Zemní plyn v energetickém mixu na jednání v Bruselu

Český plynárenský svaz (ČPS) a Slovenský plynárenský a naftový zväz (SPNZ) spojily síly a představily společné stanovisko k pozici zemního plynu v energetickém mixu na workshopu pro české a slovenské europoslance v Bruselu.
„Je to jedinečná akce, kterou společně s našimi slovenskými kolegy organizujeme poprvé. Chceme europoslancům obou zemí prezentovat, jaká je současná pozice zemního plynu i to, co lze očekávat od příštího roku, kdy má Evropská komise představit čtvrtý plynárenský balíček. Ten ovlivní vývoj odvětví v nejbližších desetiletích,“ uvedla výkonná ředitelka ČPS, Lenka Kovačovská.

Na bruselském workshopu vystoupili předseda Rady ČPS Martin Slabý, ředitel strategie NET4GAS Michal Slabý a pověřenec ministra dopravy ČR pro oblast čisté mobility Jan Bezděkovský. Oba svazy chtějí v iniciativě a spojování sil na evropské úrovni i nadále pokračovat.

V Česku i na Slovensku hraje zemní plyn důležitou roli především v energetice a teplárenství

Na Slovensku se od roku 1990 díky plynofikaci snížily emise skleníkových plynů v energetice o 60 %.
„Klimatická změna je kritickým tématem nejbližších desetiletí a plynárenství dokáže výraznou mírou přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a jemných prachových částic znečisťujících ovzduší. Hlavním cílem EU by mělo být jednoznačně efektivní snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování úrovně jejich zachycování,“ konstatoval výkonný ředitel SPNZ, Richard Kvasňovský, s tím, že Česko a Slovensko mají v energetickém mixu dominantně výrobu elektrické energie z jádra.
Obě země využívají také uhelné elektrárny, které jsou velkým zdrojem emisí skleníkových plynů.

„V krátkodobém a střednědobém horizontu je zemní plyn jednou z možných rychlých náhrad uhelných zdrojů případně společně s obnovitelnými zdroji,“ informovala L. Kovačovská.
Stanovení podílů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je součástí Integrovaných národních energetických a klimatických plánů. Slovensko navrhlo podíl OZE do roku 2030 na úrovni 18 %. Evropská komise však žádá až 24 %.
„OZE jsou jen jedním z možných nástrojů dekarbonizace, proto by měl být cíl pro podíly OZE stanoven jen jako indikativní. Cíl pro snížení emisí skleníkových plynů by měl být pro každou zemi závazný, avšak zohledňující potenciál dotčené země na další ekonomicky efektivní snižování skleníkových plynů,“ dodal Kvasňovský.

Mezi sektory, které jsou stále emisně velmi náročné, patří v EU doprava.

Zemní plyn v podobě CNG a LNG má potenciál být lídrem nákladní, silniční, námořní a říční dopravy, své místo má i ve veřejné a osobní dopravě a zaslouží si rovnocennou podporu s jinými alternativními palivy.
„Zájem o využívání CNG coby alternativního paliva do automobilů v Česku stále roste. Náklady na ujetý kilometr a pořizovací cena CNG automobilů v porovnání s auty na klasický pohon činí z CNG jeden z nejdostupnějších alternativních pohonů,“ zdůraznila Kovačovská.