Dotační programy podporující snižování energetické náročnosti a zvyšování využití obnovitelných energetických zdrojů jsou nabízeny nejen v České republice, ale přirozeně i u našich sousedů. Podívejme se, jaké možnosti finanční podpory v oblasti energetické efektivity a obnovitelných zdrojů jsou k dispozici v Německu.

Nízkoenergetické (NED) a pasivní domy (PD) se v zemích EU postupně stávají standardem nové výstavby. Již to nejsou experimenty, ale zcela běžná masová produkce obytných sofistikovaných budov. Pořizovací náklady pasivních domů jsou přitom jen o 5 – 7 % vyšší než u běžné produkce, ale spotřeba energie na vytápění je až o 90 % nižší!

V roce 2007 jsme v ateliéru zpracovávali návrh na energeticky pasivní stavbu mateřské školky a tělocvičny ve Slivenci (v současné době je vydáno stavební povolení a na stavbu mateřské školky probíhá výběr dodavatele) a návrh na propojení celého komplexu, kde mateřská školka i tělocvična bude součástí areálu stávající základní školy. Na jeden z pavilónů základní školy bylo v té době vydáno stavební povolení na dostavbu a rekonstrukci.

V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.

Pasivní domy poskytují velmi dobrou vnitřní pohodu kombinovanou s velmi nízkou spotřebou energie. Výborná realizovatelnost této koncepce byla prokázána na tisících postavených pasivních domech, nutné je ovšem pečlivé plánování, provedení i stavební dohled. Aby se zajistilo skutečné dosažení komfortu i úspor energie, nabízí Passivhaus Institut (PHI) certifikaci budov. Kromě toho vytvořil i NOVOU certifikaci, jež se právě nachází v pilotní fázi: certifikaci EnerPHit pro sanace starších objektů s komponenty pasivního domu.

V srpnu 2007 byl dokončen a předán k užívání pilotní obytný soubor dvanácti pasivních rodinných domů a školicího střediska v Koberovech, jako první hromadně realizované experimentální výstavby v ČR na bázi úsporné dřevoskeletové konstrukce.

Nové znění směrnice (1) mimo jiné požaduje další výrazné snižování energetické náročnosti budov – k roku 2020 postupně až na úroveň téměř nulových domů. Takové budovy se zřejmě neobejdou bez vysoce efektivních větracích systémů, jejichž správná funkce je podmíněna vynikající vzduchotěsností obálky. Zajištění podmínek pro postupné zlepšování úrovně vzduchotěsnosti v běžné stavební praxi chápou příslušní odborníci z celé Evropy jako společnou výzvu a úkol.

V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n₅₀ pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n_50,N ≤ 3,0 h^-1.