logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Nové modely v projektování, výstavbě a provozu nízkoenergetických bytových domů

V rámci projektu PROFICIENT Evropské unie, který se zaměřuje na nové procesy a business modely v projektování, výstavbě a provozu nízkoenergetických budov pro bydlení se v září konala exkurze v objektu KOTI Hyacint. Hlavním bodem prohlídky byla energeticky pasivní budova F, která jako vůbec první bytový dům v ČR získala osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“.

Reklama

Aktuální stav stavby
Aktuální stav stavby

Projekt KOTI Hyacint představili zástupci developerské společnosti YIT spolu s odborníky z Centra pasivního domu zahraničním návštěvníkům z oblasti developmentu, architektury, projektování a státní správy. Po úvodních informacích o projektu následovala prohlídka s odborným komentářem. Hlavním bodem prohlídky byla energeticky pasivní budova F, která jako vůbec první bytový dům v České republice získala osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“. Certifikát jí udělilo Centrum pasivního domu na základě splnění přísných, mezinárodně uznávaných kritérií stanovených německým Passivhaus Institutem.

Na otázky redakce odpověděl Petr Brynda, design manager ze společnosti YIT Stavo s.r.o.

 

Jaký je zdroj tepla a systém vytápění budově F v projektu KOTI Hyacint na pokrytí tak malých ztrát tepla? Je v bytech nějaký systém inteligentní elektroinstalace umožňující regulaci a provázání prvků větrání, vytápění, bezpečnosti, ohřevu vody?

Zdrojem tepla v budově F projektu KOTI Hyacint je výměníková stanice. Byty jsou vytápěny pomocí radiátorů napojených na teplovodní systém. Ohřev teplé vody (TUV) zajišťují fototermické solární kolektory, které jsou šetrné a úsporné. Vodu je nutné částečně dohřívat, což zajišťuje opět výměníková stanice.
Inteligentní elektroinstalace není instalována, protože pro správné fungování pasivního domu není potřeba. Důraz jsme kladli na optimalizaci ceny bytů a dobrý poměr cena/výkon. Panel řízení je ke vzduchotechnice, tělesa mají klasické termostatické hlavice.

Jaká jsou protihluková opatření mezi místnostmi bytů a mezi byty navzájem a mezi byty a společnými prostory? Jedná se o prosté splnění norem nebo je zde nějaký vyšší komfort? Jak jsou odhlučněny zařizovací předměty a jaký je materiál kanalizace a jaká je hlučnost z větrání s rekuperací?

Stěny mezi byty i mezi společnými prostory jsou železobetonové o tloušťce 200 mm nebo zděné z VAPIS QUADRO tloušťky 240 mm. Všechny jsou zapojené do nosného konstrukčního systému budovy, což eliminuje problém s trhlinami na styku stěn a stěn se stropy a tedy i problémy s akustickými mosty. Konstrukce splňují hygienické normy s dostatečnou rezervou na toleranci při provádění. Zařizovací předměty a instalace v bytech jsou vždy striktně odděleny od obytných místností sousedních bytů a jsou vedeny v instalační předstěně, oddilatované od konstrukce mezibytové stěny. Instalace v jádrech a předstěnách jsou kotveny pomocí akustických objímek. Také stoupačky kanalizace jsou v etážích, tedy v akusticky problematických místech zhotoveny z tichého potrubí, aby nerušily. Naprosto tichý chod má větrání s rekuperací v bytech. Nejsou zde totiž instalovány lokální ventilátory, ale existuje jen jeden centrální, umístěný v samostatné místnosti v suterénu.

Jak je řešena bezbariérovost objektů? Jsou objekty přizpůsobeny pro rodiny s dětmi, tj. vjezd a prostory pro kočárky, pro handicapované a pro seniory?

Dům splňuje invalidní vyhlášku. Má tedy bezbariérový vstup zvenku, do výtahu a do jednotlivých bytů. Kočárkárny jsme umístili do podzemního podlaží.

Jak je řešeno hospodaření s dešťovou vodou? Jsou objekty vybaveny úspornými bateriemi v koupelnách a kuchyních? Jak je řešeno měření studené vody, teplé vody a spotřeba tepla? Kde jsou umístěny měřáky a jsou s dálkovým odečtem?

Měření spotřeby studené a teplé vody je zajištěno pomocí vodoměrů s dálkovým odečtem, umístěných v každé bytové jednotce. Novým majitelům nabízíme v rámci klientských změn možnost instalace úsporných baterií. Spotřebu tepla zase evidují kalorimetry bez dálkového odečtu, přístupné ze společných prostor. Využití dešťové vody v budově zařízeno není, voda je přes retence odvedena do kanalizace.

Jaké bylo zvoleno systémové řešení pro vzduchotechniku a rekuperaci?

Systém společnosti ATREA v KOTI Hyacint v pasivní budově F zajišťuje rovnotlaké, řízené větrání s rekuperací tepla bytů prostřednictvím centrální větrací jednotky a soustavy bytových boxů. Centrální větrací jednotka je umístěna v suterénu budovy F a je společná pro více bytů. Jejím prostřednictvím je dodáváno a odváděno požadované množství vzduchu do a z bytů. Jednotka nasává čerstvý vzduch a znehodnocený vyfukuje, přičemž pro ohřátí čerstvého vzduchu využívá teplo z odpadního vzduchu z jednotlivých bytů. Disponuje rovněž teplovodním ohřívačem, který slouží pro dohřev vzduchu za rekuperací v případě velkých mrazů.
V každém bytě je umístěn regulační box, který je napojen spolu s ostatními z dalších bytů na centrální větrací jednotku pomocí společného VZT potrubí. Slouží k regulaci množství odváděného a přiváděného vzduchu a zajišťuje rovnotlaké větrání, které se provádí pomocí dvojice regulačních klapek. Klapka na odvodu i přívodu vzduchu je řízená nezávisle dle naměřeného průtoku. Požadovaný průtok větrání v každém bytě je nastavován nezávisle na ostatních bytech prostřednictvím ovladače CP 19 RD, nebo manuálně pomocí vypínačů, kdy se zapíná vyšší větrací výkon (externí signály). Tyto vypínače jsou umístěny v koupelnách a na WC.
Do každého bytu je dále instalován VZT rozvod pro odvod a přívod vzduchu. Jedním je vzduch odtahován z prostoru koupelny, toalety a kuchyně, druhým je přiváděn do jednotlivých obytných místností.

O projektu KOTI Hyacint

V projektu KOTI Hyacint vznikne celkem šest bytových domů, z nichž bude pět postaveno v nízkoenergetickém standardu kategorie B a jeden dokonce v kategorii A, tedy jako energeticky pasivní. Je to budova F, která nabízí celkem 27 bytových jednotek v dispozicích 1+kk až 4+kk a o velikosti až 108 m2. Její kvalitu ověřili podle přísných, mezinárodně uznávaných kritérií Passivhaus Institutu odborníci z Centra pasivního domu a udělili jí jako prvnímu pasivnímu bytovému domu v České republice osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“.

První etapa projektu KOTI Hyacint zahrnuje bytový dům  se 70 jednotkami, druhá etapa domy E a F s celkem 63 byty. Všechny tři domy se blíží k dokončení. Prostor mezi jednotlivými bloky bude řešen jako klidová zóna s parkem a dětským hřištěm. V projektu je počítáno s místem pro obchody a služby. Parkování, společné vždy pro jeden blok se třemi bytovými domy, je situováno do podzemí. V každém bloku budou sklepní kóje, kočárkárny, malé dílny pro kutily a také prostor pro mytí kol a kočárků. Projekt vyrůstá v městské části Prahy 12 s kompletní občanskou vybaveností.


Výstavbu projektu KOTI Hyacint můžete sledovat on-line. Kamera je umístěna přímo na objektu a zajišťuje přehled o výstavbě 24 hodin denně.

Pasivní dům F, vizualizace
Pasivní dům F, vizualizace
Stavba v únoru 2014 1
Stavba v únoru 2014 1
Stavba v únoru 2014 2
Stavba v únoru 2014 2

Aktuální stav, budova E a F, KOTI Hyacint
Aktuální stav, budova E a F, KOTI Hyacint
Aktuální stav, budova F, KOTI Hyacint
Aktuální stav, budova F, KOTI Hyacint

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.