Je energeticky úsporné bydlení pouze eurobyrokracie či marketingová bublina? Anebo je to opravdová nutnost, znamenající nejen kvalitní a zdravější bydlení, ale i injekci českému stavebnictví, které má významný vliv na rozvoj české ekonomiky?

Dne 11. prosince 2014 proběhne na výstavišti v Brně, v pavilonu A, sál Morava, konference Tepelná ochrana a energetická náročnost budov v praxi 2014.

Podlahové vytápění bylo známé a oblíbené již ve starém Římě. Díky uživatelskému komfortu, který poskytuje, je čím dál oblíbenější i dnes. Často je již automatickou a neměnnou součástí plánů na nové bydlení. Podívejme se na výhody elektrického podlahového topení podrobně.

Když Německá rada pro šetrné budovy (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen e. V. - DGNB) hledala prostory pro své nové sídlo, samozřejmě vyžadovala použití ekologicky šetrných materiálů. Materiály Thomsit pro podlahové konstrukce nového sídla DGNB proto dodala společnost Henkel, která je členem německé rady.

Když HELUZ uvedl na trh keramické cihly s polystyrenovou výplní v dutinách, byla to ve stavebnictví malá revoluce. Tyto cihly totiž splňovaly svými tepelněizolačními vlastnostmi parametry pro stavbu nulových, pasivních a nízkoenergetických domů bez dodatečného zateplení. Nyní byly provedeny zkoušky pro ověření trvanlivosti jejich polystyrenové výplně.

První výzva programu Nová zelená úsporám určená pro bytové domy je připravována na březen 2015. Určena bude pro renovace existujících bytových domů v Praze a pro novostavby v pasivním standardu v celé ČR.

„Před lety jsme začali uvažovat o možnosti stavby rodinného domu, a tak jako všichni, i my jsme řešili systém vytápění. Možností bylo několik, kotel na tuhá paliva, plynový kotel, elektrokotel a z našeho laického pohledu nejdražší systém, totiž vytápění elektřinou“, komentuje investor.

V úterý 30. září bylo slavnostně otevřeno nové sídlo společnosti AGC Glass Building. Budova obdržela certifikaci BREEAM za vynikající úroveň ve fázi designu. Navíc vykazuje téměř neutrální energetickou bilanci. Nezbytná energetická spotřeba je s velkou rezervou kompenzována elektřinou vyráběnou jak 900 fotovoltaickými panely na střeše, tak i pomocí geotermie.

Pro sídliště pasivních domů v Dobřanech byl vybrán vápenopískový zdicí systém Kalksandstein KS-QUADRO E od známé firmy Zapf Daigfuss. Cílem bylo dosáhnout parametrů pasivního domu a také získat dotace z programu Zelená úsporám. Výpočty stavební fyziky pro všechny domy vč. žádostí z programu Zelená úsporám provedla firma Kalksandstein CZ s.r.o.

V rámci projektu PROFICIENT Evropské unie, který se zaměřuje na nové procesy a business modely v projektování, výstavbě a provozu nízkoenergetických budov pro bydlení se v září konala exkurze v objektu KOTI Hyacint. Hlavním bodem prohlídky byla energeticky pasivní budova F, která jako vůbec první bytový dům v ČR získala osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“.

Strojírenský veletrh na brněnském výstavišti patří vždy mezi hlavní události roku. Ani tentokrát nezklamal. Spolu s vývojem technologií a s ohledem na požadavky evropské směrnice o energetické účinnosti se postupně stává hlavním spojovacím článkem technických oborů.

Hlavním cílem moderních rodinných domů v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu jsou maximální úspory energie. Objevuje se ale jen málo projektů, které myslí kromě úspor také na zdraví a pohodlí svých obyvatel, přitom to je to nejdůležitější. Jedním takovým je rakouský aktivní dům Sunlighthouse, který jeho obyvatelé podrobili tvrdému ročnímu testování.

O změně ve využívání energie pro bydlení, Energiewende (orig. něm. název) – a přechodu na obnovitelné zdroje energie (OZE) je rozhodnuto. Do roku 2020 bude stavební technologie pro energeticky nulové novostavby uzákoněna. Celková energetická účinnost nových budov musí být vylepšena o 25 % dokonce již od roku 2016.

Mateřská školka v Zadní Třebáni je koncipovaná jako nízkoenergetický objekt, který byl postaven z vápenopískových tvárnic. Zafoukání izolantu bylo provedeno již v postavené a zakryté budově. To přineslo celou řadu výhod, a to zejména v rozvrhu technologických procesů.

Dříve bylo zvykem omítat zdivo ručně, ale nástup techniky a moderních materiálů prakticky ruční nahazování postupně zcela vytěsnil. Strojní omítání je dnes úplně běžné. U zdění je to velmi podobné. Dokonce ještě mnohem větší námaha při zdění je dnes zcela nahrazena prací zdícího stroje a zdění se provádí strojně.

Správná volba systému střechy a tepelné izolace je rozhodujícím faktorem, který následně zásadně ovlivní energetickou náročnost budovy. Kvalitní izolace by rovněž měla zajistit maximální paropropustnost, zabránit akumulaci vlhkosti v konstrukci, vytvořit ochrannou protipožární bariéru a zajistit dlouhou životnost střechy.