Český plynárenský svaz

Zásobníky na zemní plyn jsou téměř plné a budoucnost je kryta smlouvami na 5 let i více. Mezi perspektivní způsoby využití plynu nepatří jen kotle, ale i plynové kogenerační jednotky a plynová tepelná čerpadla. Prosazují se i bez dotací.

Plyn zůstává klíčovou složkou české energetiky, a to i v době dekarbonizace. Jak se Česká republika snaží vybalancovat potřebu stabilního energetického zdroje s rostoucími požadavky na ekologický provoz a jaké role v tom hrají biometan a vodík?

Letošní jubilejní 30. ročník Podzimní plynárenské konference se uskuteční ve dnech 23.–24. října 2024 v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Buďte součástí největší plynárenské akce roku!

Na Ukrajině se ukládal i plyn původně nakoupený na Západě. Takže i plyn z Východu může mít teoreticky západní původ. Ovšem oproti plynu z Nizozemska, kde je přítomnost molekul ruského plynu hodně nepravděpodobná, tak na Východě je šance vyšší. Ruský plyn není ani pod sankcemi.

Kromě zákazu starých kotlů přispívá ke zvýšené poptávce i vývoj cen zemního plynu. Po zajištění většího množství zdrojů zemního plynu přicházejícího do Evropy jeho ceny dlouhodobě klesají. Vrátily se na úroveň před třemi lety.

Revize TPG 905 01 „Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení“ schválena.

Revize TPG 905 01 „Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení“ schválena.

I přes odpor některých unijních států Evropská komise (EK) definitivně rozhodla, že jádro a zemní plyn budou dočasně zařazeny na seznam zelených investic.

Zemní plyn se stane významným prvkem v dekarbonizaci české energetiky, zejména pak teplárenského sektoru. Nezbytné jsou investice do distribuční plynárenské sítě včetně testování nových technologií spojených s biometanem nebo vodíkem. Nízkoemisní nákladní doprava se do budoucna neobejde bez využití zkapalněného zemního plynu (LNG).

Každý třetí nový zdroj tepla, který nahradil zastaralý kotel na pevná paliva v rámci kotlíkových dotací, byl plynový kondenzační kotel. Rostoucí zájem o zemní plyn dokládá i nárůst žádostí o zprovoznění dříve nevyužívaných tzv. mrtvých přípojek.

Prioritním cílem plynárenství je ukotvit využití plynu v procesu dekarbonizace. Základem je náhrada uhlí, posílení aktivit v oblasti dopravy a důraz na vytvoření podmínek pro využití alternativních plynů včetně vodíku.

Plynárenství se připravuje na přechod na zelené plyny. Syntetický metan nabízí levnější cestu k dosažení klimatické neutrality

Malé teplárny bojují o život a plynaři nabízí pomoc. Český plynárenský svaz (ČPS) připravil on-line informační centrum podporující přechod z vytápění uhlím na ekologický zemní plyn. Majitelé a provozovatelé tepláren zde naleznou návod, jak postupovat, aby splnili přísné emisní limity a vyplatilo se jim i po roce 2023 zajišťovat centrální zásobování obyvatelstva teplem.

Za podpory státu začíná v České republice výzkum možností akumulace energie do plynovodů. Přebytky čisté energie vyráběné z obnovitelných zdrojů (OZE) bude možné ukládat do plynárenské soustavy a znovu je využívat.

Bilance roku 2020 a výhled na rok 2021. Rok 2021 bude rokem změn velké energetické legislativy.

Bez alternativních ekologických paliv nemůže ČR splnit závazky ke snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě. Zlevnění nafty zásadně poškodí majitele vozidel na ekologická paliva a provozovatele CNG plnicích stanic.

Sloučení pěti pravidel do jednoho v oblasti plynových spotřebičů o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW má zjednodušit práci projektantů, montážních firem, revizních techniků, pracovníků servisních organizací a provozovatelů těchto zařízení.

Na globálním rostoucím zájmu o LNG má Evropa 90% podíl; dovezený objem představoval téměř čtvrtinu světového importu. Česká republika počítá s využitím LNG zejména v dopravě. V plánu jsou tisíce vozidel a desítky plnicích stanic.

Zemní plyn se v ČR prosazuje v osobní i nákladní dopravě. V ČR jsou v provozu první nákladní vozy na LNG, další firmy o technologii vážně uvažují.

Mluvčí projektu Nord Stream 2 Steffen Ebert sdělil, že ruský plyn by mohl začít potrubím proudit ještě do konce tohoto roku.

Podzimní plynárenská konference, tradičně organizovaná Českým plynárenským svazem (ČPS), se uskuteční ve dnech 11. a 12. listopadu v Praze. Před více než 300 účastníky vystoupí několik desítek řečníků z řad představitelů státní správy, evropských institucí a vrcholového managementu energetických firem. Záštitu nad 26. ročníkem tohoto prestižního setkání převzali: MPO, MŽP, ERÚ a HK ČR. Generálním sponzorem konference je společnost NET4GAS.

Nízké spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG), bohatá nabídka a slabší poptávka po  zemním plynu v  Asii pomohly letos Evropě naplnit její zásobníky zemního plynu na nadprůměrné hodnoty a snížily podíl na trhu se zemním plynem Rusku a Norsku.

ČR spotřebuje průměrně 8 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně a drží si pozici důležité tranzitní země. V ČR je 3800 km tranzitních plynovodů a 74 800 km distribučních plynovodních sítí.

Prostory kotelen a skladů uhlí lze podle názorů architektů relativně snadno přeměnit na místnosti s obytným či volnočasovým využitím, a zvýšit tak hodnotu domu třeba i o statisíce. Taková možnost se nyní nabízí lidem, kteří vymění vytápění uhlím či dřevem za moderní plynový kotel. Ten je totiž možné umístit do nevelké skřínky třeba na chodbu.

Redakce TZB-info natáčela komentáře k výměně kotlů, o bezúročných „kotlíkových půjčkách“ a o soutěži s výhrou 3 x 250.000 Kč na rekonstrukci kotelny. Zajímala nás podpora plynárenských společností a MŽP v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací.

Český plynárenský svaz spojil v rámci aktuální kampaně na podporu zemního plynu síly s obecně prospěšnou společností Čisté nebe. Ta vznikla s cílem přispět ke zvýšení kvality ovzduší na Ostravsku, což je region tradičně nejvíce postižený nežádoucími emisemi. Nyní provozuje již několik moderních aplikací, které mají reálný potenciál pomáhat obyvatelům celé České republiky.

Kotle na pevná paliva jsou jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší ve městech a obcích. Místy je tento podíl na znečištění až 90procentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů.

Třetí vlna kotlíkových dotací už nepodpoří žádné spalování uhlí. Moderní plynové kotle jsou v porovnání s ostatními zdroji tepla podstatně méně poruchové, navíc s minimálními nároky na údržbu.