Jedna elektrárna, tři světové rekordy
Elektrárny s kombinovaným cyklem často lámou rekordy. Není divu, jedná se o vysoce efektivní a flexibilní zdroje, které mohou být připojeny do sítě za několik minut a vykrývat tak špičky ve spotřebě elektřiny. V lednu byla do provozu předána paroplynová elektrárna, která je nejekologičtějším a nejefektivnějším zařízením svého druhu na světě. Najdete ji v německém Düsseldorfu.
Elektrárna, která se nachází v düsseldorfském přístavu, překonává hned tři světové rekordy najednou. Jejím srdcem je spalovací turbína SGT5-8000H společnosti Siemens, která spolu s parní turbínou SST5-5000 poskytuje výkon 603,8 MW. To je zatím nejvyšší hodnota dosažená jediným kombinovaným cyklem spalovací a parní turbíny. K dosažení 100% výkonu 445tunové turbíny přitom stačí necelých 25 minut. Tato energie je navíc produkována při účinnosti 61,5 %, což je opět hodnota, které ještě nikdy předtím nebylo dosaženo – předchozí rekord držel paroplynový zdroj v německém Irschingu a měl hodnotu 60,75 %. Teplo vyprodukované spalovací turbínou je pak ještě dále využito pro dálkové vytápění, čímže lze získat dalších 300 MW tepelné energie – v dané kategorii se jedná o další rekordní hodnotu. V součtu je tak celková účinnost spalovaného zemního plynu celých 85 %, zatímco emise CO2 jsou sníženy na pouhých 230 gramů na kilowatthodinu. Ve srovnání s průměrnou spotřebou paroplynových elektráren je v nové elektrárně množství spáleného plynu na jednotku energie zhruba o třetinu nižší.
Paroplyn se představuje…
Elektrárny s kombinovaným cyklem, zvané též paroplynové elektrárny, produkují elektrickou energii s pomocí dvou turbín. Ve spalovací turbíně je spalováním zemního plynu roztáčen rotor generátoru vyrábějícího elektřinu. Při tom ovšem také vznikají horké spaliny, které se dají dále využít. Proto je v systému zařazena ještě další turbína, tentokrát parní. Ta je poháněna párou, která je vyrobena s použitím spalin ze spalovací turbíny.
Výhodou kombinovaného cyklu je lepší využití vložené energie a nižší emise spalin vztažené na vyrobenou MWh. Paroplynové elektrárny mají významně nižší emise než uhelné elektrárny, neprodukují žádné oxidy síry, prach, oxidy dusíku jsou desetinové, výrazně nižší jsou i emise CO2 – až o 70 % nižší oproti stávajícím běžným hnědouhelným blokům.
Technologie paroplynových oběhů se začala rozvíjet v návaznosti na vývoj leteckých proudových motorů, který započal koncem 30. let minulého století. Od konce 80. let zaznamenávají paroplynové oběhy rozkvět, podnícený snahou o ekologizaci průmyslové energetiky a rostoucími ověřenými celosvětovými zásobami zemního plynu. Vedoucím tandemem v instalaci nových paroplynových zařízení jsou USA a Japonsko, v Evropě jsou průkopníky především Itálie, Španělsko a Velká Británie.
Montáž turbíny SGT5-8000H v berlínském závodě Siemens. Do Düsseldorfu se mimo jiné dopravovala po řece Rýn.
Dominantou elektrárny je 65 metrů vysoká skleněná budova. Provozovatelem je energetická společnost Stadtwerke Düsseldorf AG.