Pasivní domy jsou v dnešní době bezesporu nejlepší investicí do bydlení. Důvodem proč si pořídit takový dům jsou významné úspory provozních nákladů. Snížení nákladů na energie pro vytápění a ohřev vody (při zvolení špičkových materiálů a technologických postupů) může v pasivních domech představovat 80–90 % oproti běžným stavbám.
Malé větrné elektrárny (VTE) jsou ve srovnání s velkými zpravidla aplikovány v mnohem menších výškách nad povrchem, čemuž odpovídají i podstatně nižší rychlosti větru. Rychlost větru na úrovni nominálního výkonu bude dosahována zřídka nebo vůbec. Pro odhad skutečné výroby energie je podstatná závislost výkonu malé VTE při nižších rychlostech větru, definovaná tzv. výkonovou křivkou.
Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.
Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.
Ve středu měla veřejnost příležitost navštívit seminář Václava Klause Domy s nulovou spotřebou energie - Geniální návrh, nebo nesmyslná regulace EU? S redakcí jsme jej pro naše čtenáře zaznamenali na mikrofon. Hovořili Václav Klaus, Pavel Gebauer (MPO), Ivo Strejček (poslanec Evropského parlamentu), Karel Kabele (ČVUT) a Lukáš Petřík (Parlamentní listy).
U pasivních domů se výrazně snižuje potřeba tepla na vytápění na krytí tepelných ztrát prostupem obálkou budovy a větráním. Současně tím ale roste podíl spotřeby pomocné, výhradně elektrické energie na pohon oběhových čerpadel a ventilátorů. Výsledek analýzy může být pro mnohé čtenáře docela překvapující.
S koncem roku 2011 "nazrála" doba k hodnocení dosavadního vývoje v oblasti fotovoltaiky. V této souvislosti přinášíme rozhovor s Pavlem Mertem, marketingovým ředitelem společnosti NELUMBO, zabývající se instalacemi a dodávkami solárních elektráren, který poskytl svůj pohled na současný stav a budoucí vývoj fotovoltaiky.
Článek uvádí příklad hodnocení energetické náročnosti rodinného domu dle výpočtového postupu podle současné metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy. Z příkladu vyplývá nereálnost dosažení pasivního standardu dalším zateplováním. Jako možnost přichází v úvahu pokrytí energetických požadavků na vytápění budov netradičními formami energií např. pomocí tepelných čerpadel spolu s fotovoltaickými systémy apod.
V lednu se již počtvrté sejdou zájemci z řad profesionálů ve stavebnictví. Čtvrtý ročník Wienerberger fóra láká hned na několik horkých témat. Architekti, projektanti a odborníci ze stavebních firem se zde například seznámí s připravovanými revizemi zákona o hospodaření energií a jeho prováděcí vyhlášky.
V souvislosti s novým zněním Evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD (přepracování), 2010 [1]) je jistě potřebné diskutovat o další generaci budov s minimalizovanou potřebou energie. Je namístě připomenout vazbu mezi jasně popsanými kategoriemi nízkoenergetických a pasivních budov na straně jedné a budovami energeticky nulovými na straně druhé. Zmíněná směrnice ovšem obsahuje řadu dalších významných bodů, kterými je potřebné se bezodkladně zabývat.
Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.
Cihla POROTHERM 42,5 T Profi s U = 0,16 W/(m2K) je určena pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů bez potřeby dalšího zateplení obvodových zdí. Spolu s ní se zavádí na trh unikátní fólie BAUTEX ZIP – POROTHERM s integrovanou geotextilií, která řeší hydroizolaci zdí na základové desce i okenních parapetech a ochranu proti radonu.
Již delší dobu začínám mít alergii na slovo ekologie i ekologická architektura. Za ta slova si dosazujeme mnoho věcí, podle toho co zrovna potřebujeme, a proto se pokusím zasadit své postoje do konkrétnějšího rámce. Co je vlastně ekologická architektura? Proč je současná architektura NENORMÁLNÍ tím, že normální je plýtvat? Jaká je v ČR situace pro využívání „POTENCIÁLU ÚSPOR“? Jak se daří v ČR architektuře k životnímu prostředí šetrné?
Ve čtvrtek proběhl první den bratislavské konference Pasívne domy 2011. Posluchači prošli realizací řady pasivních domů, rezidenčních i administrativních. Mnohé diskuze se točily kolem chápání principu nulových domů a role, kterou v něm hrají domy pasivní. Setkání odhalilo skutečné vize budoucího stavění.
