Ve spolupráci s městem Brnem se konal seminář na téma adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury. Šlo o unikátní příležitost sdílet poznatky a zkušenosti s odborníky v ČR, kterým jsou svěřovány úkoly národního zájmu.
Město Brno a Správa železnic vyhlásily v srpnu 2020 novou mezinárodní dvoufázovou urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž o návrh nového brněnského nádraží. V červnu 2021 by mělo nastat rozuzlení v podobě finálního vyhodnocení. Do prvního kola soutěže postoupilo celkem dvanáct týmů architektů.
V Brně začal průzkum historického viaduktu, který se má proměnit na městskou promenádu. Historický železniční viadukt z 19. století je přes sto let zasypaný kamením pod železničním valem. S jeho odhalením město počítá v souvislosti se stavbou nové jižní čtvrti Trnitá a přesunem stávajícího hlavního nádraží.
Symbolem pro označení naší planety je modrá barva vzniklá pohledem z kosmu. Voda je předpokladem života, nalézá se i tam, kde ji vůbec nečekáte. Vydejte se za ní s naší druhou úvodní částí nového projektu. Tato ukázka rarit je zároveň mementem, aby naše pošetilost nevedla k desaturaci barevnosti planety.
Znáte nejtěžší žijící suchozemský organizmus planety? Je to PANDO a vybral jsem ho jako raritu, která je jedním z představitelů zastupujících mizející ikony naší umírající planety. Kdo nebo co je tím žijícím organizmem, představím našem úvodu do nového projektu, chystané rubriky modrozelené infrastruktury.
Článek navazuje na předešlé povídání o studii, realizaci a širším prapůvodu skvělé architektury v Brně. Hala byla slavnostně otevřena v květnu 2020. Ještě v témže roce po právu sklízí první úspěchy. V prestižní soutěži Stavba roku 2020 si odnesla zvláštní cenu a zároveň získala i nominaci na titul Stavba roku 2020.
Vila Tugendhat patří mezi čtyři nejvíce ceněné vily na světě a je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Její nenapodobitelná výjimečnost je po právu obrovským lákadlem. Vše bylo posléze umocněno skvělou knihou, divadelním představením i filmem. Jeden z pohledů vám zde nabízíme my.
Brno se pyšnilo skvělou architekturou již počátkem 19. století. Ta správná chvíle však přichází se vznikem Československa. Společně s Prahou a Zlínem patřilo Brno díky obrovskému ekonomickému potenciálu a tehdejší skvělé kulturní atmosféře k fenoménům funkcionalistické architektury – brněnské moderny.
Proměna do aktuální skvělé podoby reflektuje, kromě úsudku samotných autorů, především komentáře odborné poroty. Porota ocenila komplexnost vítězného návrhu včetně věcných doporučení. To vše je součástí kontinuálního tvůrčího procesu, který úspěšně směřuje k realizaci podle plánovaného harmonogramu.
Vymyslet systém vodoměrů, popřípadě měřičů tepla, k tomu způsob měření a následně správu dat, je velký oříšek. Orientace ve vodoměrech, co který umí, ale hlavně co neumí, je zlatý grál dnešní doby. Kudy tato cesta vede, na co je potřeba se zaměřit a jaký je výsledný přínos? A kdo nás tím vším provede?