Evropská komise v polovině července zveřejnila sadu klimaticko-energetické legislativy v rámci balíčku „Fit-for-55“, jehož hlavním cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.
Recenzovaný TZB-info doporučuje Nízká tepelná ztráta rodinných domů umožňuje komfortní teplovzdušné vytápění tepelnými čerpadly vzduch-vzduch. Autoři uvádí příklad podmínek pro získání dotace z programu Nová zelená úsporám. Reálné je i dosažení nejvyšší kategorie dotačního titulu NZÚ v kategorii novostaveb.
Letošní celosvětový happening na ochranu klimatu připadl na sobotu 27. března. Tradičně se na hodinu zhasínají světla v ulicích měst a obcí, potemní památky, konají se nejrůznější akce pro veřejnost, zapojují se školy, firmy, instituce, rodiny i jednotlivci. Letos se akce koná pouze virtuálně (stejně jako loni v březnu), avšak s naléhavějšími klimatickými závazky. Apel se soustředí kromě jiného i na stavby a promyšlené plánování územních celků.
Získat stavební povolení nebylo nikdy jednoduché. Od roku 2020 je to ale ještě o chlup složitější. Počínaje loňským rokem totiž všechny novostavby musí být navrženy jako tzv. NZEBy, tedy budovy s téměř nulovou spotřebu energie. Podle toho je třeba vypracovat už samotný projekt. A právě to může být kámen úrazu. Vybrat nejvhodnější kombinaci technologií (vytápění, chlazení, fotovoltaika), aby splňovala požadavky na NZEB, je někdy nečekaně složité.
Odborný Text rekapituluje vývoj nízkoenergetického stavění a připomíná kategorie energetické náročnosti budov ve společenských souvislostech. Zdůrazňuje potřebu koncepčního přístupu při přípravě změn staveb tak, aby bylo možné efektivně pracovat i po etapách s ohledem na dostupné finanční prostředky.
Pro uplatnění velkoplošného přímotopného elektrického vytápění přibývají nové možnosti v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů energie. Jako progresivní se ukazují zejména fotovoltaické systémy s potřebou co nejvíce jimi získané elektrické energie využít ve vlastním domě. Základem je porovnání investičních a provozních nákladů nikoliv jen elektrického vytápění, ale variant energetického hospodářství objektu i rodinného domu.
Odborný TZB-info doporučuje S nabytím účinnosti vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, se mění způsob hodnocení energetické náročnosti nových budov. Článek na případové studii rodinného domu přibližuje přístup ke koncepci technických systémů nových rodinných domů z pohledu současných a budoucích požadavků (od 1. 1. 2022) na energetickou náročnost budov.
Zákazníci společnosti Xella i projektanti znají systém jednovrstvého zdiva Lambda YQ i zateplení Multipor. Jaké možnosti zvolit pro splnění nových požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dotované pasivní domy? Co dalšího hraje roli při výběru zdiva? Dozvíte se v rozhovoru s Ing. Michalem Vavřínkem, technickým poradcem společnosti Xella CZ, s.r.o.
Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta. Ke splnění nových požadavků vede cesta přes kvalitnější obálku budovy, instalaci úsporných technologií či využití obnovitelných zdrojů nebo jejich vzájemnou kombinaci. Reálný dopad změn je nezbytné posuzovat v kontextu návrhu energeticky úsporných opatření na skutečném rodinném domě.
Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta i důraz na využití obnovitelných zdrojů energie. Zpřísnění požadavků zasáhne především rozlehlé, nekompaktní a nevhodně orientované budovy. Ty svůj „energetický handicap“ budou muset dohnat realizací úspornějších technologií nebo obnovitelných zdrojů energie. Budovy s kvalitním energetickým konceptem naopak změny požadavků zasáhnou jen okrajově. Nově tak budou investiční náklady novostavby více závislé na šikovnosti a kvalifikaci projekčního týmu.
Odborný Jedním ze základních bodů novely vyhlášky je komplexní revize nastavení parametrů referenční budovy sloužících ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti budovy a odvození požadavků na energetickou náročnost budov. Jejich současná konfigurace neodpovídá technologickému posunu posledních let, což vede k nerovnoměrnému rozložení významnosti jednotlivých dílčích dodaných energií v rámci celého PENB a v důsledku i k nefunkčnímu nastavení požadavků na energetickou náročnost. Správné nastavení a vzájemné vyvážení parametrů referenční budovy je tak klíčem k nastavení vhodných požadavků na energetickou náročnost jejich srozumitelnosti pro laickou i odbornou veřejnost. Zásadní dopad na parametry referenční budovy mají i faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, jak zní nový název pro primární neobnovitelnou energii. Revize vyhlášky se tak dotkla i jejich nastavení.
Recenzovaný Článek popisuje nové změny v právních předpisech, které se zabývají energetickou náročností budov v roce 2020. Pozornost je věnována fenoménu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na praktickém příkladu popisuje způsob hodnocení energetické náročnosti pro běžnou novou budovu a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie.
Odborný TZB-info doporučuje Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.