Konference Vývoj cen energií, tepla a energetická soběstačnost ČR
V Praze 8. 10. 2014 se za účasti předních představitelů české energetiky konala konference, která přinesla pohled na to, kde se naše energetika nachází a co by měla v budoucnu řešit.
Energetický regulační úřad – Ing. Alena Vitásková
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Ing. Alena Vitásková se v úvodní prezentaci věnovala hlavně postavení svého úřadu v ČR. Uvedla, že má podporu u evropského regulátora, ale v domácím prostředí musí čelit tlakům na omezení jeho pravomocí. Přitom je potřeba zajistit stabilní právní rámec na delší období, na více než deset let. Zmínila se o přípravě novely energetického zákona s tím, že zákon jde do vlády bez ohledu na to, že se nepodařilo vypořádat všech tisíc připomínek. Za 4 týdny práce se nepodařilo najít shodu. I přes veřejný příslib, ERÚ není ani připomínkovým místem.
Podle slov Vitáskové se ERÚ vždy zasazoval o rovné postavení všech účastníků trhu, nyní to ale vypadá, že regulované subjekty vítězí. ERÚ musí také čelit politickým tlakům v souvislosti se stavbou plynovodu STORK II. Obtížné je účastníky trhu trestat, protože potom následuje soudní řízení, kde rozhodnutí ERÚ bývá často zpochybněno a sankcionovaný účastník trhu odchází od soudu osvobozen.
Závěrem se Vitásková zmínila o tom, jak by měly vypadat regulované ceny na rok 2015. Řekla, že na příští rok se žádné výrazné cenové změny nechystají, nemůže ale vyloučit drobné změny oběma směry.
ČVUT Praha – prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Ve svém příspěvku se věnovala tématu, které není často předmětem diskuzí. Snažila se přítomné upozornit na zdravotní rizika v souvislosti s přerušením dodávek proudu.
Zajištění dodávek elektřiny je chráněný zájem státu. Bez elektřiny by v moderní společnosti téměř nic nefungovalo. Elektřina má zásadní postavení mezi energetickými komoditami. Například v Rakousku na univerzitě v Linci vypočítali, že 24 hodin bez proudu by stálo 875 mil. EUR. Co se týče zdravotních rizik, nejvíce by byli ohroženi důchodci a nemocní lidé. Bohužel u nás se těmto rizikům nikdo nevěnuje.
ČEZ – Ing. Mgr. Michal Křepelka
Energetický sektor má zajistit několik funkcí, jako jsou konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a udržitelný rozvoj. Připomněl cíle EU, jako jsou redukce emisí CO2, zvýšení podílu OZE na spotřebě všech energií a zvýšení energetické účinnosti. Pro ČR Křepelka uvedl, že se počítá se zvýšením podílu OZE, počítá s tím i naše současná energetická koncepce. S ohledem na evropská pravidla bude mít podpora OZE od roku 2017 jinou formu než dříve. Bude se jednat o pevný příplatek k tržní ceně elektřiny, příplatek bude stanoven v aukci a bude v něm zohledněna odpovědnost za odchylku.
Upozornil na nebezpečí v případě, že by sousední země zavedly kapacitní platby. Ty by znamenaly levnější výrobu elektřiny (jako komodity) a díky tomu by energetické společnosti v těchto zemích měly konkurenční výhodu. Tam, kde by kapacitní platby nezavedli (například v ČR), vyráběli by elektřinu dráž a nebyli by tak konkurenceschopní.
ČEPS – Ing. Miroslav Vrba, CSc.
Podle první stránky prezentace zněla: Je potřeba nalít si čistého vína. Jedná se o globální pohled na výrobu elektřiny. Musí splňovat tři protichůdná hlediska. Výroba elektřiny musí být dostatečně levná, aby státy neztratily konkurenceschopnost. Zároveň se musí vyrábět s ohledem na životní prostředí. A konečně musí být zohledněn sociální pohled, to znamená, že musí být řešena dostupnost elektřiny pro nejširší vrstvy obyvatelstva.
Na základě tohoto pohledu prezentoval hodnocení naší republiky (World Energy Council). Hodnotilo se 120 zemí. Nejlépe hodnocenou položkou byla energetická výkonnost, kde jsme se v porovnání s rokem 2012 v roce 2014 zlepšili z 16. na 12. místo. Naproti tomu se zhoršil rovný přístup k energii (dostupnost), kde jsme klesli z 37. na 38. místo. Zlepšil se problém trvalé udržitelnosti s ohledem na životní prostředí, v žebříčku jsme stoupli z 90. místa na 87. Z jiných hodnocení stojí za pozornost politický tlak na energetiku, kde se zhoršilo naše postavení, klesli jsme z 21. na 25. místo.
Závěrem Vrba mluvil o problémech ČEPSu. Řekl, že v současné době raději nutné investice do přenosové soustavy řeší tak, že je odkládají, až se stanou větším a více viditelným problémem.
Elektrárna Chvaletice – Zdeněk Fousek
Přítomné seznámil s novou energetickou skupinou SEVEN – Severní energetická, která se skládá z Czech Coal a Elektrárny Chvaletice. Vytvořená skupina ovládá největší hnědouhelný důl Lom ČSA, kde jsou zásoby nejkvalitnějšího hnědého uhlí na více než 100 let. Zdůraznil, že měli velké naděje do rozvoje těžby a výroby elektřiny. V zahraničí se staví nové hnědouhelné elektrárny, například v Německu, Polsku nebo v Rumunsku. Podle Fouska stát české hnědé uhlí nechce, zvyšuje se množství dováženého uhlí.
Gordic – Ing. Igor Štverka, MBA
Ve svém příspěvku se zabýval bezpečností informačních systémů a důsledky jejich ohrožení i v energetice.
Svaz měst a obcí ČR – Ing. Bc. Barbora Tomčalová
Prezentovala postavení organizace, kterou zastupuje. Svaz měst a obcí České republiky je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. V současné době Svaz sdružuje téměř dva tisíce šest set měst a obcí a hájí tak zájmy více než osmi milionů obyvatel ČR.
Ve svém příspěvku vyjádřila stanovisko ke kotlíkovým dotacím, kde s nimi nesouhlasí tam, kde je výhodnější centrální vytápění.