zákazníků vůči dodavatelům využívajících podomní prodej se ještě zvýšilo po zavedení nového občanského zákoníku. Změny zákona byly motivovány snahou pomoci také ohroženým lidem, překonat nástrahy bouřlivého energetického trhu u nás.

Změnou dodavatele lze ušetřit, ale

Bohužel je spíše pravidlem, že ti, kteří mají nejméně peněz, mají sjednány ty nejvyšší ceny. Vše souvisí zase s rozvojem podomního prodeje v letech 2010 až 2012, kdy k alternativním dodavatelům přecházely statisíce zákazníků, zejména těch, kteří jsou na a pod hranicí energetické chudoby a mají potíže zaplatit včas pravidelné zálohy. I když se v současné době ceny snižují a i cenové rozdíly mezi jednotlivými dodavateli jsou nižší, přeci jenom lze ušetřit značné finanční prostředky.

Za příklad jsem si vzal jednu z nejběžnějších situací. Jde o bývalé České energetické centrum, které mimo jiných neřestí vynikalo masivním podomním prodejem a kvůli velkým měsíčním paušálům nejvyššími cenami na trhu. V době převzetí tohoto dodavatele společností Bohemia Energy tato společnost slibovala lepší zákaznický komfort a lepší ceny. Bohužel ceny se pro zákazníky nezměnily. Proto tyto ceny porovnávám s cenami dodavatelů s nízkými cenami a solidním jednáním.

U elektřiny beru za základ výpočtu spotřebu 2 000 kWh/rok, tarif D02d a jistič 25 A v distribuční oblasti ČEZ. V tomto případě vychází rozdíl za rok ve výši 3 395 Kč (v porovnání s Fonergy Premium ).

U plynu uvažuji se spotřebou 15 MWh/rok v distribuční oblasti RWE. V tomto případě by se změnou dosáhla úspora ve výši 7 296 Kč za rok (proti Europe Easy Energy Senior).

Příklad ukazuje, že i v dnešní době lze změnou dodavatele značně ušetřit. Bohužel druhou stránkou mince jsou obstrukce dodavatelů při ukončování smluv. Lidé, nejen ti ohrožení, mají strach, že během převodu budou odpojeni od energie, že budou muset zaplatit původnímu dodavateli neúnosně velkou pokutu, že nový dodavatel zkrachuje. Zkrátka panuje zde strach a protože ohrožení zákazníci mají i jiných potíží dost, tak většinou na dosažení úspor touto cestou raději rezignují.

Problém je v tom, že zákazníci se nemají až tak na koho se obrátit. Existují sice různí komerční poradci, ti však nevzbuzují přílišnou důvěru, výsledky jejich poradenství lze často hodnotit slovy „z bláta do louže“.

Odpojení od energie není levné

V případě neplacení jsou zákazníci většinou dvakrát upozorněni upomínkou, která stojí 100 až 200 Kč. Někde ještě existuje poslední výzva před odpojením (400 Kč). Při snaze dluh zaplatit formou splátek sepíše dodavatel s dlužníkem splátkový kalendář, tedy za předpokladu, že dluží – někde jen v případě dlužné částky vyšší než 5 000 Kč. Ovšem ani ten není zdarma, někteří dodavatelé si účtují 100–200 Kč. Na vlastní odpojení je nutno počítat s částkou 2 000 Kč. Dalšími poplatky může být náhrada za marný výjezd technika (až 1 200 Kč). V případě opětovného připojení zákazník musí připravit další až 2 000 Kč. Všechny tyto poplatky mají někde velmi krátkou dobu splatnosti (10 dnů), tak se nemajetný zákazník snadno může dostat do značně větších potíží, než jen že je bez energie. Takový zákazník nemůže změnit dodavatele, když předchozímu dluží a je ohrožen exekucí na svůj majetek. Výše pokut není všeobecným pravidlem, u některé společnosti všechny zde jmenované poplatky neúčtují.

V médiích se často objevuje v souvislosti s energetickou chudobou pojem „Heat or eat dilema“. Myslím, že tento slogan není přesný, protože zákazník se sice může rozhodnout, že dnes topit nebude. Jeho rozhodnutí ale nemá okamžitý vliv na výši záloh, které platí a stejně bude platit paušální platby dodavateli (až na výjimky) a distributorovi. V budoucnu se musí počítat s tím, že význam paušálních plateb bude na celkové sumě za odebíranou energii vyšší.

Nejlepší si je pomoci sám v době, kdy to ještě lze

Zákazník by si především měl pomoci sám (pokud má možnost), samozřejmě je vždy lepší pomoci si před tím, než by se do stavu energetické chudoby dostal. V první řadě by měl (pokud si to může finančně dovolit) investovat do zlepšení tepelné izolace domu, do nákupu energeticky úsporných spotřebičů a snažit se, aby topení vyhovělo budoucím a v současné době známým předpisům. Nejen já jsem přesvědčen, že investice do zlepšení tepelných vlastností budov, do vytápění a do úsporných spotřebičů je tím nejlepším spořením na stáří.

Dalším možným opatřením by mohlo být snížení počtu elektroměrů a plynoměrů a také snížení počtu odebíraných komodit. Za elektroměr nebo plynoměr navíc zákazník zbytečně platí. Pokud se jedná o snížení počtu odebíraných komodit, v případech, kdy například byt je vytápěn dálkově a na vaření se používá plyn a vše ostatní je na elektřinu, je účelné vyměnit vaření plynem elektřinou, například v horkovzdušné troubě a na indukční desce. Investice do tohoto zařízení by měly být zaplaceny úsporami během několika let.

Zákazník by se měl také zajímat o ceny energií, které platí. Pokud dojde k názoru, že by mohl změnou vydělat, tak by neměl váhat. Měl by si být vědom, že když se sám na změnu dodavatele necítí, určitě by mu měl pomoci vybraný nový dodavatel.

Při výběru dodavatelů by měl zohlednit nabídku doplňkových služeb, které dodavatelé nabízí. Jde zejména a nabídky asistenčních služeb pro případ poruch vytápění nebo domácího zařízení, právní pomoci či třeba dopravy z nemocnice. Někdo nabízí ještě například možnost pojištění proti neschopnosti splácení v případě dlouhodobé nemoci, ztráty zaměstnání atd.

Bohužel život klade alespoň na některé z nás velké životní zkoušky, které jsou mnohdy nečekané. Když se někdo náhle dostane do problémů, měl by mu pomoci stát.

Pomoc státu – především pro zákazníka příznivá legislativa

V následujícím seznamu uvádím soupis problémů a návrh jejich řešení. Na základě mých zkušeností věřím, že jejich realizace by mohla být součástí boje proti chudobě:

• Měly by být popsány podmínky, kdy lze zákazníka odpojit. Tedy kolik je třeba napsat upomínek, vystavení splátkového kalendáře, za jak dlouho lze zákazníka odpojit, nutnost informovat sociální službu, stanovit max. výši sankcí za odpojení, upomínky a sjednání splátkového kalendáře.
• Zlepšit podmínky pro změnu dodavatelů. To znamená uložit povinnost jedině adresného informování zákazníka o změně cen nebo podmínek (zrušit možnost neinformovat zákazníka). Zlepšit podmínky změny dodavatelů, aby nedocházelo ke zbytečnému odpojování elektroměrů či plynoměrů při změně dodavatele.
• Zavést adresné informování zákazníka o konci závazku. Jedná se stanovení termínu informování zákazníka a pak mu umožnit v případě nesouhlasu s prodloužením smlouvy změnit dodavatele.

Sociální tarif

Předchozí změny by byly sice podle mého názoru velmi užitečné, ale v některých (ojedinělých) případech pro ohrožené lidi nedostatečné. Sociální tarif by měl pomoci lidem, kteří již jsou v nouzi a nemohou si dovolit vytápět místnosti. Sociální tarif by například mohl provozovat určený dodavatel na neziskovém principu s tím, že by mu stát poskytoval odměnu za tuto činnost. Ceny by měly být nižší, než jsou na trhu. Měl by zabezpečovat především vytápění v zimním období.

Podle dosavadních zpráv z ERÚ se spíš uvažuje o možnosti regulace maximálních cen energie podle vzoru okolních států.

Poradenství a možnost investic do úspornějších spotřebičů

Pomoc třetí osoby při obměně zařízení bytů (kotle, ledničky, pračky) v duchu „Pay as you save“, tedy například by byla vyměněna lednička za úspornější formou půjčky, a ta by se splácela z dosažených úspor energií. Vše by měl garantovat stát.

V poslední řadě by se mohla sociální služba také soustředit na pomoc ohroženým lidem v souvislosti s energetickým poradenstvím, když tito občané budou potřebovat pomoci v otázkách úspor finančních prostředků. Služba by měla být pro ně bezplatná.