Když se chce, tak to jde
© Fotolia.com
Nedávno jsem poslouchal příspěvek Českého rozhlasu Dvojky s tématem změn v ochraně zákazníků u mobilních operátorů. Protože problémy na energetickém trhu jsou podobné, neuškodí porovnat jejich řešení.
Rozloučit se s mobilním operátorem je od září lehčí. Novelizovaný zákon totiž zkrátil délku výpovědních lhůt na nejvýše 30 dnů a od února příštího roku bude možné přenést číslo ke konkurenci dokonce do deseti dnů. Nová pravidla pro telekomunikace nám trochu osvětlí mluvčí telekomunikačního úřadu Martin Drtina. Po ukončení jeho odpovědi komentuji tutéž situaci na energetickém trhu.
Jaké výpovědní lhůty operátoři uplatňovali do prvního září?
Martin Drtina: “Každý jinou, záleží na uvážení toho kterého operátora, jaké podmínky si do smluv nastaví. Setkávali jsem se s výpovědní lhůtou i dvaačtyřicet dnů, paradoxně uzavřít novou smlouvu bylo možno během jednoho dne, ale ukončit smlouvu trvalo dlouhé týdny. Naštěstí novela zákona o elektronických komunikacích nastavila lhůtu třicet dnů, déle výpovědní lhůta trvat nemůže.“
Obvyklá výpovědní lhůta na trhu s elektřinou jsou tři měsíce, setkal jsem se s výpovědní lhůtou u smlouvy na dobu neurčitou šest měsíců. Dodavatel, který uplatňoval tuto podmínku, ale nedávno ukončil svoji činnost. Naopak nejkratší uplatňovaná výpovědní doba je nyní na trhu dva měsíce. Věřím, že maximální výpovědní lhůta u smluv na dobu neurčitou v trvání také jednoho měsíce by byla pro spotřebitele ideální a zákazník i dodavatel by měl mít dostatek času na vyřízení náležitostí změny dodavatele.
Novela se dotkne i smluv na dobu určitou, jsou to změny k lepšímu?
Martin Drtina: “Jednoznačně, mění se totiž princip pro automatické prodlužování smluv. Doteď platilo, že operátor měl zákazníka se smlouvou na dobu určitou dopředu informovat, že se blíží výročí smlouvy a když klient v určitém pevném časovém okně aktivně prodloužení neodmítl, tak se závazek prodloužil, často na rok nebo na dva. Problém byl v tom, že operátoři umě zakomponovaly tuto informaci do svých vyúčtování často tak, že si zákazníci stěžovali, že ji v čas nedostali. Proto se tento princip teď mění. Aby mohl operátor prodloužit smlouvu na dobu určitou, musí mít aktivní souhlas zákazníka, pokud ho mít nebude, tak se smlouva automaticky překlopí do smlouvy na dobu neurčitou, kterou lze vypovědět bez sankcí a kdykoliv.“
To je zásadní problém na energetickém trhu pro domácnosti. Zákazníci, zejména u starších smluv se závazkem musí vyvinout úsilí, aby zjistili, do kdy jsou u dodavatele vázáni. Podmínky prodlužování smluv jsou často vytvořeny tak, aby zákazník nemohl snadno dodavatele změnit tím, že smlouva se jim prodlouží i proti jejich vůli. Návrh změny tzv. fakturační vyhlášky, která by uzákonila povinnost informovat spotřebitele o termínech ukončení jejich závazků, byla nejdříve vypuštěna a nyní byl její nový návrh regulátorem úplně stažen. Rovněž sdělování termínů ukončení smluv v novém Etickém kodexu byl pravděpodobně hlavní příčinou jeho odmítnutí většinou dodavatelů.
Situaci dobře vystihuje nedávná tisková zpráva Energetického regulačního úřadu v níž se uvádí:
„Energetický regulační úřad stahuje z legislativního procesu návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (tzv. fakturační vyhláška), a návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (tzv. licenční vyhláška). Mezi hlavní důvody, které vedou úřad ke stažení návrhů vyhlášek, jsou odůvodněné připomínky vznesené v průběhu mezirezortního připomínkového řízení.
ERÚ však v žádném případě nerezignuje na snahu o zvýšení úrovně ochrany spotřebitelů, ke kterému návrh fakturační vyhlášky směřoval. Úřad proto po stažení návrhu fakturační vyhlášky využije uvolněných kapacit, aby zahájil přípravu podkladů pro odpovídající návrh novely energetického zákona.“
Automatické prodlužování smlouvy je zásadní problém, který je příčinou i jiných potíží zákazníků. I pro energetický trh pro domácnosti by změna smlouvy na dobu neurčitou by byla skutečným krokem v ochraně práv zákazníků.
Jaké sankce mohou operátoři očekávat?
Martin Drtina: „Pokuty, které telekomunikační úřad může operátorům ze zákona udělit, se zvýšily. Nově je možné je vyměřovat podle ročního obratu operátora. Za nejzávažnější provinění je nově možno uložit pokutu až do výše deseti procent čistého ročního obratu operátora. Tedy toho, co operátor v minulém roce utržil. To znamená, že se z řádu milionů korun přesouváme do řádu miliard korun. To už jsou cifry, které operátory mohou motivovat k lepší dodržování pravidel a přispět k vymahatelnosti práva.“
ERÚ v Národní zprávě pro rok 2016 uvádí, že v rámci monitoringu nezjistil, že by byly uplatňovány postupy nebo nástroje omezující práva zákazníků. Telekomunikační úřad naopak uvádí ve Výroční zprávě za rok 2016 několik případů. Ale poměřovat oba dva regulátory není relevantní, neboť telekomunikační úřad má mnohonásobně více spotřebitelů a závěr dopadne pravděpodobně stejně. To znamená v případě, že se spory dostanou před soud.
Platí tato pravidla pouze pro nově uzavřené smlouvy?
Martin Drtina: „Zákon platí od září pro všechny nové i stávající smlouvy. Obchodníci mají nyní půl roku na to, aby nové podmínky promítli do svých obchodních podmínek. Nicméně bez ohledu na to, kdy tak učiní, již nyní se musejí novými pravidly řídit.
Po třech letech je tak napraven stav, který způsobila protispotřebitelská novela, kdy ke konci roku 2014 se někteří poslanci netajili tím, že s návrhem změn za nimi přišli mobilní operátoři a na jejich popud změny odhlasovali.“
V současné době je předložen společný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva spravedlnosti, který má řešit problém uzavíraní smluv po telefonu. Tyto smlouvy by byly platné až po podpisu zákazníka. Dále v návrhu má být zákaz předem zaškrtnutých polí ve smlouvách a bezplatného vracení darů při podpisu smlouvy. Bohužel zase chybí to hlavní – smlouvy na dobu určitou, termíny, automatické prodlužování.