Biomasa a bioplyn ve fázi II. - období podotační

18. února 2014 v Praze proběhla tradiční konference Bioenergie (Biomasa a Bioplyn) 2014. Program zahájila zástupkyně Ministerstva zemědělství s jejich pohledem sektor OZE a dalšími tématy byly biomasa v teplárenství a elektroenergetice, dřevní pelety a rychle rostoucí dřeviny.

Skoro celý ranní blok se nesl v pochmurné atmosféře „Skončily nám dotace, jak to bude dál?“. Během dne se však posluchači dozvěděli, že sektor bioenergetiky se v podstatě jen transformuje na realizaci projektů s větší konkurenceschopností a řada odvětví stále roste (dřevní pelety, rychle rostoucí dřeviny), navzdory ukončení dotací.
První příspěvek přednesla Ing. Tereza Musilová z Ministerstva zemědělství. Věnovala se Akčnímu plánu pro biomasu, který teoreticky počítá s více než 1 milionem hektarů zemědělské půdy pro využití v energetice včetně zajištění potravinové soběstačnosti ČR.

Deklarace cíleně pěstované biomasy

Řada informací již byla přednesena na minulé konferenci, o které jsme již psali psali v článku Budoucnost využití biomasy – postřehy z listopadové konference o energetickém využití biomasy. Nově se probírala tzv. Deklarace cíleně pěstované biomasy. Deklarace bude sloužit kontrolnímu orgánu (v tomto případě SEI) jako podklad pro křížovou kontrolu, konkrétně k ověření pravdivosti údajů uvedených v „Prohlášení výrobce nebo dodavatele paliva z biomasy“, tedy že konkrétní producent biomasy, skutečně disponuje dle Deklarace takovou rozlohou půdy, určenou pro produkci cíleně pěstované biomasy, která odpovídá množství reálně dodané biomasy za konkrétní časový úsek. Tento mechanismus byl zaveden s cílem zamezit nesprávnému vykazování biomasy pro podporovanou výroby elektřiny, ke kterému v minulosti docházelo.
Cíleně pěstovaná biomasa také musí být vypěstována v ČR, v opačném případě není nárok na podporu. Pěstitel této „energetické“ biomasy může čerpat jednotnou platbu na plochu SAPS, pokud je půda evidovaná v systému LPIS.

Rychle rostoucí dřeviny

Zemědělské dotace SAPS lze čerpat i na rychle rostoucí dřeviny, je to jediná forma dotace, která je nyní pro RRD aktivní. Jiné provozní ani investiční dotace (dotace na založení plantáží RRD) nejsou a do budoucna se s nimi ani nepočítá. MZe se pokoušelo o zařazení těchto účelových dotací v rámci společné zemědělské politiky, ale legislativa EU umožňuje pouze podporu pro původní druhy, jimiž tyto vysoko-výnosové plodiny a dřeviny v našich podmínkách nebývají.
Současná plocha plantáží RRD nicméně stabilně roste, a to paradoxně rychleji, nežli v minulých obdobích, kdy fungovaly dotace pro zakládání RRD. V roce 2013 byla evidovaná výměra ploch rychle rostoucích dřevin necelých 1600 hektarů, tyto výměry narůstají asi o 250 hektarů ročně.

Přehled legislativních novinek v bioenergetice v roce 2014

Poměrně neradostný výhled do odvětví bioenergetiky a OZE přednesl Mgr. Luděk Šikola. Novela č. 310/2013 Sb. zastavuje podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 s výjimkou malých vodních elektráren. Toto zastavení se týká všech nových výroben elektřiny z OZE uvedených do provozu po 1. 1. 2014 s jedinou výjimkou pro vodní elektrárny do instalovaného výkonu 10 MW. Novela obsahuje přechodné ustanovení, které umožňuje s nárokem na podporu dostavět zdroj energie z biomasy investorovi, pokud je držitelem autorizace na výstavbu od MPO získané před účinností novely (2. října 2013). Výrobnu je nutné uvést do provozu do 31. 12. 2015.

Hledání skutečných majitelů fotovoltaických elektráren a další komplikace

Další zpřísnění pro celé odvětví OZE vyplývá ze snahy rozkrýt majetkové vazby na fotovoltaické elektrárny. Novela zavádí ustanovení, že podporu nemůže čerpat výrobce, který je akciovou společností, pokud nemá zaknihované akcie. Tato komplikace dopadá na všechny společnosti ze sektoru OZE.
Novela dále uvádí, že vlastní spotřeba elektřina není uznatelným nákladem pro dotaci. Tzn. že cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny hradí také výrobce provozující výrobnu elektřiny za množství jím spotřebované elektřiny včetně množství elektřiny spotřebované jiným účastníkem trhu s elektřinou bez použití přenosové nebo distribuční soustavy.

Zastavení výstavby bioplynových stanic

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2013 výrazně omezilo provozní podporu pro bioplynové stanice. Několik let převládala hodnota garantovaných výkupních cen na úrovni 4120 Kč/MWh, nově je výkupní cena pro stávající výrobny snížena na 3040 Kč/MWh a od 1.1.2014 je podpora nulová (pro nově postavené bioplynové stanice).
Na situaci v odvětví bioplynu navázal Ing. Jan Matějka z České bioplynové asociace. V Evropě bylo na počátku roku 2013 evidováno asi 13 800 bioplynových stanic, ČR se v jejich počtu umístila na 5. místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií. Tomuto počtu BPS odpovídá celkový instalovaný výkon 7 464 MWel. a 44 GWh vyrobené elektřiny.

Provozovatelé BPS také mohou nově očekávat důsledné kontroly těch výroben, které pobírající podporu. Tyto kontroly se budou zaměřovat na dodržování technických podmínek. Probírala se i krajní varianta, že tyto kontroly budou mít snahu hledat pochybení a tím omezovat zatížení státního rozpočtu. Plošná pochybení by mohla aktivovat snahy o retroaktivní změny.

Pro další rozvoj bioplynu v ČR bez investiční a provozní podpory byly shrnuty tyto předpoklady:

• Stavět pouze BPS s maximálním využitím tepla (ideálně nad 90 %) a tím získat možnost podpory za KVET (1000 – 2500 Kč/MWh).
• Snažit se maximálně využít (prodat) vyrobenou elektřinu v místě za stávající ceny středních odběratelů.
• Vyšší nároky na regulaci soustavy.
• Zaměřit se na levné, popř. odpadní substráty a tím minimalizovat ceny vstupů a snižovat prodejní cenu elektřiny.

Na toto téma navázal Ing. Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu. Jak tedy s podporou dál, když klesly ceny silové elektřiny, ceny uhlí i plynu a klesl objem těžby dřeva? Zachována byla pouze podpora výroby tepla z OZE na úrovni 50 Kč/GJ pro výrobny s výkonem nad 200 kW.
V současné době se u nás využívá k výrobě energie z biomasy dřevní štěpka (cenové rozpětí od 100 do 125 Kč/GJ), sláma (cenové rozpětí od 90 do 140 Kč/GJ) nebo cíleně pěstovaná biomasa, popř. RRD (cenové rozpětí od 120 do 160 Kč/GJ). Zajímavé je využití slámy ve formě obřích hranolovitých balíků, pro bezpečné uskladnění proti povětrnostním vlivům se hodí například speciální fóliovací systém, který naskladněné balíky ochrání přímo na poli k pozdějšímu převezení do výtopny nebo teplárny.

Výroba dřevních pelet stále roste

Zatímco u dotovaných odvětví elektroenergetiky z OZE je patrný útlum, tak výroba a spotřeba dřevních pelet roste, sdělil předseda Klastru Česká peleta Ing. Vladimír Stupavský. Od roku 2005 to bylo celosvětově více jak o 300 %, v současnosti dosahuje výroba dřevních pelet k hranici 30 mil. tun. Největší trh tvoří západní Evropa, která pomalu přestává být ve výrobě soběstačná. Masivní a rychlý nárůst produkce pelet mají Spojené státy, které se orientují na export (především Itálie, Skandinávie). Ohromný potenciál skýtá Rusko a okolní státy, kde se však odvětví teprve rozbíhá.

Popis hlavních trhů s peletami

• Německo: spotřeba 2,3 mil. tun, každý rok narůstá o 200 tis. tun, vlastní produkce 2 mil. tun
• Itálie: spotřeba 2,6 mil. tun, každý rok narůstá o 250 tis. tun, vlastní produkce 350 tis. tun
• Rakousko: spotřeba 900 tis. tun, každý rok narůstá o 100 tis. tun, vlastní produkce 950 tis. tun
• USA: 14 peletáren je před dokončením s celkovou kapacitou výroby 4,8 mil. tun, dalších 27 peletáren se plánuje, většina pelet půjde na export

Česká republika je výrazným exportérem dřevěných pelet, vyváží především do Itálie, Německa a Rakouska. Na konci roku 2013 tvořila celková výroba pelet v ČR asi 170 tis. tun a 120 tis. tun z tohoto množství bylo vyvezeno. Z 95 % se jednalo o certifikované pelety v kvalitě ENplus A1.

Budoucnost cíleně pěstované biomasy

V odpoledním bloku vystoupil např. Ing. Jan Weger s popisem cíleně pěstovaných bylin a dřevin pro energetické využití. Při uvažování o efektivitě takto získávané energie představil dlouhodobější pohled na získávání energie z rostlin.
Zatímco první generace, kterou tvořila především řepka a pšenice, dosahovala poměru vložené k získané energii 1 : 1-3-1,5, u druhé generace (topoly, vrby, lesknice, ozdobnice) to již byl poměr vyšší 1 : 2 – 15. Do budoucna se uvažuje i o třetí generaci, která by měla být tvořena GMO řasami nebo topoly s očekávaným poměrem vložené k získané energii až 1 : 36.