Druhý díl připravované „trilogie“ o dřevní peletě se věnuje především problematice spalování biomasy a pelet zvláště. Text je doplněn vzorci, podle kterých si může i běžný uživatel peletového kotle jednoduše zjistit, kolik vzduchu je potřeba přivádět do kotelny pro správné spalování, jaký objem spalin vzniká a jaké jsou ztráty jeho kotle.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.
O oxidu uhličitém se v současnosti nejčastěji hovoří jako o obtížném odpadu, kterého je třeba se nějak zbavit. Jedná se přitom mnohdy o diskutabilní návrhy (například CCS) spojené s vysokými náklady a nejistým efektem. Racionální přístup v duchu moderních trendů však představuje snaha o jeho materiálové využití. První část článku se zabývá základnmí vlastnostmi a přehledem tradičních možností technického využití oxidu uhličitého.
Příspěvek se zabývá obecným popisem kotlů a jejich základním členěním na základě využívaných paliv a hlavních konstrukčních rozdílů. Pro jednotlivé skupiny kotlů jsou zde uvedeny obecné popisy a vlastnosti, největší důraz je kladen na vodotrubnaté kotle pro spalování tuhých paliv a popis roštových systémů.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii i jinde. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi. Energetická družstva jsou nejlepším způsobem propagace obnovitelných zdrojů energie a energetické soběstačnosti.
Nedostatek dřeva na pilách se spotřebitelů nedotkne. Obchodníci jsou dostatečně předzásobeni. Maximálně promítli do ceny zvýšení DPH u dřevěných paliv o 4 %. Cca 20 % zákazníků, kteří si kupovali v posledních 10 letech kotle na uhlí, v nich dnes pro čistotu spalují dřevní pelety. Co je dostupnější na Ostravsku, hnědé uhlí z Mostu nebo pelety ze severomoravského Paskova?
Autor nabízí fakta, která možná konečně zklidní emoce ohledně dotace na kotle v Moravskoslezském kraji. Současný program je skvělá zpráva pro peletu, protože umožní najít si k peletě cestu i ortodoxním "uhlářům", kteří by to běžně rozhodně neudělali. Vyloučení ručního přikládání na roštu má zamezit spalování komunálního odpadu.
Problém není v palivu, ale v technologii. Vysoce účinné automatické kotle na uhlí mohou dosahovat výrazně nižších emisí CO, prachu nebo OGC, než průměrné kotle na kusové dřevo nebo dřevní pelety. Program ale jednoznačně definuje, že v dotovaných kotlích lze spalovat dřevěné pelety a žádný uživatel nijak omezován nebude.
V roce 2010 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 24 tisíc krbových a kamnových vložek, 50 tisíc krbových kamen, necelých 5 tisíc kuchyňských sporáků a přes 1 tisíc kamen lázeňských. Zhruba 50 % těchto zařízení je z dovozu. Teplovodními výměníky je osazeno 15–20 % prodaných topidel.
Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů, které se týkají vývoje cen tuhých paliv pro domácnosti. Sledovány jsou cenové ukazatele tříděných druhů uhlí a koksu, hnědouhelných, rašelinových a dřevěných briket, dřevěných a rostlinných pelet a palivového dřeva.
Článek je výsledkem statistických zjišťování provedených v rámci činnosti Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Materiál vydaný v srpnu 2011 zahrnuje data o lisovaných (tvarovaných) palivech (brikety a pelety) z biomasy (dřevní i rostlinné), rašeliny, uhlí a papíru.
