logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Hydroizolace spodní stavby je stále podceňovaný obor

Hydroizolace spodní stavby domu © cherokee4 - Fotolia.com
Hydroizolace spodní stavby domu © cherokee4 - Fotolia.com

Hydroizolace spodní stavby je specifická obtížnou přístupností a opravitelností po dokončení stavby. Z tohoto důvodu jsou kladeny extrémní nároky na její kvalitní návrh a provedení. Současný stav navrhování a provádění hydroizolace spodní stavby budov řešila stejnojmenná konference, která proběhla 8. listopadu 2018 v Bratislavě.

Reklama

V Bratislavě se staví. Je to patrné na každém kroku. Odrazilo se to i na tématu odborné konference, která si kladla za cíl popsat kromě teoretických analýz i poznatky z praxe u novostaveb a při obnovách podzemních částí budov. Zaměřila se na předpokládanou životnost hydroizolací ve spojení s celkovou životností staveb. Celodenní program nabízel několik bloků, kde kromě slovenských poznatků zazněly i zkušenosti českých kolegů, včetně hodnocení aktuální směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou vydané Českou hydroizolační společnosti (ČSSI).




Kvalita projektů hydroizolace stále pokulhává

To, že obor se neustále vyvíjí a tím klade i vyšší nároky na projektanty a realizátory staveb, zdůraznil ve své přednášce Ing. Jozef Bako, PhD., ze společnosti STAVRES Šala. Projektanti podle jeho slov přesně nedefinují konkrétní druh hydroizolace, bývá často volitelnou dodávkou stavby, a projekt vůbec nic neříká o podmínkách aplikace ve vztahu k budoucí funkci hydroizolace ani vzhledem k tepelně-vlhkostním podmínkám v budově. Vážné problémy nastávají hlavně u památkově chráněných, historicky cenných, materiálově a vlastnostmi specifických staveb.

Asfaltové izolace a nejrůznější nátěry již dožívají, jejich modifikované druhy však stále sehrávají důležitou roli. Přechod na měkčené plasty přinesl jisté obohacení, ale pouze v případě promyšlených aplikací. Katastrofální bývají řešení, kde projektant automaticky počítá s kompatibilitou materiálů, jejichž vlastnosti často ani nezná, zapomíná se na množství přechodů, na propojení s různými často neporovnatelnými konstrukcemi a na následné vrstvení a další možné úpravy. Bagatelizují se druhy hydroizolačních řešení a nepřemýšlí se o nich v souvislosti se stavebněfyzikálními vlastnosti budovy, které zahrnují kromě jiného také kvalitu vnitřního prostředí či chování hydroizolace v konstrukci vůči podkladu,“ podotýká Jozef Bako.

Podrobný návrh a kontrolu při provádění vyžadují i bílé vany

Profesor Jozef Oláh, jeden z odborných garantů konference a čestný předseda Cechu strechárov Slovenska (CSS), dále v diskusi dodává, že pro kvalitní řešení je třeba nejprve shromáždit celou řadu důležitých informací, návrh a realizace hydroizolace spodních staveb pak vyžaduje nejenom teoretické znalosti, ale také praktické vědomosti, cit a zkušenosti. Jako prvotní a zcela zásadní označil například informace o geologickém charakteru území a o výskytu vody, za problémové pak zejména betonové bílé vany…

Pokud není hydroizolační vrstva celoplošně spojená s podkladem podzemních částí staveb, dojde k zatékání, voda se šíří mezi hydroizolací a podkladem do velkých vzdáleností a nadělá mnoho škody. Projektant může vše navrhnout správně, ale realizátor ve snaze vyhovět investorovi podlehne a často namontuje levnější systém s nedostatečnými parametry,“ uvedl Jozef Oláh.

V případě betonových bílých van pak upozornil (kromě správného návrhu konstrukce) také na správný návrh betonu a v neposlední řadě také na profesionální provedení, na správně navržené spáry, na dodržení doporučených prostupů při betonování…

Betony musejí splňovat svoji funkci i v agresivním prostředí. Pro zvýšení vodotěsnosti a omezení vlivu agresivních vod se používají nejrůznější příměsi, látky ve formě prášků, roztoků, emulzí či speciálních hydrofobizačních přísad. Výskytu trhlin lze zabránit omezením smrštění betonu nebo vyztužením, například tuhou nebo rozptýlenou výztuží. K těsnění spár se nabízejí nejrůznější těsnící profily, avšak doporučuji před realizací zpracovat a nechat odsouhlasit detaily provedení všech spár. Jako těsnící prvky mohou posloužit různé PVC nebo FPO pásy nebo těsnící plechy. Těsnicí prvky pracovních nebo dilatačních je nutno vždy správně osadit a zabetonovat. Vždy je třeba postupovat pečlivě podle technických listů dodavatele těsnícího prvku,“ uvedl ve své prezentaci.

Zajímavé byly konkrétní příklady řešení sanací na bratislavských stavbách. Zmíněn byl například administrativní a bytový komplex budov Trinity, kde došlo v roce 2012 ke zřícení části stropních desek. V návaznosti na tuto událost bylo nutné ověřit statické působení již postavených částí objektu, ověřovalo se namáhání i částí mimo vlastní propad. Podle výsledků přepočtů se navrhla celá řada náročných sanací železobetonové konstrukce a staticky se ověřil nosný systém všech částí komplexu tak, aby byla zajištěna bezpečnost celé stavby. O hydroizolaci se hovořilo v souvislosti s návrhy bílých van v podzemní části budovy. Vnitřní monolitické železobetonové sloupy se zde nacházejí v části pod věžemi a objekt je rozdělený do třech dilatačních celků odpovídajících jednotlivým věžím. Dilatační spáry jsou umístěné mezi jednotlivými věžemi v podnoži. Základová deska s prohloubením se nachází u nejvíce zatížených sloupů, mimo věžovou část a vlastní základová spára objektu pod hladinou podzemní vody. I v tomto případě byl znalci konstatován nesoulad mezi skutečností a dostupnou projektovou dokumentací. Vlastní výpočet se prováděl ve výpočtovém systému SCIA Engineer, byly vytvořeny lineární prostorové výpočetní modely celé budovy pro ověření globálního chování a dále řada podrobných modelů desek jednotlivých stropních podlaží.

Pro přepočty bylo podstatné vyjít ze skutečného provedení stavby. Podkladem byla sice původní projektová dokumentace z roku 2009, bohužel ale existovalo několik odlišných verzí, jak ve výkresech tvaru, tak i ve výkresech vyztužení. Bylo proto nutné ve spolupráci s dodavatelem provádět řadu ověřujících sond a průzkumů. Prověřovány byly skutečné pevnosti betonu, skladby podlah, střešních plášťů, tíha příček apod. Destruktivně i nedestruktivně bylo ověřováno vyztužení některých prvků. Stav objektu byl dále ověřován podrobnou vizuální pasportizací poruch, jednak autory přepočtů a dále kolektivem pracovníků STU Bratislava pod vedením doc. Grambličky. Byla zaznamenána zejména ve spodních podlažích řada poruch – trhliny v deskách, stěnách, průvlacích apod. Po studiu dokumentace se též ukázalo, že objekt je na řadě míst vyztužen velmi atypicky. Jednalo se o vyztužení parapetů, průvlaků, některých sloupů, obvodového pláště, desek apod. Ukázalo se, že toto vyztužení na mnoha místech neodpovídá výsledkům výpočetních modelů a normovým požadavkům. Velkou neznámou bylo například působení betonového obvodového pláště vlastní věže. Plášť je z velké části nepodepřený až na základy, přičemž podporuje po obvodě všechny stropní desky věží,“ uvedl doc. Ing. Miloš Zich, PhD., z realizační firmy Stráský, Hustý a partneři.




České zkušenosti

V programu odborné mezinárodní konference a v následných diskusích se kromě zkušeností ze slovenských staveb probíraly také stavby české a řešila se směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou vydaná Českou hydroizolační společností ČSSI v roce 2013 a publikovaná na webu ČSSI. Soudní znalec ze společnosti A.W.A.L. Praha, Ing. Marek Novotný, Ph.D., shrnul ve své přednášce výhody a nevýhody vodotěsné izolace spodní stavby a ukázal některá technická řešení, dr. Ing. Petr Jůn ze společnosti AXTER CZ řešil vodotěsné izolace spodní stavby na bázi modifikovaných asfaltových pásů. Oba připomněli nutnost provázanosti všech procesů z hlediska bezpečnosti stavby a ukázali příklady postupné ztráty požadovaných vlastností všech dotčených konstrukcí a materiálů a nežádoucí změny mechanických a tepelně-vlhkostních parametrů a s tím související rizika z hlediska mechanické odolnosti konstrukcí, vzniku tepelných mostů a tepelných ztrát, což se plně projevilo i na výše zmíněné stavbě. Kromě technických aspektů se v diskusi probíraly též hlediska hygienická, kdy problémy se zatékáním vedou k vytvoření podmínek pro růst plísní a startují nežádoucí biologickou aktivitu v interiérech. Konkrétním příkladem pro diskusi byla v tomto případě sanace IT centrály Erste Bank České spořitelny pro Evropu v Praze, kde bylo už v průběhu prací jasné, že není vše úplně v pořádku. Došlo ke zvednutí podlahy v podzemních garážích a objevily se první vlhkostní poruchy. Nerovnost podlahy řešil generální dodavatel a realizátor vyrovnávací vrstvou betonu, která však snížila světlou podjezdovou výšku místností a umožnila migraci vody mezi vyrovnávací vrstvou a základovou deskou. Vlhkostní poruchy byly dále ponechány svému osudu, objevily se četné trhliny a plísně a teprve po několika letech se přistoupilo na generální opravu. Zde již bylo ovšem nutné řešit statiku celého objektu a jeho degradaci proniknutím vody…

Poškození hydroizolace při provádění následných vrstev

Zajímavý námět do diskuse dále přinesl Ing. Josef Remeš, Ph.D. ze stavební fakulty VUT Brno, který řešil ve svém příspěvku povlakové hydroizolace, nejčastěji používané systémy u spodních staveb i střech, jež se z provozních i funkčních důvodů doplňují o další doplňkové a ochranné vrstvy. Nevhodnou kombinací a uspořádáním jednotlivých vrstev může podle jeho slov dojít k poruše vedoucí k výraznému snížení hydroizolační spolehlivosti. K poruše dochází obvykle v důsledku poškození hydroizolačního materiálu, při mechanickém namáhání povlakových hydroizolací od nopové fólie. Příkladem jsou skladby provozních střech, kde je nopová fólie využita jako drenážní a ochranná vrstva, nebo obvodová stěna suterénního zdiva s nopovou fólií jako svislá drenážní vrstva.

Jelikož je hydroizolační spolehlivost těchto skladeb, obzvláště v případě spodní stavby, poměrně těžko kontrolovatelná, byla provedena sada experimentů na jejichž základě lze vyvodit následující závěry: V důsledku krátkodobého dynamického zatížení od hutnění pomocí vibrační desky nebo při nevhodném ukládání zeminy může dojít k deformaci nopové fólie. Ta může mít za následek vznik ostrých hran a výstupků, které mohou narušovat hydroizolační hmotu povlakové hydroizolace. Protlačení nopů do horní vrstvy povlakové hydroizolace se projevuje zejména u asfaltových pásů, které nejsou chráněny vložením separační vrstvy z geotextilie. V důsledku sedání zeminy může pak dojít ke strhávání hydroizolační hmoty a snížení hydroizolační bezpečnosti skladby…“ uvedl Josef Remeš a dále doporučil, aby nopové fólie byly od povlakové hydroizolace vždy odděleny pomocí separační vrstvy z netkané geotextilie bez ohledu na způsob kladení nopové fólie (orientaci nopů). Požadavky na dostatečnou ochranu splňuje podle jeho doporučení netkaná geotextilie zpevněná vpichováním o plošné hmotnosti 300 g/m2 a vyšší. Jako nezbytné při návrhu hydroizolačních konstrukcí označuje zabývat se vzájemnou kompatibilitou použitých prvků a uvažovat nejenom v kontextu hydroizolační účinnosti samotné hlavní hydroizolační vrstvy. Náležitá pozornost by měla být věnována i dalším vrstvám v hydroizolačním systému a faktorům, které mohou mít vliv na jeho hydroizolační účinnost a spolehlivost.

Směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou

Závěr druhého odpoledního bloku mezinárodní odborné konference v Bratislavě patřil nové směrnici pro navrhování ochrany staveb před vodou, s níž seznámil Ing. Luboš Káně, předseda České hydroizolační společnosti (ČHIS), která si klade za cíl zlepšit vysokou poruchovost hydroizolačních konstrukcí a spolupodílet se na odborných konferencích společně se slovenskými kolegy. ČHIS vydává vlastní směrnice a odborná stanoviska a všechny dokončené a společností schválené odborné dokumenty jsou volně dostupné na jejich webu (www.hydroizolacnispolecnost.cz).




Směrnice umožňuje předkládat objednateli stavby kvalitní podklady pro kvalifikované rozhodování mezi finanční náročností hydroizolace a výsledným efektem. Zavedením stupnic a tříd pro popsání požadavků, míry spolehlivosti a účinnosti hydroizolačních konstrukcí směrnice usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými účastníky výstavby. Obsahuje také postup pro navrhování hydroizolační koncepce. Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou a dalších okrajových podmínkách s co nejvyšší spolehlivostí. Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy (včetně střech) a jejího osazení do terénu (výška, natočení vůči svahu, orientace střešních rovin apod.), navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na správné návrhy a rozhodnutí architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí s potřebnou spolehlivostí a hydroizolačních opatření. Věříme, že směrnice pomůže všem účastníků výstavby, rozhodujícím o řešení ochrany staveb před vodou, shromáždit všechny potřebné informace o očekávaných vlivech na stavbu a o požadavcích na její funkčnost a tyto informace správně vyhodnotit. Pak by se nemělo stávat, že někdo očekává od hydroizolace za pár korun či eur stejnou funkčnost kolem třetího suterénu v nepropustných zeminách jako v podmínkách ploché střechy. Doufáme, že padnou na úrodnou půdu i doporučení zohlednit ochranu stavby před vodou v návrhu jejího tvaru, osazení a dispozice, a teprve následné vybírání hydroizolační konstrukce a všech dalších opatření,“ uvedl na závěr Luboš Káně.

Celodenní mezinárodní konference Hydroizolácie spodných stavieb budov v Bratislavě, která byla cílená na projektanty, autorizované inženýry, architekty, soudní znalce, výrobce komponent a produktů, realizátory a zástupce státní správy zcela jistě splnila svůj účel. Obsáhla celou řadu témat a dala podněty k přemýšlení. Víc udělat nemůže. „Věříme, že tyto konference alespoň z části pomohou zlepšit vysokou poruchovost hydroizolačních konstrukcí. Chtěli bychom je pořádat každý rok, vždy střídavě v České republice a na Slovensku. Každá země má svá specifika a v posledních třiceti letech se žádná takováto mezinárodní akce neuskutečnila,“ uvedl profesor Jozef Oláh za souhlasu všech přítomných členů přípravného výboru. Tak tedy opět za rok v Praze.


Mezinárodní odborná konference s názvem Hydroizolácie spodných stavieb budov proběhla v kongresovém sále Zväzu slovenských vedeckotechnických spoločností (ZSVTS) v Bratislavě v rámci Týždňa vedy a techniky na Slovensku 8. listopadu 2018.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.