Výzvy ve vodárenství v roce 2023, nové požadavky na úpravu a čištění vody

Čistota vody a její obrana na prvním místě

Odborný program dvoudenní konference VODA 2023 v Litomyšli zahrnoval kromě stěžejního diskusního panelu celou škálu nejrůznějších témat k udržitelnosti ve vodním hospodářství, k dešťovým vodám ve městech či k modrozelené infrastruktuře. Velkému zájmu se již tradičně těší debaty ohledně šetření vodou ve venkovských oblastech a využívání nových podzemních zdrojů vody v průmyslu či jako zásoby obcí a měst; trvalkou v programu je čištění vody, její monitoring a odstraňování škodlivin. „Přestože bylo zdánlivě hlavní osou celého programu projednávání výše zmíněné evropské směrnice, věřím, že si každý účastník našel v programu své oblíbené téma,“ podotýká Jana Šmídková ze sekretariátu CzWA Asociace pro vodu ČR, odkazuje znovu na celý program a na připravované záznamy z debat.

„Jelikož byl o diskusi velký zájem, a ne všichni se jí mohli účastnit, připravujeme záznam, kde SOVAK informoval o projednání připomínek k návrhu směrnice s europoslanci a stálým zastoupením v EU, a to zejména v oblasti požadavků na úroveň čištění dusíku a fosforu. Z diskuse je patrné, že na řešení problematiky odlehčovacích komor byl shodný názor, že primární je odpojovat neznečištěné srážkové vody od stokové sítě a zrušit výjimky z placení za odvádění srážkových vod do kanalizace. Nicméně se ukazuje, že budou nutná i opatření přímo v rámci stokové sítě (např. budování retenčních objemů),“ uvedla dále Jana Šmídková a odkázala kromě jiného i na specifický Vodní manifest, který stručnou formou rozebírá nejdůležitější témata vodního hospodářství a představuje představy CzWA, jak tato palčivá témata řešit.

Foto: Asociace pro vodu CzWA

Požadavky a výsledná kvalita pitné vody

V souvislosti s aktuálními stížnostmi na kvalitu užitkové vody ve městech, ale i na venkově vlivem znečištění půdy, se téma kvality užitkové vody posunulo též do středu zájmu účastníků konference. Proč se mění chuť vody a v některých pražských čtvrtích má i specifický zápach? To je častá otázka, kterou dostávají zástupci Státního zdravotnického ústavu (SZÚ). Odpověď nabídli rovněž ve svém příspěvku. „Podle dostupných údajů existuje v ČR rozpor mezi hodnocením pachu a chuti pitné vody ze strany spotřebitelů a laboratoří. Podle dat z IS PiVo nejsou v podstatě s pachem/chutí pitné vody žádné problémy, protože jen zcela výjimečně jsou hodnoceny jako nepřijatelné. Avšak průzkumy spotřebitelů ukazují, že negativně vnímá pach/chuť pitné vody asi 5 až 15 % z nich,“ uvádějí a dále se zamýšlejí nad příčinami, které mají kořeny v dlouhodobém podceňování organoleptické kvality vody, a informují o chystaných opatřeních, jejichž cílem je zlepšení schopnosti laboratoří provádět senzorickou analýzu. V nejbližších dnech chystají vydání metodické příručky a pilotní zavedení senzorického panelu spotřebitelů.

„Metodické doporučení pro hygienické požadavky na užitkovou vodu, jakožto předobraz budoucí právní úpravy užitkové vody, bylo již předáno na Ministerstvo zdravotnictví ČR a čekáme na připomínky. Základní požadavek je založen na moderním přístupu definování přijatelné míry nákazy z užitkové vody a s tím spojeným požadavkem na účinnost technologie čištění, definovanou jako odstranění referenčních patogenu. Technologie by měly před uvedením na trh procházet odborným posouzením, zda jsou požadované redukce schopny. Nezávadnost užitkové vody by se měla sledovat pomocíprovozního a verifikačního monitorování. K dalším důležitým opatřením patří například prevence neúmyslného propojeníse systémem pitné vody,“ dodává vedoucí skupiny Pitná voda SZÚ MUDr. František Kožíšek, CSc. a doporučuje průběžné sledování monitoringu pitné vody.

Foto: Asociace pro vodu CzWA

Aktuální projekty a stavby

Příklady táhnou. Nač vymýšlet něco, co už v jiných státech dávno spolehlivě funguje a mohlo by dobře fungovat i u nás. Na konferenci VODA 2023 byste takových inspirativních zahraničních příkladů našli desítky, včetně originálních nápadů z dílen českých a slovenských studentů a výzkumníků. A právě mladí výzkumníci a studenti, autoři do 35 let, bývají tradičně oceňováni Cenou předsedy CzWA. Za všechny oceněné snad lze připomenout úspěch Anny Špačkové z ČVUT Praha, která představila výsledky křížové validace kvantitativních odhadů srážek z adjustovaných radarových pozorování na území Prahy. Nebo výsledky Jana Macháče z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zaměřil na prosaditelnost realizace prvků modrozelené infrastruktury. Výsledky ukazují široké spektrum přínosů, které daná opatření poskytují nad rámec adaptace na změnu klimatu a hospodaření s dešťovou vodou.

Z praktických realizací určitě stojí za prozkoumání územní studie Radotínského potoka. Ten je v současné době silně znečištěn bodovými zdroji znečištění a studie si klade za cíl navrhnout systémová opatření ke zlepšení kvality vody v toku pro současný i výhledový stav. „Vliv jednotlivých opatření na jakost vody jsme vyhodnotili hydrologickým modelem SWAT a z výstupů je patrné, že přípustná hodnota koncentrace fosforu (0,05 mg/l) je v současnosti výrazně překročena již pod výustí první ČOV. Z výsledků je patrné, že pokud nebudou aplikovány žádná opatření v povodí Radotínského potoka a zároveň bude realizován plánovaný rozvoj území, skoro celý Radotínský potok spadne dle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod do nejhorší V. třídy,“ upozorňují autoři příspěvku.

Foto: Asociace pro vodu CzWA

Co se týče zahraničních modelů, jistě stojí za zvážení – kromě inspirativních staveb a urbanistických řešení modrozelené infrastruktury – také holandský model úpravy vody: Nizozemí je totiž jednou z mála zemí, kde se nepoužívá chlor, a to ani pro primární dezinfekci, ani pro udržování reziduálního dezinfekčního prostředku v distribuční síti. Holandský přístup, umožňující výrobu a distribuci pitné vody bez použití chloru, aniž by při tom byla ohrožena mikrobiální nezávadnost u kohoutku, shrnují odborníci z SZÚ následovně: Využívá se nejlepší dostupný zdroj v následujícím pořadí: mikrobiologicky bezpečná podzemní voda; povrchová voda, která prošla zemním filtrem, jako je umělá infiltrace nebo břehová infiltrace; přímá úprava povrchové vody za použití více bariér. K úpravě vody se přednostně používají fyzikální procesy jako sedimentace, filtrace a UV dezinfekce. Pokud není vyhnutí, lze využít oxidaci za použití ozonu nebo peroxidu vodíku, ale chlor se nepoužívá. Brání se pronikání kontaminace během distribuce vody. Zabraňuje se mikrobiálnímu růstu v distribuční síti výrobou a distribucí biologicky stabilní vody a použitím biologicky stabilních (inertních) materiálů rozvodné sítě. Monitoruje se systém zásobování, aby se včas detekovala jakákoli závada v systému a zabránilo se tak významným nežádoucím účinkům na lidské zdraví.

„Nové trendy v oblasti bezpečné pitné vody v Nizozemí zahrnují úpravu nizozemského nařízení o pitné vodě, zavedení kvantitativního hodnocení mikrobiálního rizika (QMRA) vodohospodářskými společnostmi a výzkum v oblasti kvality zdrojů surové vody, účinnosti úpravy pitné vody, bezpečné distribuce a biostability pitné vody během distribuce a výzkum legionel,“ dodává jeden z možných příkladů zahraniční inspirace tým MUDr. Františka Kožíška, CSc. a odkazuje na článek Smeets, P. W. M. H., Medema, G. J., and van Dijk, J. C.: „The Dutch secret: how to provide safe drinking water without chlorine in the Netherlands“, který opatřili překladem a publikovali na stránkách SZÚ.