Bez zemního plynu se do budoucna neobejdeme, zní z Evropské komise
Zemní plyn sehraje v Evropské unii klíčovou roli při nahrazování uhlí a v přechodu k energetice plně využívající obnovitelné zdroje. Zároveň by měl nalézt větší uplatnění i v silniční dopravě, kde pomůže překlenout období při nahrazování nafty a benzínu elektřinou.
Takto popsal budoucí využití zemního plynu výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans s tím, že pro jeho další rozvoj se počítá i s výraznějšími finančními dotacemi. Potvrdil tak předpoklady, na které od začátku jednání o budoucím evropském energetickém mixu upozorňuje Český plynárenský svaz (ČPS).
„Vítáme slova Evropské komise o tom, že zemní plyn představuje dlouhodobě udržitelnou a ekologickou komoditu, jejíž používání by mělo být výrazněji podporováno z evropských peněz. S ohledem na snižování emisí a energetickou bezpečnost má zemní plyn, stejně jako další obnovitelné a dekarbonizované plyny, v budoucím evropském i tuzemském energetickém mixu nezastupitelné místo,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala: „Podle posledních údajů zaznamenala výroba energie z uhlí loni v EU značný pokles. Důvodem je vedle obnovitelných zdrojů právě také větší využívání zemního plynu.“
Očekává se, že paroplynové elektrárny a kogenerační jednotky sehrají důležitou roli v příštích desetiletích při přechodu k čisté výrobě energie. Ve srovnání s uhelnými zdroji jsou významně šetrnější k životnímu prostředí a vhodně doplňují obnovitelné zdroje energie zejména ve špičkách. Zásadní je také spolehlivost dodávek plynu a jeho skladování v podzemních zásobnících, jež mají nezastupitelnou roli z pohledu strategických rezerv státu především v zimních měsících. Podle F. Timmermanse může využití sítě plynovodů a terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) i v budoucnosti snížit celkové náklady na splnění evropských cílů na ochranu klimatu.
V oblasti silniční dopravy navíc průběžně narůstá počet vozidel, které využívají jako pohon stlačený zemní plyn (CNG). S tím souvisí i další rozšiřování infrastruktury plnicích stanic. „Síť plniček CNG je v ČR poměrně hustá a jejich počet už přesáhl dvě stovky. Na pumpách bývaly dříve stranou, nyní tvoří součást stojanů. Pokud chceme naplnit naše závazky v oblasti čisté mobility, musíme cíleně podporovat také rozvoj bioCNG a bioLNG, což může napomoci do budoucna i domácímu automobilovému průmyslu,“ připomněla L. Kovačovská s tím, že jednou z výhod jízdy na plyn je i nezanedbatelná finanční úspora.