Proces vzniku budovy je od fáze architektonické studie provázen ustavičnými změnami. Odborná "předpověď" tepelnětechnického chování takové budovy tak téměř vždy naráží na nedostatek vstupních údajů. I v takových případech však existují cesty jak poskytnout cenné informace o budoucích vlastnostech objektu. Ne vždy musí být tyto informace přesné.

Zelený a chytrý – tak by se dal ve zkratce nazvat objekt vídeňského Siemens City. Tento unikátní komplex v sobě zahrnuje zajímavou architekturu, zdravé pracovní prostředí a nejmodernější technologie. Díky nim se může pyšnit nálepkou Zelená budova, kterou od Evropské komise získávají stavby, jež spotřebovávají o čtvrtinu méně energie, než určují zavedené standardy.

Propagace pasivních domů se stala záležitostí takřka celé Evropy. V rámci tradičních mezinárodních dnů pasivních domů si lze prohlédnout zajímavé stavby a nechat se inspirovat nápady stavebníků a architektů. Na konci loňského roku se konal již šestý ročník, který tradičně zahrnoval také stavby v České republice.

Když se asi před pěti lety novináři zeptali Klause Fronia, v čem vidí klíč k úspěchu, odpověděl jim stručně: v jedinečnosti. Například výrobky značky Fronius vykazují výrazné odlišnosti ve srovnání s ostatní produkcí právě v tom, že jsou jedinečné.

V českém tisku můžeme pozorovat výrazně vyšší frekvenci výrazů jako je pasivní dům, energeticky úsporná výstavba, zejména ve spojení s dotačním programem Zelená úsporám. Stále ale platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.

Šetrnost budov se dnes stala trendem, je však potřeba uvědomit si, že environmentálně šetrná architektura není pouze módním výstřelkem, nýbrž by se měla stát podmínkou pro každou novou stavbu. Objekty Národního divadla jsou příkladem, že i technologie z dob minulých je možno upravit podle zásad šetrných budov.

Je nutno snížit maximálně energetickou náročnost, ideálně až na úroveň nízkoenergetického či pasivního standardu, a zároveň zkvalitnit vnitřní prostředí budov. Úspora energie ovšem nestačí. Zvláště ne ve školských zařízeních.

Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.

"Česko má v oblasti úsporných staveb předpoklady pro rychlý rozvoj," říká Jan Řežáb, ředitel developerské firmy JRD, která staví komerčně a bez dotací nízkoenergetické bytové domy.

V dánské metropoli Kodani byla zahájena dlouho očekávaná ekologická konference OSN, jejíž účastníci budou jednat o smlouvě, která by nahradila Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. V rámci evropských delegací má významnou úlohu samozřejmě Německo. Požádali jsme o krátký komentář společnost Siemens.

V pátek 27. 11. proběhl seminář Hodnocení energetické náročnosti a evropské normy. V rámci tohoto semináře zazněla přednáška Jaapa Hogelinga, managing directora společnosti ISSO z Rotterdamu.

Cihla POROTHERM 44 EKO+ je určena pro výstavbu nízkoenergetických domů. Ve srovnání s běžným zdivem poskytuje až o 40 % vyšší hodnotu tepelného odporu. Vynikajících tepelněizolačních vlastností zdiva bylo dosaženo jak pomocí dokonalé receptury, tak vylepšením tvaru spojení pero + drážka.

Takový je stěžejní dojem z konference Pasivní domy, která proběhla na konci října 2009 v Bratislavě. Tématem tiskové konference, pořádané během prvního dne jednání, bylo zejména vzdělávání nastupujících odborníků, jako nástroj k prosazování energeticky pasivní výstavby. Na otázky odpovídali prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., prof. Ing. arch. Robert Špaček, CSc., prof. Dr. Wolfgang Feist a Ing. arch. Lorant Krajcsovics, PhD.

Vedle minoritního množství dřevostaveb prováděných z masivního dřeva ve formě roubenek nebo podobných konstrukčních provedení tradičního typu se nově prosazují i stavby využívající dřevo jako statický prvek konstrukcí, který je doplněn celou skupinou příbuzných dřevomateriálů.

Tepelná čerpadla PZP, která společnost PZP KOMPLET ve spolupráci se svými obchodními a servisními partnery ročně instaluje v České republice, se dají počítat na stovky. Mezi nejčastější reference patří rodinné domy, ať už se jedná o novostavby, nízkoenergetické rodinné domy, reprezentativní rodinná sídla, nebo domy současné občanské zástavby.

V Grazu v Rakousku vznikla první energeticky efektivní studentská kolej: pasivní dům postavený ze stavebních systémů VELOX. Jedná se o plně podsklepenou, šestipatrovou budovu o celkové užitné ploše okolo 2.250 m².