Bazény a provozní řády v praxi

Každá lidská činnost má svůj provozní řád. Nejinak je tomu i v případě provozování bazénů a jiných obdobných zařízení. Prvním a základním předpokladem je dobrá informovanost a znalost problematiky celého komplexu zařízení, jeho vzájemných vazeb a potřebných činností. V případě odborně poučených zaměstnanců a jejich zodpovědného přístupu se stává kvalitně zpracovaný Provozní řád základním vodítkem k organizování všech činností, zajišťujících bezporuchový a hygienicky nezávadný chod daného zařízení.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že každé takové zařízení slouží k regeneraci a rekondici všech návštěvníků a v případě předškolních dětí k výuce plavání. Dochází zde k fyzickému vybití přebytečné energie a zároveň k relaxaci nových sil a především nervové soustavy. Ze strany provozovatele se jedná o náročný soubor činností s finálním výsledkem vytvořit pohodu prostředí a především kontinuálně zajišťovat kvalitní, průzračnou a hygienicky nezávadnou bazénovou vodu. Každé takové zařízení musí být, v přeneseném slova smyslu, "továrnou na zdraví". Pouze důsledným a kvalifikovaným přístupem celého kolektivu personálu lze docílit naplnění výše uvedených požadavků.

Úvodem je nutné zmínit, že současná legislativa rozděluje komerčně provozovaná zařízení na - koupaliště ve volné přírodě, nekryté plavecké bazény a kryté plavecké bazény.
Dalším specifikem posuzování bazénů jsou - bazény pro plavání a koupání kojenců a batolat a - bazény a balneocentra ve státních zdravotních zařízeních.
Při posuzování těchto zařízení je bezpodmínečně nutné dodržet podmínky stanovené v zákonech, vyhláškách, metodických pokynech a českých a evropských technických normách, vztahujících se na výše uvedená zařízení.
Pro wellnes centra, fitcentra, whirlpooly, sauny, solária a masáže, provozované pro úzkou, ne rodinnou, ale kontinuálně obměňovanou veřejnost (hotely, penziony, školy), platí stejně přísná kritéria a požadavky, výše citované pro komerčně provozovaná zařízení (Zák. 258/2000 Sb., Zák. 274/2003 Sb. a Vyhl. MZ 135/2004 Sb.).

Příklad: whirlpoolové zařízení, komerčně provozované, vyžaduje periodu výměny vody 1 x za 15 min. Běžné whirlpoolové vany jsou vybaveny technologií, která je obvykle schopna zajistit výměnu vody 1 x za 2 - 4 hodiny. Komerčně využívaný whirlpool vyžaduje např. aku jímku, přelivové žlábky v úrovni ochozů, automatické dávkování činidel úpravy vody, odběry vzorků atd. To samé platí pro školní, penzionové či hotelové sauny - kontroly kvality vody, hmotnost pryčen do 15 kg a další podmínky, uvedené ve Vyhlášce MZ 135/2004 Sb.
K organizování výše uvedených, komerčně využívaných provozů, jsou některé základní podmínky společné, některé mírně odlišné. Nebudu zveřejňovat odlišnosti, kdo má zájem, prostuduje si patřičné zákony, vyhlášky nebo další pokyny, ČSN a EN.

Jiná situace a podmínky platí pro provoz balneocenter či relaxcenter privátních, ať už bazénů, whirlpoolů, saun a dalších obdobných zařízení, určených k využívání úzkým, rodinným okruhem uživatelů. Tato zařízení jsou provozována privátně a tudíž bez povinnosti dodržovat jakékoliv hygienické a technické předpisy. Následky chyb provozu a kvality poskytované služby si pochopitelně nese v plné míře majitel a provozovatel zařízení.

Podle mého názoru a zkušeností by měl být před zahájením prací na projektu na každé takové zařízení zpracován návrh Provozního řádu, který by měl obsahovat: základní údaje o požadovaných kapacitách celého zařízení a z toho vyplývající návrh dispozičního řešení - čistý, nečistý provoz, technologické uspořádání jednotlivých sekcí provozu s řešením návazností jednotlivých provozních celků, jak po stránce provozní tak energetické, únikové cesty, požadavky na počty personálu apod. Dále, kvalitně zpracovaná provozní schémata jednotlivých celků, která mohou být základním podkladem ke zpracování konečných dispozic a od nich se odvíjejících profesních záležitostí a koordinací. Nezbytnou součástí návrhu Provozního řádu by měla být kvalitní a aktuální "Provozně ekonomická prognóza", stanovící předpokládané finanční nároky na provoz v době jeho zahájení. Návrh Provozního řádu může být významným pomocníkem investora při stanovení investičních a především provozních nákladů pro plánovanou výstavbu, zároveň může předejít chybám v projektu. Je možno namítnout, že v praxi je obvyklé zpracování "Studie", což může částečně výše uvedený návrh Provozního řádu dublovat. Ve skutečnosti je ovšem obvyklé, že Studie neřeší vůbec, nebo jen povrchně, technologické vazby, koordinace a nároky a požadavky profesí. Tyto požadavky se řeší až v prováděcí dokumentaci a to už bývá pozdě. Ideálním stavem by bylo zpracování Studie podle návrhu provozního řádu.

Současná praxe je obvykle následující: Zákon o zadávání veřejných zakázek předurčuje vyhlášení výběrového řízení na zpracování PD, investor pochopitelně šetří (na nejnevhodnějším místě) a stavbu obvykle zadává nejlevnější nabídce. Stavebně dispoziční řešení je pak v mnoha případech zpracováno bez základních nebo zcela nedostatečných zkušeností a praxe s danou tematikou, k realizaci se pak vybere místní firma, rovněž bez zkušeností a dílo zkázy je hotovo. Návrh oprav a úprav je někdy na zpracovateli PŘ, ne všechny závady se však dají napravit, alternace mnohdy vyvolá dodatečné navýšení IN a takřka vždy se jedná o zbytečně zvýšené provozní náklady.

Kdy zpracovat provozní řád?
Z osobní praxe vím, že Provozní řády jsou ve většině případů zpracovávány těsně před dokončením stavby, jako "nutné zlo", potřebné ke spuštění celého provozu. Jejich náplň je ze strany provozovatelů, z důvodů neznalosti patřičných zákonů, vyhlášek a norem a především z toho, že si neuvědomují svoji právní odpovědnost, hrubě podceňována, jak finančním ohodnocením (opět šetření na nevhodném místě), tak někdy požadavky na úroveň zpracování (pochopitelně co nejlevnější), v termínu "včera už bylo pozdě". Každý Provozní řád ovšem prochází kontrolou a schvalovacím řízením na Krajských hygienických stanicích - místně příslušných pracovištích. Je pak velmi obtížné obhajovat a zdůvodňovat, proč je ono tak a má být úplně jinak. Někdy jsou připomínky ze strany hygieny formálního charakteru, odvislé od zvyklostí pověřeného pracovníka či pracovnice, ale v mnoha případech se jedná o připomínky velmi závažné a velmi těžce řešitelné. Při obhajobě nepomůže ani písemné stanovisko, že PD byla příslušnou hygienickou stanicí odsouhlasena a schválena. K argumentu HS "Mně ty vaše obdélníky, čtverečky a kolečka nic neříkají" nedoporučuji rozvádět diskusi. Mnohdy musí PŘ dodatečně řešit nedostatky způsobené neznalostí základních požadavků na uspořádání a vybavení zařízení, ať už ze strany projektanta, prováděcí stavebně montážní firmy nebo nevyjímaje provozovatele, který se mnohdy až po zpracování a prostudování PŘ seznamuje se základními pravidly provozování daného zařízení a shání živnostenská oprávnění, zajišťuje proškolení obsluhy, zdravotní průkazy, smlouvy o likvidaci nebezpečných a komunálních odpadů, praní prádla, shání kontakty na rozbory vzorků vody, souhlas se zatížením místní kanalizační sítě nebo vodoteče, zajišťuje zpracování pravidel o NCHLaP, shání záchytné jímky pod chemická činidla, OOPP, fotometry, sety, lékárničky, průtokoměry, bezpečnostní listy od dávkovaných chemických činidel, dezinfekční prostředky, provozní deník a další nezbytné náležitosti vybavení celého provozu.

Kdo má povinnost zpracovat provozní řád?
Základní zákony 258/2000 Sb., vč. jeho novely - zákona 274/2003 Sb. vydané parlamentem ČR a jejich prováděcí vyhl. MZ č. 135/2004 Sb. stanoví provozovatelům povinnost vypracování PŘ na jimi provozované zařízení - tolik legislativa, není stanoveno, kdo konkrétně PŘ vypracuje. Požadavky na základní, věcný obsah PŘ byly prezentovány jako jeden z metodických pokynů MZ ČR. "Není problém" vypracovat PŘ, je pouze potřebné se důkladně seznámit se základními hygienickými zákony a vyhláškami, zákony a vyhláškami o odpadech, zákony a vyhláškami o bezpečnosti práce, hasičskými zákony, živnostenskými zákony, něco málo vědět o budoucím provozu (chemie), něco o managementu, energiích, ekonomice budoucího provozu, občanském zákoníku, obchodním zákoníku, vztažnými českými a evropskými normami, environmentu a pak se mohu dát směle do zpracování PŘ (s nejistým výsledkem u HS). Je to pochopitelně myšleno s nadsázkou, ale byl mi nedávno předložen k nahlédnutí PŘ, který měl celé 3 strany. Na straně 1 byl neidentifikovatelný název zařízení předmětu PŘ, na straně 2 bylo uvedeno několik nesouvislých vět o bazénu a na straně 3 byly dva podpisy zpracovatelů PŘ. Každý žadatel o zpracování Provozního řádu by si měl uvědomit náročnost a rozsah potřebných vědomostí ke zpracování PŘ, kterými musí vládnout každý zpracovatel PŘ, a podle toho zvážit termín zpracování i jeho cenu. Výtku hygieny "vy to děláte příliš profesionálně?" snad ani nelze brát vážně.

Na závěr trochu nostalgie
Z dětství si pamatuji na pohádku "Jabloňový květ", ve které řezbář vyřezal pannu, krejčí jí ušil šaty a mluvec ji naučil mluvit. V pohádce postupovali řemeslníci správně, jinak ani nemohli. Přeneseně vzato na výše uvedená zařízení to s malou nadsázkou vidím tak, že mluvcem tzn. těmi, kteří oživí výše popisovaná zařízení, jsou profese TZB a technologie. Projektanti těchto profesí by měli určovat nezbytně požadované prostory, kapacity, rozměry a vazby, u hygienického zařízení přednostně projektanti ZTI, koordinaci zajišťovat nejzkušenější z nich a s největším rozsahem rozvodů a zařízení. Následně nastupuje stavební projektant, který naplní jejich požadavky, stavební předpisy a normy a práci dokončí architekt, který zajistí architektonické ztvárnění interiéru a vnější obálky objektu či areálu. Je nezbytné si uvědomit skutečnost, že určujícím faktorem balneoprovozů je dosažení psychické a tepelné pohody návštěvníků a ta je dána především příjemným prostředím, průzračnou vodou a následně vzhledem exteriéru a interiéru. Sebehezčí exteriér a interiér však neodstraní chlad, zápach, nečistou vodu v bazénu nebo whirlpoolu, malý ochlazovací bazén sauny a podobné neřesti. Personál je ovšem také někdy bezradný, když nemá v blízkosti hygienického zařízení úklidovou komoru, sklad sportovních pomůcek a hraček, předsušárnu prádla nebo postrádá laboratoř k vyhodnocení vzorků a někdy i samostatné hygienické zázemí. Pokud bude ovšem architekt respektovat požadavky výše uvedeného návrhu Provozního řádu a následně rozpracované požadavky profesí, tak se dílo podaří. Podmínkou je samozřejmě sledování novinek v oborech, vztažených k technologiím jednotlivých provozních celků a profesí. A opět budu citovat, tentokrát K. H. Borovského: "Kdo si myslí, že se učí, ten je vlasti chlouba, kdo si myslí, že vše umí, ten je velká trouba." Každý ať si přebere, co tím ten pan Borovský myslel.

Z reality si dovolím citovat výrok známého římského řečníka MT Cicera
"Šetrnost přináší velký příjem"
pokud to někdo přirovná k českému
"Kdo šetří, má za tři"
není tak úplně vedle

Hledání úspor provozních nákladů u stávajících, ale i nově budovaných areálů je samostatnou kapitolou dnešní doby, je značně opomíjené a může být velmi zajímavým tématem. Jestliže má úsporné opatření návratnost 6-12 měsíců, tak by se mělo zodpovědně posoudit, vyhodnotit a realizovat.

Tato opatření mají vždy ekonomický, ale obvykle i environmentální efekt.

Doporučené alternace řešení, vedoucí k zefektivnění provozu a snížení provozních nákladů:

• Vlastní zdroj tepla a přípravy teplé vody
• Vlastní zdroj plnicí, ředicí a doplňkové vody
• Kogenerační jednotka(y)
• Rekuperace tepla z vypouštěné bazénové vody
• Tepelná čerpadla - na využití tepelného potenciálu vypouštěné bazénové vody
• Solární energie - předehřev teplé vody
• Mechanické filtry s automatickým proplachem na vstupu pitné vody do areálu (prodloužení životnosti rozvodů)
• Elektromagnetická úprava na vstupu vody do ohřívačů (zamezení nárůstu vodního kamene na vložkách, tzn. zajištění stability jejich výkonu a prodloužení jejich životnosti)
• Využití upravené bazénové vody do sprch, WC a pisoárů
• Tlačítkové nebo senzorové úsporné výtokové armatury
• Vhodné dispozice přípravy teplé vody, v blízkosti odběrných míst

Doporučená opatření minimalizující možnost vzniku ložisek Legionell v rozvodech ZTI:

• Vyhodnocení kapacity zásobníkových ohřívačů se skutečnou potřebou (bývají často předimenzované)
• Zkratované ohřívače - nevhodným zapojením do systému některé "spí" a voda z nich není odebírána a stárne.
• Zapytlované rozvody
• Použité uzávěry jsou osazovány vřetenem dolů
• Špatně navržená nebo zcela nefunkční cirkulace
• Nedostatečné tepelné izolace potrubních rozvodů (návrh proveden bez optimalizačního výpočtu)
• Rozvody vody dimenzované bez hydraulického výpočtu

Obvyklé a nejčastější závady u balneoprovozů - jen velmi, velmi stručně:

Bazény:

• Špatné, nebo žádné rozdělení nečistého a čistého provozu
• Nedostatečná kapacita hygienického zařízení návštěvníků v čisté i nečisté části
• Nevhodná návaznost šaten na hygienické zázemí (sprchy, WC) v čisté části provozu
• Neřešeny samostatně větrané předsíně WC
• Dveře kabin WC otevírány dovnitř (neodporuje ČSN, ale je to krajně nevhodné)
• Pouze v několika případech realizována protiskluzová dlažba (brokovka nevhodná!)
• Ochoz bazénu není oddělen od přelivného žlábku, voda při sanaci ochozu proniká do bazénové vody (savo = chloridy)
• Vysoké a energeticky zbytečně nákladné bazénové haly
• Malé prostory šaten, převlékáren - úpravny (zrcadla a vysoušeče vlasů v minimální míře, dále nebudu rozepisovat - každé dispoziční řešení má svá specifika, která jsou obrazem představ a zkušeností projektanta)
• V mnoha případech chybí - úklidové komory, sklad dezinfekčních prostředků, sklad sportovních potřeb - lana k oddělení drah, plavecké pomůcky, potápěčské výstroje a výzbroje, laboratoř vedoucího úpravny vody, denní místnost a hygienické zařízení personálu

Provoz úpravny vody:

• Uložení chemických přípravků na podlaze, vedle podlahové vpusti, zaústěné do veřejné kanalizace, v lepším případě do pstruhového potoka
• Je nutné vzít v úvahu, že v případě provozování úpravny vody se jedná o činnosti epidemiologicky závažné (zákon 258/2000 Sb.)
• V úpravně chybí umyvadlo, bezpečnostní sprcha pro výplach očí je pouze nesplnitelným přáním, i s ohledem na to, že o této povinnosti málokdo ví. Stačí však nahlédnout do nařízení vlády č. 523/2002 Sb. § 28 a je všechno jasné
• Systém 25m bazénu není vybaven akumulační jímkou
• V mnoha případech komerčních (hotelových nebo školních) bazénů bazén pracuje přes skimmery, bez akumulační jímky, k měření chloru v bazénu dodal dodavatel technologie "lakmusové papírky"
• V mnoha případech podceňována funkce vzduchotechniky, na noc se vypíná, aby se šetřilo!
• U dohřevu bazénové vody je zapojen elektrický průtokový ohřívač hydraulicky nevhodně do rozvodu (do ochozu), což způsobuje, že je "uříznut" a bazénovou vodu lze jen těžko dohřát!

Sauny:

• není řešena možnost úklidu prohřívárny, bezprahové dveře
• není dodržena hmotnost pryčen dle vyhlášky (15 kg / 1 díl)
• doplňování ochlazovacích bazénků - vyhláška požaduje přívod vody ke dnu, v tom případě je nutno do přívodu vřadit potrubní oddělovač
• nedostatečné plochy bazénků
• chybí protiskluzová úprava pochůzných ploch
• není zajištěn přístup imobilních osob do bazénku
• chybí přelivné žlábky
• u bazénků s recirkulací není řešeno měření plnicí, ředicí a doplňkové vody

Whirlpooly:

• nedostatečná kapacita úpravny vody
• není splněna požadovaná intenzita recirkulace dle objemu vody a kapacity
• nutné přelivné žlábky, ne skimmery
• malá akumulační jímka

Masáže:

• očistná sprcha
• prostor kolem masážního stolu
• podceňovaná vzduchotechnika

Solária:

• nevhodná návaznost hygienického zařízení na box solária, do boxu je nutné, aby návštěvník byl řádně osprchován a jeho tělo zbaveno mastnoty