Dotace z IROP na bytové domy přejdou po roce 2020 pod MŽP

Z hlediska podpory bytových domů má MŽP dohodu s MMR o převzetí dotací z programu IROP pod Novou zelenou úsporám od poloviny roku 2021. „Nyní MMR nabírá mnoho žádostí a vše běží a jsme připraveni kontinuálně dotační titul převzít, aby nevznikla mezera v přijímání přihlášek a realizaci dotací. Není důvod nic razantně měnit,“ řekl Jan Kříž. „Program byl vyladěn, vypilován tak, aby vyhovoval všem cílovým skupinám, zejména vlastníkům bytových domů mimo Prahu. Vše je nastaveno a podpora bytových domů bude zahrnuta do nástupnického programu NZÚ.“

Podle slov Jana Kříže má MŽP zájem být v poskytování dotací kontinuální. „To je důležité opatření proti rozkolísání stavebního trhu. Posledních 6 let se to daří u Nové zelené úsporám. Jsme rádi, že je již pryč doba, kdy jsme něco vyhlásili, pak to skončilo a znovu jsme před kamerami vyhlašovali.“

Program IROP v roce 2021 ale neskončí. V současné době se přijímají nové žádosti. Realizace z programu IROP poběží ještě několik let. V debatě to uvedl Miloš Hutník. „10. 6. jsme se potkali s ministryní Dostálovou, kde se mluvilo o tom, že je tam příliš žádostí a přidala se 1 miliarda korun. Tj. alokace se zvedla z 3,5 miliardy Kč na 4,5 miliardy. Je třeba zdůraznit, že tato přidaná miliarda se již přetavila na žádosti, které již jsou na MMR a posuzují se,“ řekl Miloš Hutník.

„My za výrobce neočekáváme, že by došlo k nějakým neočekávaným změnám ve financích nebo na položkách. Ale je otázka, zda by nemohlo dojít k využití bonusů, které zná NZÚ a IROP je využít nemohl, například bonusů k určitým materiálům apod.,“ dodal Miloš Hutník.

Roste počet žádostí v Nové zelené úsporám

V oblasti zateplování bytových domů v programu Nová zelená úsporám za rok 2019 má MŽP 97 žádostí za 100 milionů. Program běží od r. 2014 a celkem je registrováno 600 žádostí za půl miliardy Kč. V době pandemie narostl počet žádostí.

„V programu Nová zelená úsporám byla překvapivě aktivita žadatelů v době pandemie, tzn. v období březen, duben, květen, ještě větší, než jsme byli svědky v předchozích měsících,“ řekl Jan Kříž. „Podáváno bylo větší množství žádostí ve všech segmentech programu. Možná, že lidé měli více času si připravit přihlášky a zjistit si více informací o NZÚ. Zároveň se může projevovat to, že jsme zavedli určitá opatření v předchozích letech. Říkáme tomu akcelerační opatření, kdy jsme program zatraktivnili, a vlastně už několik měsíců, nebo více jak půl roku sledujeme zvyšující se poptávku,“ vysvětlil Jan Kříž.

Nástupce NZÚ by měl být zaměřený na komplexnější opatření

Nástupnický program NZÚ by měl mít podle slov Jana Kříže jednodušší administrativu a flexibilnější pravidla než strukturální fondy. „např. by se nemusely dělat Cost-Benefit analýzy, které byly dlouho povinné. Chtěli bychom podpořit více komplexní projekty, možnost kombinace energetických úspor a hospodaření s dešťovou vodou, aby se nemusely dělat ve dvou programech a žadatel měl jednu přihlášku,“ vysvětlil Jan Kříž.

Ministerstvo zvažuje podporu menších projektových studií a energetických bilancí jako vstupních hodnocení, a to bez podmínky další dotace při realizaci. „Chtěli bychom razantně vstoupit do projektové přípravy, protože pro některé žadatele existuje bariéra, že nemají vstupní kapitál na projektovou přípravu,“ řekl Jan Kříž.

„Uvažujeme o podpoře dofinancování. V průměru dáváme 50 % na opatření v rámci NZÚ, na zbývající část si berou žadatelé komerční úvěry nebo mají naspořené prostředky. Umíme si zde představit nějakou formu státní záruky, na základě které by pak banky daly lepší podmínky bez dalších zaručovacích mechanismů. To by také podpořilo poptávku a komplexnější projekty. Nyní to celá řada žadatelů dělá per partes, protože na celkové řešení peníze nemá,“ uvedl k další zlepšením programu v budoucnu Jan Kříž.

Jan Kříž zmínil také možnost podpory elektromobility, resp. dobíjecí infrastruktury. „Je tu několik možností, jak NZÚ zatraktivnit a jak ji dál přiblížit lidem. Máme nyní cca 10 000 žádostí/rok, jsme nyní spokojeni, ale ten potenciál je daleko větší a určitě si umíme představit daleko větší zájem žadatelů.“

Miloš Hutník doporučuje pro dotační tituly zvýhodnění výrobků s environmentálním prohlášení o produktu a zavedení požadavků na BIM. „Co si představujeme pod ekologickým dopadem – máme ekoznačku, prohlášení výrobce a environmentální prohlášení o produktu, který je závěrečný dokument a shrnuje hodnocení celého životního cyklu výrobku a jeho dopady životní prostředí. U BIMU dochází k zaměňování s projektovou přípravou, ale tak tomu není. BIM je proces, jehož součástí je i například údržba. Je třeba snížit chybovost a zvýšit kontinuitu s ostatními pracemi, proto BIM,“ vysvětlil Miloš Hutník.