logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Návrh efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách – bydlení v rodinných domech

Příspěvek přednesený na konferenci Voda v Litomyšli představuje variantní přístup návrhu vhodných opatření hospodařením se srážkovou vodou (HDV) na jedné z pilotních lokalit rozvojových ploch, které byly posuzovány v rámci projektu TAČR. Podstatou projektu je vývoj metodické a softwarové podpory pro zavádění komplexních systémů HDV na rozvojových plochách, definovaných územními plány měst a obcí. Pilotní lokality byly z územních plánů spolupracujících měst a obcí voleny tak, aby reprezentovaly každý z pěti typů rozvojových ploch (plochy bydlení v bytových domech, plochy bydlení v rodinných domech, plochy výroby a skladování, plochy občanského vybavení, plochy rekreace a sportovních zařízení).

Reklama

1. Úvod

V současné době se do popředí zájmu zástupců místních samospráv, investorů i samotných občanů dostávají otázky související s HDV. Širší problematika v podobě modrozelené infrastruktury (MZI) se stává základním požadavkem urbanismu a územního plánování.

Efektivní přístupy k HDV poskytují řadu benefitů, které zlepšují stav ekosystému a mají pozitivní vliv na člověka. V současnosti je pro dílčí tematiky nadřazené MZI (voda, zeleň, uliční prostor) k dispozici široký výčet odborných poznatků a koncepčních materiálů. Možné je však zaznamenat bariéry a limity v prosazování nových přístupů k HDV, které v podmínkách ČR naráží z pohledu rozvoje na ekonomické, sociální a legislativní aspekty (např. Vítek a kol., 2015; Stránský a kol., 2021; Kopp a kol., 2020; CZWA, 2019). Současné zkušenosti s následky opakovaného sucha a extrémních srážkových úhrnů na druhé straně vedou k potřebě inovativních přístupů a v praxi plošně zaváděných opatření, která přispějí k eliminaci nedostatků vodních zdrojů a omezení rizik zrychleného odtoku. Zahraniční zkušenosti ukazují východiska, která vedou ke zvýšení ekonomické a environmentální efektivnosti, včetně zvýšení kvality života v urbanizovaném území (např. Morison a Brown, 2011). Ekosystémovým službám se dlouhodobě věnuje řada autorů (např. Vítek a kol., 2018; Maier, 2012). Na environmentální přínosy MZI se soustřeďuje Machač a kol. (2019).

Domácí projekty se nejčastěji soustředí na veřejná prostranství, veřejné budovy nebo jednotlivé objekty bytové výstavby, opomíjena jsou (často z organizačních, ekonomických nebo majetkových důvodů) komplexní řešení větších funkčních areálů, např. ucelené plochy výroby a skladování, občanského vybavení, sportovních zařízení či právě bydlení.

2. Metodika

Základem pro variantní zpracování efektivního HDV na předmětné rozvojové ploše je zpracovaný Katalog opatření (Kopp a kol., 2022) a vyvíjená softwarová podpora, která vychází ze zvolené struktury katalogu opatření, přičemž je doplněna o modul umožňující variantní dimenzování opatření HDV.

Jako pilotní lokalita pro demonstrační zpracování bylo vybráno město Beroun, které se nachází na soutoku řek Berounky a Litavky. Žije zde přes 20 tisíc obyvatel, přičemž je počítáno s dalším nárustem počtu obyvatel v důsledku koncepce územního plánu a vysokých požadavků na další výstavbu. Beroun je považován za město průmyslu, kultury, školství a sportu. V rámci města Beroun byla pro efektivní HDV vytipována rozvojová lokalita funkčního typu bydlení individuálního, která má sloužit jako víceúčelová plocha k vytvoření obytného prostředí, tedy bydlení v izolovaných domech (Obr. 1). Posuzovaný obytný soubor rodinných domů „Pražské předměstí“ je situován v atraktivní lokalitě při severovýchodním okraji zastavěného území města, v poměrně odlehlé lokalitě od centra města.

Obr. 1a. Vybraná pilotní lokalita – rozvojová plocha Beroun – bydlení v rodinných domech
Obr. 1b. Vybraná pilotní lokalita – rozvojová plocha Beroun – bydlení v rodinných domech
Obr. 1c. Vybraná pilotní lokalita – rozvojová plocha Beroun – bydlení v rodinných domech
 

Obr. 1. Vybraná pilotní lokalita – rozvojová plocha Beroun – bydlení v rodinných domech

Zpracovaný variantní návrhy opatření HDV vychází ze strategických cílů na národní, regionální (kraj, SO ORP), tak městské úrovni (Zásady pro spolupráci s investory, Manuál výstavby, Obecné zásady pro přijetí nově budované infrastruktury do majetku města Beroun, aj.). Návrh HDV je vždy ovlivněn zájmy města, definovanými s ohledem na místní environmentální, sociální, technické, ekonomické a politické podmínky rozvoje města. V návrhu HDV jsou respektovány lokální fyzicko-geografické podmínky (Kopp a kol., 2021), stávající stav využití rozvojové lokality a rozvojové záměry rámcově vymezené územním plánem a blíže řešené ve zpracované územní studii. Na základě těchto vstupních podmínek bylo možné definovat podmínky HDV řešené lokality.

Volba opatření pro efektivní HDV je posuzována ve vazbě na různé scénáře N-letosti intenzity srážek, ekonomickou náročnost uvažovaných opatření, i s ohledem na přínosy vázanými na zvýšení pobytové funkce v řešeném území. Pro potřeby komplexního pojetí je návrh podložen sestavením srážko-odtokového modelu, který umožňuje jednotlivé varianty blíže posoudit.

3. Výsledky a diskuse

Vzorový návrh systému HDV pilotní lokality je strukturován do textové, tabelární a grafické podoby, která je doplněna o fotodokumentaci z pilotních realizací, schematickým znázorněním a technickými výkresy uvažovaných řešení. Pro potřeby získání konkrétní představy o zvolených přístupech HDV i mimo rámec odborné veřejnosti je součástí rovněž celková vizualizace rozvojové plochy a mapová kompozice.

Obr. 2. Schematizace opatření HDV – bydlení v rodinných domech
Obr. 2. Schematizace opatření HDV – bydlení v rodinných domech

Zpracování návrhu HDV pilotní lokality je jedním z dílčích výstupů projektu cíleného na praxi veřejné správy v oblasti životního prostředí, podporu při rozhodovacích procesech, posudkové činnosti, tvorbě územně plánovací dokumentace, projekci generelů rozvojových ploch nebo při tvorbě regulativů rozvoje území.

Samotný návrh vhodných opatření vycházel ze zpracované softwarového nástroje, který prostřednictvím modulu výběr opatření pomáhá uživateli s výběrem vhodného prvku HDV. Alternovány byly prvky HDV uvedené v Katalogu opatření (Kopp a kol., 2022). Jednalo se o opatření charakteru povrchových / podzemních retenčních nádrží, vsakovacích prvků, ale i opatření vegetačního charakteru např. zelené střechy / fasády či bylinné záhony (Obr. 2).

Formou posteru jsou tak prezentována vybraná opatření, která je možné aplikovat na rozvojových plochách bydlení v rodinných domech z pohledu efektivního HDV. Doplněny jsou i ekonomické aspekty vybraných opatření z pohledu vstupních investičních nákladů, ale i z pohledu navazujících provozních nákladů. Skladba individuální zástavby řešené lokality je prezentována na Obr. 3.

Obr. 3. Hmotová skladba zástavby (Jan Čech)
Obr. 3. Hmotová skladba zástavby (Jan Čech)

4. Závěry

Příspěvek prezentuje základní přístupy pro návrh efektivního hospodaření s dešťovou vodou na rozvojových plochách – bydlení v rodinných domech. Prostřednictvím posteru jsou prezentována vhodná opatření, která mají aplikační potenciál, a to jak z pohledu efektivního HDV, tak ve vazbě na investiční a provozní náklady. Prezentován je rovněž zpracovaný katalog opatření a aplikační software, které uživatelům slouží k vyhodnocení optimálního řešení HDV podle specifických podmínek rozvojových lokalit.

Popsané přístupy umožní vytvořit základní odbornou podporu pro výkon veřejné správy v oblasti HDV. Využitelnost je očekávána především z řad zástupců místních samospráv (veřejná správa, zejména v menších městech a obcích, dosud nemá k dispozici ucelené, výzkumem podložené principy, procesní postupy a nástroje pro prosazení opatření HDV). Implementace dosažených poznatků v praxi přispěje ke zjednodušení, zkvalitnění a zefektivnění veřejné správy, kdy především zpřehlední a jasně specifikuje nástroje a přístupy (vhodná opatření) pro realizaci prvků HDV zlepšujících hydrologický režim a pobytovou funkci v urbanizovaném území.

Poděkování

Příspěvek vznikl v rámci projektu TAČR SS03010080 Interdisciplinární přístupy efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách urbanizovaných území v ekonomickém, sociálním a environmentálním kontextu.

Katalog a software najdete na webové adrese www.fzp.czu.cz/rwm.

Seznam literatury

  1. CZWA (2019). Studie hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích. Praha: Asociace pro vodu ČR, z.s., MŽP, 130 s.
  2. Kopp, J.; Novotná, M.; Frajer, J.; Ježek, J.; Raška, P.; Dolejš, M. (2020). Plánování modro-zelené infrastruktury s využitím ekohydrologického hodnocení mikrostruktur města Plzně. Urbanismus a územní rozvoj, roč. 23. č. 4, s. 7–16, ISSN 1212-0855.
  3. Kopp J., Hejduková P., Ježek J., Kureková L., Vogt D., Roub R., Bureš L., Burket J., Poláková L., Hejduk T., Marval Š., Novák P., Sítková V., Zajíček A., Urban F., Krupička J., Zrostlík Š., Kesely M. (2022). Katalog opatření efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách urbanizovaných území. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň.
  4. Kopp J., Vogt D., Ježek J., Marval Š., Hejduk T., Roub R. (2021) Možnosti efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách urbanizovaných území. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, 2021(4), s. 1–15.
  5. Macháč J., Dubová, L. a Louda, J. (2017). Zelené střechy z pohledu ekonomie: investice do zelených střech – zisk pro celou společnost. In Dostál P. (ed.) způsoby systémové podpory výstavby zelených střech. Svaz zakládání a údržby zeleně, z.s., Brno, 8–10.
  6. Maier K. a kol. (2012). Udržitelný rozvoj území. Grada, Praha.
  7. Morison P. J., Brown R. R. (2011). Understanding the nature of publics and local policy commitment to Water Sensitive urban Design. Landscape and urban Planning, 99, 83–92.
  8. Stránský D., Hora D., Kabelková I., Salzmann K., Suchánek M., Vacková M., Vítek J. (2021). Analýza dokumentů pro koncepční hospodaření se srážkovou vodou v obcích. CzWA Service s.r.o., zpráva pro Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha.
  9. Vítek, J., Vacková, M., Vítek, R., Pelčák, P., Zadražilová, M., Hora, D., Soldán, P. (2018). Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře. Olomouc: JV PROJEKT VH s.r.o. pro Statutární město Olomouc, 201 s.
  10. Vítek J., Stránský D., Kabelková I., Bareš V., Vítek R. (2015). Hospodaření s dešťovou vodou v ČR. ZO ČSOP Koniklec, Praha.
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.