Bioplyn v koncích?

Letopočet se přehoupnul na hodnotu 2014 a přinesl s sebou po téměř deseti letech existence definitivní ukončení provozní podpory pro bioplynové stanice (BPS). Když se podíváme zpět, podařilo se za tuto dobu vybudovat celé odvětví, které ve své většině kvalitně funguje. Bylo by možné samozřejmě udělat mnoho věcí lépe, méně využívat kukuřici a více odpadní biomasu, neztrácet tak velké množství vyrobeného tepla, být šetrnější k životnímu prostředí. Přesto lze konstatovat, že obor jako takový má svůj význam i v rámci celé české ekonomiky v podobě desítek miliard investic, stovek pracovních míst a dlouhodobé stabilizace několika set zemědělských podniků.

Na vrcholu

Zdroj: ERÚ/MPO

Česká bioplynová asociace eviduje 500 bioplynových instalací (včetně sedmdesátky kogeneračních výrob elektřiny ze skládkového plynu) s výkonem 392 MWel a produkcí blížící se k 2,3 TWh za rok. Těmito čísly jsme se umístili v Evropě na 5. místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií, před Rakouskem či Velkou Británií, a to přes skutečnost, že produkujeme jen něco přes 5 % celoevropské výroby elektřiny z bioplynu (44 TWh v roce 2012).

Budoucnost ovšem již nevypadá tak růžově. Kromě zastavení provozní podpory pro nové bioplynové stanice uvedené do provozu v roce 2014 přinesl loňský rok další nároky na provozovatele BPS. Jde zejména o technické záležitosti stanovené novelou energetického zákona č. 458/2000 Sb. v podobě povinností umožnit technologicky i organizačně dispečerské řízení BPS, což znamenalo pro mnohé nutnost dovybavení svého provozu. Dále se objevil s novelou zákona č. 165/2012 Sb. (POZE) požadavek, aby všichni výrobci energií z obnovitelných zdrojů měli snadno identifikovatelné vlastníky (na základě zaknihovaných akcií), což může být pro mnohé zemědělské akciové společnosti právní a technický problém i dodatečná finanční zátěž.

Stát versus bioplyn

Jako důsledek negativních ohlasů na boom obnovitelných zdrojů energie lze očekávat právě v roce 2014 řadu kontrol subjektů pobírajících podporu za výrobu energií z OZE. Bioplynové stanice má ve svém plánu například Státní úřad inspekce práce, Hasičský záchranný sbor, Česká inspekce životního prostředí, Technická inspekce ČR a samozřejmě také Státní energetická inspekce. Zaměřovat se budou na dodržování řady právních předpisů, norem i na vlastní dokumentaci k provozu bioplynových stanic. Život provozovatelům neusnadní ani Energetický regulační úřad, který dbá na minimalizaci změn u dotovaných subjektů, zejména pak parametrů kogenerační jednotky, nebo na velmi přísné podmínky uplatnění zeleného bonusu na KVET. Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně vyhlásilo Metodický pokyn k aplikaci vyhlášky č. 453/2012 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, který se dané problematiky dotýká (stejně jako výkladové stanovisko ERÚ).

V každém případě je viditelná snaha státu hledat jakékoliv pochybení a tím omezit zatížení rozpočtů nebo je vylepšit vybranými pokutami. Plošná pochybení mohou navíc aktivovat snahy o retroaktivní změny (jako např. formou již existujících solárních srážkových daní). Bránit se je možné pouze odpovědným přístupem k legislativě a její aplikaci do provozu a řádným provozováním zdrojů.

I bez provozní podpory to půjde

Kam by se měl obor výroby a využití bioplynu ubírat dál? Bez dotací bude cesta klikatá, složitá, nikoliv však neschůdná. Jedním z principů bude efektivní využití vstupních surovin a důsledný postup od nejlevnějších k nejdražším, tedy využívání zejména odpadních substrátů. Dalším potenciálem pro zlepšení technologií je zvyšování konverzní účinnosti (především u drahých substrátů) a doplňkové materiálové vytěžení substrátů (komplexní biorafinerie). Pro budoucnost je důležité také snižování emisní stopy metanu (omezování úniků na minimum) a maximální využití vyrobené energie, zejména tedy tepla.

Pokud se podíváme na nejbližší období a podmínky, které jsou nyní nastaveny, je potřeba začít analýzou Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2013 ze dne 27. listopadu 2013, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Zde je zcela nově nastavena podpora vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), která se značně diferencovala:

Nová výrobna elektřiny využívající v kogenerační jednotce s výkonem do 550 kWel bioplyn z bioplynové stanice uvedené do provozu po 1. 1. 2014 získá další doplňkový zelený bonus za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve výši 900 Kč/MWh. Bioplynová stanice tak může získat podporu 1000–2500 Kč/MWh elektřiny, s níž bylo vyrobeno a efektivně využito také teplo.

Využívat energie v místě

Kromě uvedených podpůrných schémat lze jako nastavené podmínky vnímat i úroveň cen elektřiny nakupované ze sítě, a to ve výši cca 2700 Kč/MWh u středních podniků. Z toho vychází také jeden z modelů, kdy podle studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací existuje reálná možnost provozovat malé bioplynové stanice do 400 kWel pouze s určitou počáteční investiční dotací. Předpokladem však je využití elektřiny a 75 % vyrobeného tepla přímo v místě a vhodná skladba substrátů založená především na hnoji, případně kejdě.

Další možností, jak v nejbližším období úspěšně provozovat novou bioplynovou stanici, je začlenit ji přímo do energetického hospodářství potravinářského podniku. Z potravinářských odpadů doplněných případně o další suroviny pak lze vyrábět energie, které budou kompletně spotřebovány v provozu. Tím dojde k úspoře na nakupované elektřině (případně plynu, teple) a zároveň k maximalizaci bonusu za KVET díky kompletnímu využití tepla. Podobně lze uvažovat o odpadářské bioplynové stanici integrované přímo do průmyslového areálu, kdy její výroba nepřekročí hranice tohoto areálu. I zde pak u BPS cca 0,6 MWel je možné dosáhnout za ideální souhry podmínek návratnosti investic 8–10 let.

Z hlediska bonusu za KVET je ovšem nejvýhodnější postavit malou bioplynovou stanici o výkonu 200 kWel (produkčně 100 kWel – kogenerační jednotka musí být dvojnásobně dimenzovaná) jako špičkový zdroj s provozem pouze 12 hodin denně. Zde bude dosaženo nejvyšších hodnot vykupované elektřiny i maximalizace bonusu za KVET na 2000 Kč/MWh. Problémem je nalezení správného průmyslového partnera s adekvátním odběrem elektřiny a nejlépe i tepla. Bonusy za KVET navíc nejsou dlouhodobě garantované, ač místopředseda Energetického regulačního úřadu Martin Laštůvka tvrdí, že je chtějí na stávající úrovni držet.

Existuje i politická podpora

Určitou naději dává oboru také návrh hnutí ANO, resp. předsedy poslaneckého klubu, Jaroslava Faltýnka. Podle tohoto návrhu by měly být dotace pro BPS obnoveny, dostat by je měly však jen ty stanice, které elektřinu a teplo vyrábějí minimálně z 80 procent z biologicky rozložitelných odpadů a statkových hnojiv, samozřejmě při dodržení limitu instalovaných 550 kWel. Pokud by zde byly stanoveny i podmínky pro využití tepla a minimální technologická úroveň, mohl by to být zajímavý návrh cílený na základní polohu bioplynových stanic, včetně plnění nitrátové směrnice. Podpora by určitě nebyla stanovena zbytečně vysoká, tudíž by měly šanci jen opravdu efektivní provozy, což Česká bioplynová asociace jako národní technologická platforma stabilně podporuje.