V úterý se otevřely brány veletrhů FOR ARCH 2012 a FOR THERM 2012. V sedmi halách se prezentují výrobci a dodavatelé z oboru stavebnictví a technických zařízení budov. Dnes na výstavišti v Letňanech proběhne tisková konference portálu TZB-info o novele zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií a zahájení provozu nového Kalkulátoru cen energie TZB-info.
Autor publikace, David J. C. MacKay, profesor fyziky na University of Cambridge a od roku 2009 hlavní vědecký poradce Ministerstva pro energetiku a klimatickou změnu (DECC), vychází z předpokladu, že změna klimatu je realita způsobená člověkem, a že je nutno snižovat emise CO2 tempem, které zaručí, aby teplota nevzrostla o více než 2 °C nad předindustriální úroveň.
Výstavba, provoz a likvidace elektráren působí četné negativní efekty (emise, odpady apod.) ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Z pohledu ekonomiky se v převážné většině jedná o externí náklady, které nejsou zachyceny v tržních cenách. Jedním z nejpropracovanějších přístupů ke kvantifikaci externích nákladů je evropská metodika ExternE.
Otázka, na kterou zcela jistě neexistuje jednoznačná odpověď. Litina, stejně tak jako plech, má své zastánce, ale i odpůrce. Pojďme se na tento problém podívat tradičně očima zákazníka ale i netradičně očima návrháře, konstruktéra a výrobce krbových vložek. Oba konstrukční materiály mají své výhody ale i nevýhody. Je řešení pouze černé nebo bílé, anebo existuje zlatá střední cesta?
Příspěvek se zabývá procesem hoření kusového dřeva v ohništích lokálních spotřebičů. Článek pojednává o hoření dřeva v ohništích malých výkonů pohybujících se v jednotkách až desítkách kW. Takový proces hoření má cyklický charakter a to, co nejvíce zajímá uživatele spalovacího zařízení je četnost přikládání paliva do ohniště. V článku jsou definovány základní pojmy jako je křivka vyhořívání a rychlost hoření, které mají s četností přikládání úzkou souvislost.
Při řešení problematiky nakládání s domovními odpady je stále potřebnější zabývat se možnostmi třídění složek odpadu. Systémy, používané pro nakládání s odpady, by již neměly pohlížet na odpad jako na jednolitou hmotu, ale měly by stanovit způsob nakládání s jednotlivými složkami. Jednou z těch složek, jejíž množství v domovním odpadu a surovinová hodnota patří k nejvýznamnějším, je bioodpad.
Výroba a využívání pelet se neustále rozšiřuje a zdálo by se, že již toto šetrné palivo narazilo na své technologické možnosti, jak jej více zlepšovat. Není tomu tak docela, ze zámoří do Evropy pomalu proniká nový způsob výroby vysoce výhřevných průmyslových pelet s využitím technologie torrefakce. Zda se tato technologie uchytí a bude konkurenceschopná, ukáže vývoj příštích let. Torrefikované pelety se mohou stát vhodným nástupcem současných průmyslových pelet.
Druhý díl připravované „trilogie“ o dřevní peletě se věnuje především problematice spalování biomasy a pelet zvláště. Text je doplněn vzorci, podle kterých si může i běžný uživatel peletového kotle jednoduše zjistit, kolik vzduchu je potřeba přivádět do kotelny pro správné spalování, jaký objem spalin vzniká a jaké jsou ztráty jeho kotle.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.
O oxidu uhličitém se v současnosti nejčastěji hovoří jako o obtížném odpadu, kterého je třeba se nějak zbavit. Jedná se přitom mnohdy o diskutabilní návrhy (například CCS) spojené s vysokými náklady a nejistým efektem. Racionální přístup v duchu moderních trendů však představuje snaha o jeho materiálové využití. První část článku se zabývá základnmí vlastnostmi a přehledem tradičních možností technického využití oxidu uhličitého.
Příspěvek se zabývá obecným popisem kotlů a jejich základním členěním na základě využívaných paliv a hlavních konstrukčních rozdílů. Pro jednotlivé skupiny kotlů jsou zde uvedeny obecné popisy a vlastnosti, největší důraz je kladen na vodotrubnaté kotle pro spalování tuhých paliv a popis roštových systémů.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii i jinde. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi. Energetická družstva jsou nejlepším způsobem propagace obnovitelných zdrojů energie a energetické soběstačnosti.
