Čeští developeři energeticky úsporného bydlení mění zaběhlé pořádky
Je energeticky úsporné bydlení pouze eurobyrokracie či marketingová bublina? Anebo je to opravdová nutnost, znamenající nejen kvalitní a zdravější bydlení, ale i injekci českému stavebnictví, které má významný vliv na rozvoj české ekonomiky?
Podle českých lídrů tohoto perspektivního trhu investice do energeticky úsporných budov významně napomohou nejen k ekonomickému, ale zároveň i udržitelnému růstu Česka a lepší kvalitě života. Mohl by v tom pomoci i Junckerův balíček pro oživení evropské ekonomiky v celkové výši 300 mld. eur, na jehož část by mohla dosáhnout i Česká republika − pokud ovšem česká vláda k energeticky úsporné výstavbě a renovacím budov přistoupí jako k prioritě ČR.
Současná situace na českém trhu energeticky úsporné výstavby a s ní související legislativa a kroky EU i aktuální vývoj ve vyspělých státech západní Evropy svedly při diskusním setkání ke společnému stolu tuzemské developerské průkopníky nízkoenergetického a pasivního bydlení – společnosti Skanska Reality a JRD – se zástupci aliance Šance pro budovy, sdružení Centrum pasivního domu a dodavatele ekologických stavebních materiálů Knauf Insulation, jenž je iniciátorem dvou výzev lídrů českého stavebnictví vládě České republiky.
Energetická efektivita a úspory je téma, které se v celé Evropské unii stále více skloňuje − a Česká republika by mu podle účastníků setkání měla věnovat větší pozornost. K tomu směřovaly i letošní dvě výzvy lídrů českého energeticky efektivního stavebnictví vládě ČR. 18 významných firem s obratem téměř 80 mld. korun a 20 tisíci zaměstnanci se ve výzvách zasazovalo o to, aby při jednání EU o klimaticko-energetickém balíčku vláda podpořila cíl pro energetické úspory do roku 2030 alespoň ve výši 30 %. Výsledkem jednání Evropské rady je kompromis 28 zemí – úspory nejméně 27 % s možným navýšením v budoucnu. Vzhledem k pozitivním dopadům na ekonomiku a životní prostředí by podle diskutujících odborníků Česko mělo mít větší ambice. „Energetická náročnost české ekonomiky a závislost na dovozu plynu je u nás výrazně vyšší než průměr Evropské unie. Vyšší energetické úspory by nám pomohly tyto parametry zlepšit. Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který sám podporuje minimálně 30% energetické úspory, chystá finanční injekci v celkové výši 300 mld. eur pro oživení evropské ekonomiky. Vlády jednotlivých zemí nyní definují priority a energeticky šetrné stavebnictví bude jednou z nich. Je to velká příležitost, na které by česká vláda měla intenzivně pracovat,“ uvádí iniciátor výzev vládě Ondřej Šrámek z Knauf Insulation.
Evropská legislativa navíc členské státy svou směrnicí EPBD II zavazuje k úsporné výstavbě. „Je třeba zdůraznit, že Česko energeticky úsporné stavby nemůže nestavět. Od let 2018 až 2020 musí být všechny soukromé domy stavěny ve velmi úsporném standardu. Pro veřejné budovy to platí ještě o dva roky dříve. Povinnost je ale jen jedna strana mince. Druhá je, že energetické úspory v budovách se mnohonásobně vyplatí jak investorovi, tak státu. A netýká se to jen novostaveb, ale i oblasti renovací budov, kde je obrovský potenciál," míní Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, a dodává: „Notoricky známá už je dnes například studie ekonoma Miroslava Zámečníka, která došla k závěru, že investice do zvýšení energetického standardu budov jsou vzhledem k velkému podílu stavebních prací s vysokým multiplikátorem nejvhodnějším nástrojem k růstu HDP. Každá koruna státní podpory vložená do energetických úspor vydělá 2,13–3,59 korun.“ Svůj smysl proto mají různé podpůrné operační programy jako například Nová zelená úsporám.
To, že stavebnictví je motorem ekonomiky a energeticky úsporná výstavba zde má své nezastupitelné místo, potvrzují i lídři českého trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení. Společnost Skanska do Česka přenáší i své celosvětové zkušenosti. „Zelené stavění je důležitou součástí naší celofiremní strategie. Skanska se celosvětově věnuje problematice udržitelného stavění, využívání ekologických materiálů a ekologické výstavbě. Navzájem si vyměňujeme zkušenosti a probíhá i vnitrofiremní diskuse, co využít pro český trh, který je stále výrazně cenově orientovaný. Věříme, že cíleným vzděláváním laické veřejnosti budeme schopni promítnout benefity udržitelného stavění do našich projektů v ještě širším spektru,“ říká Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality.
O energeticky úsporné bydlení se díky jeho kvalitativním, finančním a zdravotním aspektům zajímá stále více lidí. A že to funguje dobře i ekonomicky, dokládá Jan Řežáb, majitel společnosti JRD, českého průkopníka šetrné bytové výstavby: „Nízkoenergetické a pasivní byty stavíme již od roku 2003. Jsou cenově srovnatelné se standardními projekty v dané lokalitě a daří se nám je z 97 % vyprodat ještě před kolaudací. Díky těmto dobrým prodejním výsledkům naše firma meziročně roste o 30 %. Zájem o energeticky úsporné byty stoupá, protože představují nejvýhodnější volbu bydlení kvůli jeho komfortu i z ekologických a ekonomických důvodů. Náklady na provoz pasivního bytu jsou oproti běžným novostavbám mnohem nižší. Lidé v takovém bytě za 10 let uspoří přes 250 tisíc korun, které mohou utratit jinak. Na vytápění ušetří dokonce až 85 % nákladů. Systém řízeného větrání s rekuperací tepla jim navíc zajišťuje zdravé vnitřní prostředí – stále čerstvý vzduch bez nutnosti větrání a bez průvanu, žádný hluk a prach pronikající otevřenými okny, ani plísně vznikající kvůli vysoké vlhkosti a špatnému větrání. Potvrzením správné cesty našeho přístupu k bydlení je řada ocenění od odborníků i laické veřejnosti: v nedávné době například pasivní bytový dům Vila Na Výsluní zvítězil v kategorii Rezidenční projekty prestižní soutěže Nejlepší z realit – Best of Realty 2014, čímž se stal letošním nejlepším rezidenčním projektem České republiky.“
Výhody zdravého bydlení v pasivních domech potvrzuje i ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta: „Pasivní domy nejsou zajímavé jen pro svou energetickou účinnost. Velkou výhodou je například promyšlený systém větrání, které v mnoha zateplených objektech chybí, což pak může vést k celkové únavě nebo i zdravotním komplikacím. Pasivní dům má vždy zajištěný přístup čerstvého vzduchu, odfiltrovaný od prachových částic a v případě potřeby i od nežádoucích alergenů.“ Developeři neúsporných domů často argumentují prodražováním nízkoenergetické a pasivní výstavby, na kterou doplatí kupující. Tento názor Jan Bárta vyvrací: „V létě jsme prezentovali výsledky unikátní české studie, srovnávající cenu energeticky úsporných domů. Došli jsme k podobnému závěru jako nedávná studie regionální vlády z Bruselu, kde dlouhodobě podporují výstavbu energeticky šetrných budov: jasná korelace mezi standardem pasivního domu a náklady neexistuje. Bavit se lze pouze o dobře a špatně navržených a postavených domech.“
Partneři: