Již od roku 1994 připravuje Agentura NKL Žofín s.r.o. Žofínská fóra. V loňském roce vstoupili do druhé stovky těchto prestižních akcí. 12. prosince 2014 se fórum zaměřilo na problematiku trhu s energiemi pro domácnosti. I když náš trh patří k nejrozvinutějším v Evropě, není všechno v pořádku. Cílem diskuze odborníků bylo pojmenovat nejvýznamnější problémy a hledat možnosti nápravy.

Konečně jsme se dočkali, po týdnech odhadů jsou zveřejněny ceny energií na příští rok. Je tedy čas na první detailnější rekapitulaci, při níž lze odpovědět na otázky: Jak se změnily ceny u jednotlivých dodavatelů? Kdo a o kolik zlevnil a naopak, kteří dodavatelé zdražovali nebo ceny neměnili? U koho zákazníci zaplatí v roce 2015 nejméně a kde si připlatí?

Po zveřejnění státem regulovaných cen oznámili i dodavatelé nové ceny energií na rok 2015. Polepší si zákazníci nebo zaplatí příští rok více? Dotkne se změna cen všech zákazníků?

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2015 poklesne v průměru o 1,2 procenta. Celkové náklady na plyn se naopak zvýší, a to o 1,18 procenta až 4,74 procenta. Podmínky pro určování cen tepla se nemění.

6. listopadu 2014 se v budově krajského úřadu Středočeského kraje, v Praze konala konference se zaměřením, jak již název odpovídá, na hospodaření měst s energiemi. Náklady na energie tvoří jednu z největších položek, které města platí. Proto informace, které se účastníci dozvěděli, jistě využijí ve svých městech.

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh státem regulovaných cen elektřiny a zemního plynu. Oficiální verze bude k dispozici pravděpodobně, tak jako v minulých letech, ke konci listopadu. Jak se změní ceny distribuce a jak to ovlivní platby domácností? Co zdraží a naopak, co bude levnější?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje zásadní změnu systému výběru poplatku od spotřebitelů elektrické energie na podporu obnovitelných zdrojů energie. Podstatou změny je výběr poplatku založený na rezervovaném příkonu. Výše poplatku tedy nebude odvislá od množství spotřebované elektřiny.

Připravovaná novela energetického zákona se pro své „revoluční změny“ stává častým předmětem diskuzí. Hovoří se o změnách ve vedení Energetického regulačního úřadu, o větší svobodě distributorů při tvorbě cen za distribuci. Jak je to ale s právy spotřebitelů?

Konec roku je spojen se změnou státem regulovaných cen elektřiny a plynu. Na tuto změnu navazuje vyhlášení prodejních cen dodavatelů energií. Co lze očekávat? Bude cenový vývoj podobný tomu loňskému? Zaplatí zákazníci méně nebo si budou muset připlatit?

V Praze 8. 10. 2014 se za účasti předních představitelů české energetiky konala konference, která přinesla pohled na to, kde se naše energetika nachází a co by měla v budoucnu řešit.

V hlavní zpravodajské relaci ČT Události se 10.10.2014 opět s blížící se topnou sezónou objevilo téma vytápění a ceny za teplo. Podle ČT1 nastávající topnou sezónu můžeme očekávat spíše teplotně nadnormální. Plyn podle ČT využívá necelých 1,5 mil. domácností.

Technologie P2G (Power to gas – plyn z elektřiny) se začíná objevovat stále ve více aplikacích. Tyto informace jsou dosti odlišné od zpráv z Česka, kde stále převládá téma dostavby Temelína. Je příjemné sledovat změny tohoto odvětví energetiky v zahraničí. Mimo popisované aplikace v Dánsku se objevují nové projekty na celém světě, např. v Jižní Koreji nebo ve Spojených státech.

Rusko je dlouhodobým partnerem v dodávkách zemního plynu pro Evropu. Vlivem událostí kolem Ukrajiny, zejména vzájemných sankcí, se však diskutuje možnost úplného přerušení toku zemního plynu do Evropy. Jaké jsou argumenty proti přerušení dodávek? Je to reálná hrozba? Co by to znamenalo pro Rusko?

Kalkulátor umožňuje porovnat individuální nabídky s odlišnou cenou, než je ceníková. Objevily se filtry, které umožňují rychleji a přehledněji vybrat nejčastěji hledaná srovnání. Přidání filtrů nabízí porovnání například pouze nabídek, které jsou na dobu neurčitou apod. Novinkou je i možnost cenového porovnání plynu s výpočtem celkové sumy bez DPH a nebo s daní z plynu.

Polsko je jednou z bývalých socialistických zemí, které zdědily závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska. Podobně jako my, pobaltské země a země na Balkánu se tato závislost vyznačuje jedním dodavatelem a výrazně vyššími cenami plynu než mají bohatší země západní Evropy.

Agentura IBRS se zaměřila na analýzu úspor spojených se změnou dodavatele elektrické energie. Vyplývá z ní, že lidé nedokážou posoudit výhodnost změny dodavatele. Výsledkem této neznalosti je 71 % odběratelů, kteří změnou dodavatele elektřiny prodělali, a to průměrně 314 Kč. Přitom nejčastějším důvodem změny (pro 89 % respondentů) byla právě touha po nižší ceně elektřiny.

Energetická chudoba je i u nás skutečností, část domácností v ní musí žít. Pro zlepšení situace bylo však zatím uděláno jen velice málo. Přitom podle slov předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové nesmíme dopustit, aby počet ohrožených domácností dosáhl třicet procent. Co hrozí ohroženým lidem na našem trhu? Jak chudobě předcházet a co by naše společnost pro tyto zákazníky mohla udělat?

V Česku se začíná diskutovat o novém tématu, je jím energetická chudoba. A netýká se to jen nás, je to celoevropský a celosvětový fenomén. Ale jen v několika málo státech mají v boji s ní zkušenosti. Co vůbec pojem energetická chudoba znamená? Jak se dá měřit? A jak s ní bojují jinde?

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková na tiskové konferenci, která se konala 7. července, představila hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě před přijetím tohoto zákona.

Kolem připravované novely energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) je opět rušno. Za dobu platnosti zákona je již jednadvacátá. Z ministerstva průmyslu a obchodu pronikají zprávy o připravovaných změnách. Pokud se ministerstvu podaří avizované změny „protlačit“ legislativním procesem, zlepší to podmínky velkých odběratelů na úkor těch malých.