Veřejné instituce musejí snižovat spotřebu energie

Také školy, školky či jiné veřejné instituce snižují spotřebu energie. To je důležitý cíl, k němuž postupně míří i české stavebnictví. Vždyť veřejné budovy spotřebovávají největší díl z celkové spotřeby energie. "Je nutno snížit maximálně energetickou náročnost, ideálně až na úroveň nízkoenergetického či pasivního standardu, a zároveň zkvalitnit vnitřní prostředí budov. Úspora energie ovšem nestačí. Zvláště ne ve školských zařízeních...," podotýkají zástupci Centra pasivního domu v Brně, kteří se spolupodíleli na sliveneckém projektu.

Projekt s názvem Nízkoenergetická rekonstrukce Základní a mateřské školy Praha - Slivenec pobíhal od 15. dubna do 30. listopadu 2009 a představil se odborné veřejnosti na tiskové konferenci v druhé polovině prosince. Celkové náklady činily podle informací zástupců školy 11 milionů korun, přičemž investiční akce získala finanční podporu téměř 5,3 mil. korun z Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost (OPPK), který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbylé náklady ve výši téměř 6 mil. korun financovala Městská část Praha - Slivenec z vlastních zdrojů a ze sponzorských darů firem ČEPS, a.s. (800 000 Kč) a ČEZ Distribuce, a.s. (150 000 Kč). Projekt uskutečnila firma BPBP s.a. (Bielskie Predsiedsiebiorstwo Budownictva Przemyslowego S.A.).

Výchozí situace a koncepce projektu

Důvodem rekonstrukce byla především vysoká spotřeba energie (203 kWh/m².rok^-1), nevyhovující úroveň interiéru a chybějící prostory pro výuku i pro učitele. "Máte-li od expertů k dispozici závěry měření a varování, že děti ve školách často nutíme k soustředění za situace, kdy vydýchaný vzduch ve třídách připomíná klima v krizové situaci někde v ponorce, je nám jasné, že jsme povinni zajistit řešení na úrovni doby. Logickou volbou u nás bylo využití systému nuceného větrání s rekuperací vzduchu. Zarážející však je, že je naše volba vlastně v České republice výjimečná..." vysvětluje starostka městské části Jana Plamínková.

Už ve fázi variantního zvažování nové koncepce objektu bylo tedy iniciátorům projektu jasné, že by parametry neměly pokulhávat za perspektivními trendy současné ekologické architektury, ani za požadavky na energetickou úspornost a tím i na provozně ekonomickou efektivnost celého objektu. Souběžně však v souladu se znepokojivými zjištěními řady studií, kladli od počátku důraz na řešení, které zajistí zcela novou kvalitu zdravého vnitřního prostředí pro žáky i učitele a nebude přitom pokulhávat za požadavky hygienické nezávadnosti.

"Jádrem řešení, vycházejícího ze zásad pasivního domu, byla instalace nové větrací vzduchotechnické jednotky s rekuperací, která se významně podílí na úsporách energie, ale také na vytvoření zdravého a hygienicky nezávadného vnitřního prostředí..," sdělují na úvod tiskové konference architekt stavby a projektant Aleš Brotánek, zástupce firmy Atrea Zdeněk Zikán a Juraj Hazucha z Centra pasivního domu v Brně. Společně pak vysvětlují celkovou koncepci a provázejí zájemce celým objektem.

Podlahy a stěny byly kontaktně zatepleny 250 mm minerální vlny. Původně značná spotřeba energie ve správním pavilonu klesla na 21 kWh/m².rok^-1, čímž se pavilon zařadil mezi nízkoenergetické stavby se spotřebou energie nižší než 50 kWh/m².rok^-1. Všechna provedená opatření se podílejí na snížení spotřeby energie o 89,8 procent s vyšší kvalitou prostředí pro výuku. Objekt byl propojen s učebními pavilony, v jeho druhém nadzemním podlaží vznikly dvě nové učebny, nové prostory pro učitele a bezbariérový přístup. Budova má kompletně zateplenou obálku, okna osazena trojím zasklením a ozeleněnou bezúdržbovou střechu s teplomilnými rostlinami.

Mateřská školka o krok dále

O krok dále v parametrech energetické úspornosti, se stejně vysokou úrovní kvality vnitřního prostředí, hodlá kráčet i další projekt - stavba mateřské školky v pasivním standardu (tj. s hodnotou roční spotřeby pod 15 kWh/m².rok^-1). Atraktivní budova se zelenou střechou pro 100 předškoláků má být investicí za řádově 50 miliónů, ale finanční prostředky se zatím hledají.

"Pokud by byla osvěta ozdravění školního prostředí využitím řízeného větrání s rekuperací u nás o něco pokročilejší, bylo by i získávání financí na progresivní projekty daleko snazší. Ze své role nucených průkopníků této cesty velkou radost nemáme...", svěřuje se ředitelka slivenecké školy.

Praktickou pomůckou pro obce a města, kde se chtějí vydat stejným směrem, může být publikace "Nucené větrání s možností rekuperace odpadního tepla v objektech pro vzdělání" autorů Juraje Hazuchy a Jana Bárty z Centra pasivního domu v Brně, vydaná Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí v březnu 2009 (viz Nucené větrání s možností rekuperace odpadního tepla v objektech pro vzdělávání). Titul poukazuje na výhody a problémy spojené s návrhem a instalací takového systému. Čerpá přitom z několikaletých zkušeností ze zahraničí, zejména z Rakouska, kde bylo v rámci projektu Haus der Zukunft (Dům budoucnosti) hodnoceno 16 z 59 škol využívajících systém nuceného větrání. V době vzniku publikace nebyla v ČR patrně postavena žádná školská budova s uvedeným větráním. V současné době je tedy nízkoenergetická rekonstrukce Základní a mateřské školy v Praze - Sliveneci jistou raritou, jež by mohla inspirovat i ostatní školská i jiná veřejná zařízení.